Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Raketoplán Atlantis naposledy přistál. USA teď musí používat Sojuzy

  11:10aktualizováno  13:42
Raketoplán Atlantis dosedl bez problémů na dráhu číslo 15 v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) zhruba tři minuty před polednem našeho času. Uzavřel tak jednu z důležitých kapitol dobývání kosmu.

Atlantis se s čtyřčlennou posádkou vrátil z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravil zásoby na celý rok a kde naopak naložil odpad a nepotřebný materiál.

Raketoplán přistával do tmy za přípustných povětrnostních podmínek. Bylo to 25. noční přistání v historii těchto strojů a 78. celkové přistání na KSC.

Atlantis pět minut před 11. hodinou zpomalil o více než 300 km/h pomocí zážehu dvou motorů, aby mohl v 11:24:50 vstoupit do atmosféry při dvacetinásobné rychlosti zvuku.

Raketoplán Atlantis těsně po posledním přistání 21.7.2011
Přistávací dráha připravená na poslední přistání raketoplánu Atlantis.

Největší zatížení ochranných destiček začalo v 11:34 a skončilo zhruba v 11:44. V důsledku odporu vzduchu se v této fázi raketoplán zahřívá na nejvyšší teplotu přesahující 1 100 °C.

V 11:52 Atlantis zpomalil na podzvukovou rychlost. Přistání proběhlo podle plánu v 11:57 hodin. Hlavní podvozek se dotkl přistávací plochy přesně tři minuty před polednem. Po dalších 54 sekundách se pak zastavil.

Raketoplán Atlantis brzdí po dosednutí při posledním přistání  21.7.2011

Raketoplán Atlantis brzdí po dosednutí při posledním přistání 21.7.2011

Astronauti pak postupně podle přesně daného seznamu zkontrolovali a vypnuli jednotlivé systémy. Raketoplán mezitím vypouštěl páru z chladicího systému a zplodiny z pohonné jednotky APU.

Kolona vozidel přijíždí k raketoplánu zhruba 25 minut po přistání.

Kolona vozidel přijíždí k raketoplánu zhruba 25 minut po přistání.

Raketoplán vychládá po přistání.

Raketoplán vychládá po přistání.

Transportní vozidlo přijíždí vyzvednout posádku.

Transportní vozidlo přijíždí vyzvednout posádku.

Posádka opustila stroj ve 12:45.

Raketoplánový speciál

Celkově 135. mise raketoplánu byla také poslední. Atlantis se tak stane muzejním exponátem stejně jako raketoplány Discovery a Endeavour.

Spojené státy končí program raketoplánů kvůli příliš vysokým nákladům. V nejbližších letech budou americké astronauty na oběžnou dráhu dopravovat ruské lodě Sojuz. Zhruba do pěti let pak začnou poskytovat nová plavidla soukromé společnosti.

K raketoplánu Atlantis dorazil transportní prostředek pro posádku.

K raketoplánu Atlantis dorazil transportní prostředek pro posádku. Nad mysem se rozednívá.

Bilance raketoplánů

Raketoplány během své éry na oběžnou dráhu dopravily na 180 družic včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu a v posledních více než dvanácti letech se zásadním způsobem podílely na výstavbě ISS, k níž uskutečnily 37 letů. O dva raketoplány, Challenger a Columbia, NASA přišla při tragických neštěstích.

Raketoplány

Raketoplány během své éry na oběžnou dráhu dopravily na 180 družic včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu a v posledních více než 12 letech se zásadním způsobem podílely na výstavbě ISS, k níž uskutečnily 37 letů. O dva raketoplány, Challenger a Columbia, NASA přišla při tragických neštěstích.

Raketoplány byly první mnohonásobně použitelné kosmické dopravní stroje. NASA jich nechala postavit šest: Enterprise (pouze pro zkoušky v zemské atmosféře), Columbia (zničena roku 2003 během přistání), Challenger (rozpadl se při startu v roce 1986), Discovery, Atlantis a Endeavour.

Zkušební start raketoplánu Columbia se uskutečnil 12. dubna 1981 – shodou okolností v den 20. výročí startu Jurije Gagarina. Poslední vyrazil do vesmíru letos 8. července Atlantis.

Raketoplány dopravovaly do vesmíru těžké astronomické a špionážní družice. Největší popularitu si vysloužilo vynesení Hubblova kosmického teleskopu a pět opravářských výprav k němu. Tyto stroje také devětkrát přistály u ruské orbitální stanice Mir a sedmatřicetkrát u Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejich nejdůležitějším úkolem od roku 1998 byla právě stavba ISS, kam dopravily prakticky všechny těžké moduly, z nichž se skládá.

Welcome Home Atlantis 21.7.2011

Welcome Home Atlantis 21.7.2011

Toto plavidlo je sedmimístné a kromě toho uveze přes 20 tun nákladu na nízkou dráhu okolo 350 kilometrů. S výjimkou prvních zkušebních expedic a poslední výpravy bylo na palubách zpravidla sedm mužů a žen.

Za 30 let provozu vynesly raketoplány do vesmíru celkem 306 mužů a 49 žen ze 16 států. Někteří letěli víckrát, takže obsazenost byla 852 osob. Dvakrát sedm kosmonautů zahynulo – šanci na záchranu neměli žádnou. V roce 1998 se do kosmu vypravil na palubě Discovery nejstarší člověk – 77letý John Glenn, který byl v roce 1962 prvním americkým kosmonautem v kabině Mercury.

Raketoplán Discovery přístává na ranveji 15

Raketoplán Discovery přistává na ranveji 15.

Ze 135 startů létal nejvíc stroj Discovery: 39 výprav. Druhý v pořadí byl nynější Atlantis: 33 misí.

Každý raketoplán stál něco přes dvě miliardy dolarů. Tyto stroje byly stavěné tak, aby mohly zůstat na oběžné dráze až dva týdny. Jeden start stál půl až tři čtvrtě miliardy. Přitom jejich běžná údržba přišla ročně na dvě miliardy dolarů. Přesná cena projektu raketoplánu není zcela jasná. Někteří odborníci hovoří o 150 miliardách, Coloradská univerzita loni spočítala, že to bude 196,5 miliardy dolarů. Pro srovnání: lunární projekt Apollo přišel v cenách konce šedesátých let na 25 miliard, po přepočtu inflace by to dnes dělalo 170 miliard. Hodnota právě dokončené stanice ISS se vyšplhala na 100 miliard.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Výbavička pro miminko za polovic?
Výbavička pro miminko za polovic?

Za polovinu i levněji seženete výbavičku na bazaru eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.