Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Retro: Dnes se otevře Most Klementa Gottwalda a přijede Brežněv

aktualizováno 
Před 38 lety byl v Praze pro dopravu otevřen Nuselský most. Tehdy dostal vzhledem k době logické jméno: Most Klementa Gottwalda. O události den předem informovala Mladá fronta.

Mladá fronta, únor 1973 ... | foto: Mladá fronta

Ve stejný den do ČSSR zavítal i generální tajemník ÚV KSSS Leonid Iljič Brežněv. V novinových titulcích tehdy zvaný jako "Vzácný host" nebo také "Státník a přítel". Československá socialistická republika se připravovala na dvacáté páté výročí dvacátého pátého února 1948 (tj. státní převrat v režii KSČ eufemicky nazvaný Únorové vítězství pracujícího lidu). Návštěva nejvyššího z rudých bratrů tak byla logickou třešinkou na dortu únorových oslav.

Pásku na mostě slavnostně přestřihl tehdejší tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, který o den později od Brežněva obdržel Leninův řád. Aby to nebylo Leonidovi líto, na oplátku mu prezident Ludvík Svoboda na Gustávův návrh propůjčil Řád bílého lva I. třídy.

A teď už venkovské vydání Mladé fronty z 21.2.1973 - titulní strana (den před otevřením mostu):

Splněný sen generací

Zítra bude otevřen most nad nuselským údolím

Je dlouhý 485 metrů, široký 26 metrů, podpírají ho čtyři mohutné pilíře z nichž nejvyšší měří více než 37 metrů. Uloženo je v něm na 20 tisíc kubíků betonu. Klene se nad pražským nuselským údolím, spojuje Pankrác s Karlovem a stane se nedílnou součástí II. severojižní magistrály.

Ale vraťme se trochu zpět do historie, do doby, kdy na vozovkách hlavního města ještě jezdily kočáry a automobilismus byl v kolébce, tedy na začátek XX. století. Právě tehdy totiž začala velká cesta od nápadu až k samotné realizaci, cesta, která trvala rovných 70 let. První myšlenka na překlenutí nuselského údolí se objevila v roce 1903, po té následovala řada ideových návrhů a projektů, na rýsovacích prknech stavitelů se objevoval most v nejrůznějších podobách. Pak přišla fašistická okupace a s ní i konec dalších plánů. Ovšem myšlenka nezapadla. Již několik let po válce se o stavbě začíná uvažovat znova. tentokrát ovšem ne jako o pouhé spojnici Pankráce s Karlovem, ale jako o součásti pražské magistrály a navíc jako jako o spojnici pro podzemní dráhu.

Vítězný návrh na most podal kolektiv pracovníků Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb. A začátkem roku 1965 se začalo stavět. Pracovníci Staveb silnic a železnic postavili zprvu pilíře a předmostí, pak samotnou mostovku, sestávající z tubusu pro metro a z horní části pro automobily. V prosinci roku 1969 byla pak tato největší československá stavba z předpjatého betonu v hrubé stavbě dokončena. Zbývaly dokončovací práce, které v nemalé míře zdržovala odkládaná demolice dětské nemocnice na Karlově. Mezitím most prožil náročnou zatěžkávací zkoušku, v níž obstál na výbornou (viz fotografie - poznámka redakce). Nemocnice nakonec zmizela, dnes je již na jejím místě asfaltová vozovka a podchody pro pěší. Na okrajích, tak jako na jiných místech okolí mostu, jsou usazeny dopravní značky, o zabezpečení nočního provozu se postará nedávno dokončený osvětlovací systém. Zítra dopoledne bude tato mohutná stavba, jež se dočkala své realizace až dnes, v epoše socialismu, na počest únorového vítězství, slavnostně otevřena. Autor: JJ - Konec citace 

Zatěžkávací zkouška Nuselského mostu, 24. 11. 1970

Zatěžkávací zkouška Nuselského mostu, 24. 11. 1970

Článek kupodivu neobsahuje ani zmínku o oficiálním názvu mostu. Teprve až den po otevření mostu vyšel patřičně zabarvený článek s titulkem: Věrnost odkazu Února. Již podle podtitulků je možné lehce odhadnout jeho obsah.

Pomník prvnímu dělnickému presidentovi - Most Klementa Gottwalda otevřen - Vernisáž v Paláci U Hybernů - Vyznamenání zasloužilých pracovníků na Slovensku - Slavnostní zasedání v pražské Lucerně - Manifestace na brněnském Náměstí svobody - Oslavy v krajích.

Ze souhrnného článku se Nuselského mostu (Mostu Klementa Gottwalda) týká pouze následující malá část.

