Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Půjde to? Kluzák chce vyletět výše než nejslavnější špionážní letoun

aktualizováno 
Kluzák Perlan II se v červnu tohoto roku pokusí překonat dosavadní rekord ve výšce letu (15 460 m), ale ambice celého projektu jsou ještě vyšší. Cesta do stratosféry má pomoci i zjistit, jak by mohly probíhat lety na Mars.

Perlan 2 během svého prvního letu v září 2015 | foto: Perlan Project

Projekt Perlan

  • Project Perlan je americká nezisková organizace zaměřená na letecký průzkum a vědecké poznání o atmosféře.
  • Byla založena roku 1992 Einarem Enevoldsonem, bývalým pilotem NASA.
  • V roce 2006 pokořila rekord ve výšce letu kluzáku.
  • V současnosti se snaží dosáhnout rekordní výše 27 km a získat cenné poznatky o atmosférických podmínkách v této výšce.

Web: www.perlanproject.org

V rámci projektu Perlan byl již jeden rekord pokořen. 30. srpna 2006 dosáhli dva piloti během letu v kluzáku Perlan 1 výšky 15 460 metrů. Mohli stoupat ještě dál, ovšem komplikace s ovládáním stroje vedly k dřívějšímu ukončení letu. Piloti totiž na sobě měli půjčené skafandry od NASA, což řízení moc neulehčovalo.

Perlan 2 míří ještě výše, chce překročit pro let kluzákem těžko představitelných 27 kilometrů. Piloti tentokrát skafandry potřebovat nebudou, kabina totiž bude mít stabilizovaný tlak. Konstrukce z uhlíkových vláken pak má zajistit odolnost - křídla prý zvládnou ustát přetížení až 6 G.

Největší problém je však samozřejmě dosáhnout podobných výšek bez vlastního pohonu. Mise Airbus Perlan 2 (společnost Airbus sponzoruje celý projekt od roku 2014) totiž počítá s tím, že kluzák bude vynesen do výše jen okolo 1,5 km. Následně už má využívat jen vzestupných vzdušných proudů vznikajících za horami (tzv. proudění ve tvaru vlny, v tomto případě půjde o Andy). Jejich existenci odhalili dva němečtí piloti již v roce 1933 nad Krkonošemi.

Přistání kluzáku Perlan 2 po jeho prvním letu v září 2015

Přistání kluzáku Perlan 2 po jeho prvním letu v září 2015

Existenci tohoto proudění využil Perlan I při svém vzestupu do více než patnáctikilometrové výšky. K tomu, aby se dostali výše, potřebují tvůrci projektu velmi specifické meteorologické podmínky, a proto k letu Perlanu 2 dojde na předem vybraném místě nad Andami v červnu, tedy během tamní zimy. Během zimy totiž obepíná jižní pól tzv. „polární vír“, tedy v podstatě kruhovité proudění vzduchu, které zasahuje až vysoko do stratosféry. Právě kombinace proudění vzduchu nad Andami a polárního víru by měla kluzáku umožnit dosáhnout výšek nad 25 kilometrů.

Podaří-li se této výšky dosáhnout, Perlan 2 se dostane do prostředí, které pro kluzáky není zrovna běžné. Atmosférický tlak dosahuje zhruba dvou procent hodnoty tlaku u hladiny moře a teploty moho klesnout až k -70 °C. Šéf Airbusu Allan McArtor tyto podmínky přirovnává k atmosféře na Marsu a doufá, že data získaná přístroji na palubě Perlanu pomohou NASA a jiným agenturám v přípravách na návštěvu této planety. Nemluvě o tom, že konstrukční společnosti (a to i sponzor letu Airbus) se stále alespoň teoreticky stále zabývají možnosti stratosférických dopravních letů zde na Zemi.

Perlan 2 během svého prvního letu v září 2015

Perlan 2 během svého prvního letu v září 2015

Přistání kluzáku Perlan 2 po jeho prvním letu v září 2015

Přistání kluzáku Perlan 2 po jeho prvním letu v září 2015

Piloti Jim Payne a Morgan Sandercock nasedají do kabiny před začátkem testování.

Oba piloti, Jim Payne a Morgan Sandercock, nasedají do kabiny před začátkem testování

Kluzák Perlan II s rozpětím křídel 25,5 m prochází testováním v San Diegu před...

Kluzák Perlan II s rozpětím křídel 25,5 m prochází testováním v San Diegu před prvním pokusným letem

Co se překonání rekordu týče, bez zajímavosti určitě není ani to, že v případě úspěchu by Perlan 2 nepřekonal „jen“ dosavadní nejvyšší let kluzáku o přibližně dvanáct kilometrů. Zároveň by tento lehký, 800 kg vážící stroj s rozpětím křídel 25,5 metru překonal i rekord průzkumného letounu SR-71 „Blackbird“, který dosáhl v roce 1976 vodorovného letu ve výšce 26 kilometrů.

Ale to neznamená, že by padl některý z absolutních leteckých výškových rekordů, ať už to je výška vodorovného letu letadla těžšího vzduchu (bezpilotní NASA Helios, 2001, 29 524 metrů), nebo absolutního výškového rekordu proudového letadla (Ye-266, 1973, 36 240 metrů, byť šlo spíše o balistický skok). O výkonech balónů či raketovými motory poháněných strojů nemluvě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Letoun A320 společnosti Air Canada
„Hej, kam to ten chlap letí?“ Vypadalo to děsivě, ale piloti jsou zvyklí

Život cestujících letecké společnosti Air Canada podle některých médií visel minulý pátek doslova na vlásku. A s nimi mohly zemřít i stovky lidí v dalších...  celý článek

Testované kvadrokoptéry
Otestovali jsme (ne)ovladatelné hračky. Minidron s kamerou už za 500 Kč

Kvadrokoptéry šly v posledních dvou letech s cenou prudce dolů. Otestovali jsme ty nejlevnější drony a kupodivu to nebyla úplná tragédie. Podívejte se, jakými...  celý článek

UNIMOS CR, spol. s r.o.
Skladník/řidič

UNIMOS CR, spol. s r.o.
Praha
nabízený plat: 16 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.