Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dosud neviděné Rembrandtovo dílo vzniklo uměle na 3D tiskárně

  18:08aktualizováno  18:08
Minulé úterý bylo v Amsterdamu představeno dosud neviděné dílo legendárního nizozemského umělce Rembrandta van Rijna. Nejedná se přitom o dávno ztracený obraz, který byl dnes konečně nalezen, ale o zcela nové dílo - jen za ním nestojí dávno zesnulý malíř, nýbrž statistická analýza, algoritmy a 3D tisk.

Za celým projektem nazvaným The Next Rembrandt stojí reklamní pracovník Bas Korsten a jedná se vlastně o reklamu finanční společnosti. Do ambiciózního pokusu se však zapojila dvě nizozemská muzea, Technologická univerzita Delft a také Microsoft, který poskytl pomoc s datovou analýzou. A dat ke zpracování bylo zřejmě opravdu hodně.

Nejdříve ze všeho totiž tým naskenoval ve vysokém rozlišení všech 346 obrazů, které Nizozemec namaloval. Jednalo se navíc o 3D skenování, aby byla zachovaná i „hloubka“, tedy jednotlivé vrstvy barev. Všehovšudy vzniklo celkem asi 150 GB dat. Následovala analýza, kdy se zkoumal Rembrandtův styl pixel po pixelu. Vzhledem k tomu, že většinu umělcova díla tvoří portréty, analýza hledala vzorce i v tom, jak Rembrandt kreslil lidský obličej.

Zkoumala proporce, vzdálenosti mezi jednotlivými obličejovými rysy, jeho stínování nebo třeba tvar očí. Cílem bylo „pochopit“ Rembrandtovy postupy a způsob malby a nechat pak počítač vytvořit zcela nový obraz. Takový, jako by namaloval sám autor, kdyby byl ještě naživu.

Celé dílo nizozemského umělce bylo naskenováno včetně údajů o hloubce. Ty pak byly využity při 3D tisku, aby nový obraz mohl být složen z vrstev a vytvořit tak iluzi tahů štětce.

Celé dílo nizozemského umělce bylo naskenováno včetně údajů o hloubce. Ty pak byly využity při 3D tisku, aby nový obraz mohl být složen z vrstev a vytvořit tak iluzi tahů štětce.

V naskenovaných obrazech algoritmy hledaly vzorce v zobrazených tvářích a oblečení. Ať už ve vzdálenostech jednotlivých obličejových prvků, tak třeba u tvaru oka.

V naskenovaných obrazech algoritmy hledaly vzorce v zobrazených tvářích a oblečení. Ať už ve vzdálenostech jednotlivých obličejových prvků, tak třeba u tvaru oka.

Z důkladného prozkoumání vyšlo týmu jako nejvhodnější - vzhledem k původním obrazům - nechat algoritmus vytvořit portrét muže, bělocha, starého 30 - 40 let, s vousy, oblečeného v černém, s bílým límcem, kloboukem, natočeného doprava.

S tímto cílem začalo vytváření nového portrétu, které systému zabralo přes 500 hodin. Digitálním souborem, skládajícím se z více než 148 milionu pixelů, však projekt nekončil, zbývalo ještě dostat obraz přímo do rámu.

Zde přišly k užitku naskenované „topografické mapy“ reálných obrazů, které věrně zachycovaly tahy Rembrandtova štětce. Nově vytvořený obraz měl totiž působit jako reálné Rembrandtovo dílo nejen na první pohled, ale i při bližším prozkoumání.

K tomu byla využita 3D tiskárna, která na plátno postupně nanesla 13 vrstev UV inkoustu. To je speciální inkoust, který okamžitě tuhne, pokud je vystaven UV záření. Výsledkem byl povrch vypadající i při blízkém pohledu jako pravý obraz.

Převedení digitálního díla do reality zajistila speciální 3D tiskárna navržená pro vytváření reprodukcí uměleckých děl. Celkem se obraz skládá ze 13 vrstev.

Převedení digitálního díla do reality zajistila speciální 3D tiskárna navržená pro vytváření reprodukcí uměleckých děl. Celkem se obraz skládá ze 13 vrstev.

Algoritmy namalovaný a 3D tiskárnou do světa přivedený obraz byl odhalen minulé úterý v Amsterdamu, po 18 měsících práce. Unikátní projekt už stačil vzbudit nejrůznější reakce, ale vzhledem k účasti muzeí je zjevné, že i v rámci uměleckých kruhů se Next Rembrandt setkal se zájmem.

K zamyšlení určitě svádí i možnost výroby podvrhů slavných děl, k něčemu takovému by ale v dohledné době dojít nemělo, ačkoliv je výsledek více než přesvědčivý. Vybavení a systémy, které za novým obrazem stojí, byly vskutku nákladné a navíc by nebylo nijak náročné odhalit, že obraz nebyl namalován, ale „vytištěn“ inkoustem.

Podle Korstena byla a je řada kritiků, která oponuje jakékoliv podobné snaze o imitaci nizozemského umělce. Sám ale říká, že nešlo o to nahradit Rembrandta algoritmy, ale o poučení se z jeho díla, poznání jeho postupů a udržení jeho génia naživu. „Vytváříme něco nového z jeho díla,“ vysvětluje. „Jen Rembrandt mohl vytvořit Rembrandta.“





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.