23.2.1973 Mladá fronta venkovské vydání titulní strana (den po otevření mostu).

Věrnost odkazu Února

Celá republika žije oslavami čtvrtstoletí slavných dnů

Milióny (tehdy se ještě i v MF psaly milióny s dlouhým o - pozn. redakce) pracujících v celé naší republice žijí v těchto dnech oslavami 25. výročí únorového vítězství. Právě včera se sešlo na vyzdobených ulicích a náměstích, ve výstavních síních a v dalších místech na nesčetných shromážděních, aby připomněli odkaz velké události, která u nás definitivně otevřela cestu budování socialismu. bla - bla - bla.

Dále se v článku odhalovaly pomníky Klementa Gottwalda. Jeden stál na nábřeží Kyjevské armády blízko budovy KSČ (dnes nábřeží Ludvíka Svobody). K mostu se autoři vrací až na straně dvě v odstavci:

Symbol nad údolím

U příležitosti oslav 25. výročí Února byl včera před polednem slavnostně otevřen most přes nuselské údolí v Praze a pojmenován na most Klementa Gottwalda (některé články píší o Mostu jiné pouze o mostu - poznámka redakce). Tisíce Pražanů uvítaly na pankráckém předmostí spolu s budovateli tohoto velikého díla generálního tajemníka ÚV KSČ G. Husáka, presidenta ČSSR L. Svobodu, předsedu federální vlády L. Štrougala a další představitele stranického a veřejného života. Úvodním projevem zahájil výstavu, která bude otevřena po tři měsíce, tajemník ÚV KSČ O. Švestka. Ocenil práci tvůrců expozice, kteří moderními audiovizuálními prostředky vyjádřili to, co je bohatou úrodou Února, bohatou úrodou vítězství dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligence a jejich poctivé, tvůrčí práce za uplynulé čtvrtstoletí. autor: čka

Článek dále pokračuje odstavcem: Hold slovenským revolucionářům.

A jak to bylo doopravdy?

Provoz na mostě byl skutečně zahájen 22. února 1973, ale význam mostu byl omezen pouze na lokální dopravní vztahy, neboť nebyl dokončen navazující úsek severojižní magistrály na pankrácké straně. Pro dálkovou dopravu začal mít význam teprve od 30. dubna 1973. Dne 9. května 1974 začaly jeho tubusem pravidelně projíždět i soupravy pražského metra - píše Pavel Fojtík ve své knize 30 let pražského metra.

Vše o pražském metru

Už před otevřením mostu se však objevily problémy. Původně jím totiž měla projíždět pouze podpovrchová tramvaj. Soudruzi však rozhodli o nákupu sovětských souprav metra, které bylo výrazně těžší. Alternativa českého metra nazvaná R1 byla násilně ukončena nehodou kvůli selhání brzd. To alespoň tvrdí tehdejší oficiální verze. Dodnes se však spekuluje o fingované nehodě, která byla pouze záminkou k vybavení Prahy výlučně sovětskými vozy.

Nuselský most se, podobně jako řada náměstí a ulic, Gottwalda zbavil až v roce 1990. Nový a poněkud logičtější název zní Nuselský most. V roce 1997 musel být poprvé výrazněji opraven kvůli únavovým trhlinám, které vznikly i projížděním těžkých souprav metra. Do budoucna bude nutná komplexnější oprava. Ta však bude možná až ve chvíli, kdy bude možné důležitou a vytíženou linku C dočasně přerušit a nahradit jiným způsobem přepravy. Například plánovanou linkou D.

Sovětské metro komplikuje situaci

Zatímco původně plánované tramvaje T3 nebo lehké české vozy metra R1 měly nápravový tlak 10,5 tun, sovětské soupravy Ečs měly nápravový tlak 16 tun. Na takovéto zatížení však most nebyl konstruován, proto museli dělníci do mostu vmontovat speciální zpevňující rošt vážící 822 tun, který roznáší tlak i na boční stěny tubusu. Přesto se však neustále spekuluje o jeho bezpečnosti, hlavně pro metro. Z těchto důvodů byla také trasa C, která mostem prochází, první trasou, na které byly staré ruské soupravy Ečs i 81–71 nahrazeny novými soupravami M1.

Zpevňující rošt má délku 485 m, což je hodnota blízká vlnové délce, na které vysílá stanice Praha (639 kHz ~ 469 m). Proto musely být zatěžkávací zkoušky a související měření prováděny v noci, kdy rozhlasová stanice Praha nevysílala. V opačném případě rošt fungoval jako velmi kvalitní anténa a přijímaný signál rozhlasového vysílání zcela překryl signály pro měřicí přístroje.

Zdroj: Wikipedia.cz

 

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.