Koncem dubna se v Kalifornii odehrál klíčový soudní proces mezi zábavním průmyslem a tvůrci P2P aplikací. Soudce Stephen Wilson vyhověl žádosti společností Grokster a Streamcast Networks o předběžné opatření proti filmovému a hudebnímu průmyslu. Zamítl tak žádost odvětví o odstavení P2P sítí Grokster a Morpheus, jež obě společnosti provozují. Copyrightové organizaci RIAA (Recording Industry Association of America) tak padla vidina na možné soudní stíhání a vymáhání tučného odškodného. Její právníci ale vypátrali jeden starší hřích, za nějž by měl Streamcast přece jen zaplatit.
Za neexistující službu k soudu
Právníci RIAA podali žalobu 28. května u federálního soudu v Nashvillu. Kauza se týká systému online rádií, který Streamcast plánoval spustit již před mnoha lety. Služba ale nikdy světlo světa nespatřila a společnost posléze proslula jako vývojář P2P klienta Morpheus. RIAA jí nicméně klade za vinu, že firma v rámci příprav rozhlasové služby nakoupila tisíce kompaktních disků a jejich obsah, tedy desetitisíce skladeb, uložila v digitálním formátu na harddisky serverů a další paměťová média. Podle právníků žalující strany bylo stažení CD disků nelegální, neboť společnost neměla písemné svolení držitelů autorských práv.
Žaloba? K smíchu
Výkonný ředitel Streamcast Networks Michael Weiss se zprávě o žalobě jen usmíval. "Zkoušejí udělat opravdu všechno proto, aby naši společnost poslali do bankrotu. Je to jejich jediná, zato však léty prověřená taktika: ve zdlouhavém soudním jednání počkají, dokud oponent finančně nevykrvácí, a pokud vydrží, vysoudí na něm majlant." Weiss ve světle rozhodnutí soudce Wilsona označil hudební labely za ufňukané poražené a jejich nejnovější pokus za projev zoufalství.
RIAA v tom umí chodit
RIAA se podle serveru News.com nechala slyšet, že zbraně bez dalšího boje nesloží. "Je to další krok v našem tažení proti Streamcastu. Tato společnost je zodpovědná za rozšíření porušování autorských práv," uvedlo tiskové oddělení organizace.
Americká asociace hudebního průmyslu však paradoxně stála u zrodu situace, kvůli níž se má Streamcast hájit před soudem. Společnost totiž v roce 1999, během příprav projektu internetového rozhlasu, několikrát žádala labely Warner Music, BMG, EMI, Sony Music a Universal o licence k jejich produkci. Mezitím probíhaly práce na sestavení hudební knihovny, ale když Velká pětka nechtěla použití autorských děl povolit, projekt byl nakonec zastaven.
RIAA podala podobnou žalobu v roce 1999 na server MP3.com, jehož služba My.MP3.com umožňovala uživatelům skladovat na internetu skladby z CD. Majitelé originálních nosičů tak mohli svou hudbu poslouchat kdekoliv na světě, aniž by si s sebou museli přibalit hromadu cédéček. Firma tehdy v rámci vyrovnání celkem zaplatila více než stomilionovou pokutu.
