Reportáž: Stavba automobilového tunelu Blanka má i koleje

Bláto, prach, špína, rámus, ale i v mrazech teploty nad 10°C. To je prostředí, kde se připravuje budoucí podzemní komunikace pro automobily. Největší podzemní stavba současnosti míří i pod Vltavu. Práce probíhají průběžně, vpředu se odstřeluje a vzadu se pomalu dokončuje hrubá stavba.

Severní tunel části stavby Královská obora, vstup ze staveniště Trója, venkovní teplota pod stupněm mrazu. Vstupujeme do ústí tunelu, kterým se za tři roky budou prohánět automobily jedoucí po severovýchodní části Městského okruhu.

I uvnitř tunelu platí dopravní zančky

Portály tunelu Blanka v úseku Královská obora

Až bude dokončen, vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Měřit bude přibližně 5,5 kilometru.

Všudypřítomné bláto a sníh po cestě k tunelu střídá méně zablácená betonová cesta, na níž nás každou chvíli míjejí nákladní auta, bagry a další stroje, kterých je na takové stavbě potřeba. Právě v této části už lze odhadnout, jak bude budoucí podzemní komunikace vypadat.

Venku jsou teploty pod nulou, uvnitř tunelu však nezmrznete

Struktura tunelu

Tunel lze rozdělit na tři části. Řidiči přitom budou vidět jen tu nejvyšší. Říká se jí kalota. Pod ní je v tzv. opěří místo pro všechna vedení – elektřinou počínaje a vzduchotechnikou konče. Dno tvoří poslední třetinu tunelu, pod ní už je jen kanálek spodní drenáže.

Noříme se do hlubin pod Vltavu a přecházíme průchodem ze severního tunelu do jižního. Roh průjezdu je po obou stranách chráněn dočasně umístěnými dřevěnými deskami. To proto, aby projíždějící vozidla a mechanizace nepoškodily už hotové definitivní obezdívky.

Ochrana definitivního ostění před poškozením mechanizací projíždějící tunely

Odbočka mezi jižní a severní částí tunelu Blanka

Kudy tunel povede

Část tunelu Blanka, ve které se nacházíme, patří do úseku označovaném jako Královská obora. Vede totiž pod Královskou oborou ve Stromovce. Podzemní stavba začíná od trojského portálu, kterým jsme do ní vstoupili, pokračuje pod Vltavou a Císařským ostrovem a následuje úsek pod Stromovkou až k Letné ke Křižovatce U Vorlíků.

Celková délka tunelu Královská obora je 3 090 metrů.

Cesta do pravěku

Jak procházíme hlouběji do podzemního komplexu, můžeme sledovat vývoj stavby pozpátku, podobně jako kluci v Zemanově filmu Cesta do pravěku historii naší planety.

Po místech, která čekají jen na závěrečné úpravy, vidíme části, kde se ještě pilně pracuje. U jedné stěny je žlutá konstrukce bednění pro rozšířené bezpečnostní zóny tunelu.

Po stranách jsou kolejnice, po kterých mohou být posunovány pojízdné konstrukce pro instalaci vybavení tunelu i bednění.

Míjíme automobil s vysouvací plošinou. Na ní pracovník kontroluje, zda pod hotovým betonovým pláštěm nejsou nějaké nevyplněné plochy. Pokud by je našel, byly by vyplněny betonem.

Kontorola případných výdutí a jejich vyplnění dotykovou injektáží

Blížíme se k úseku, kde za sebou odpočívají pojízdné plošiny a bednění. Nejdřív se nám nad hlavou klene bednící forma, která slouží k definitivnímu vybetonování klenby. Za ní jsou konstrukce určené pro montáž výztuže klenby a zcela poslední je pak speciální plošina s kovovými trny, která kontroluje správný profil klenby. Pokud by doslova narazila na problém, musely by se přesahující části odstranit.

Bednicí forma klenby definitivního ostění jižního dvoupruhového tunelu

Plošina s trny kontrolující správný profil tunelu

Zde naše cesta končí. U provizorního zábradlí. Stačil by krok a zřítíme se mnoho metrů na samotné dno tunelu. Jsme na konci mostovky, tedy jakési podlahy horní části tunelu. Na ní bude nakonec asfaltová silnice.

Nyní se nám otevírá před očima profil celého tunelu včetně betonových částí, které budou posléze ukryty pod podlahou tunelu.

Daleko od nás dělníci instalují hydroizolaci a výztuže a ještě dál, kam nedohlédneme, se pracuje na ražbě a všech následných úkonech.

Jak se rodí tunel

Nezbývá nám, než se vrátit do mrazivého počasí venku. Uvnitř tunelu necháváme pracující dělníky i mechanizaci. Každý den jsou zase o krok blíže svému cíli.

Postup výstavby raženého tunelu

První na řadě je odstřel horniny, po něm následuje větrání, její odvoz a otlučení zbylých částí. Když začnou odeznívat poklesy, je třeba zkontrolovat profil a případně jej opravit. Posléze se instaluje ocelová síť a prostor se vystříká zhruba 35centimetrovou vrstvou betonu.

Vytvoří se klenba a protiklenba a instaluje se asi třícentimetrová vrstva izolace z měkčeného PVC. Vybetonují se kanály, vytvoří mostovka a vznikne hrubá vozovka.

Posléze se na boky tunelu namontují kolejnice, po kterých se pohybují plošiny kontrolující profil, lehká montážní plošina pro instalaci zbytku izolace a těžká montážní plošina, která montuje armaturu. Pak následuje pojízdné bednění označované jako šablona. Uzavírá se definitivní obezdívkou a nakonec přijdou dlaždičky.

Další a podrobnější informace o výstavbě najdete na speciálním portálu www.tunelblanka.cz.