Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Roboti jsou čím dál pestřejší: léčí, šmírují, zabíjejí i pomáhají

aktualizováno 
Soutěže robotů už nepatří jen neohrabaným krabicím na kolečkách. Přichází éra mikrorobotů, kosmických robotů, bitevních robotů i inteligentních pomocníků. Trend je ale jasný: roboti všech druhů a tvarů si nacházejí nová využití ve všech oblastech. Karel Čapek by se divil.

Pod pojmem "robot" si většinou vybavíme stroj, který nějakým způsobem připomíná člověka. Tato představa ovšem odpovídá pouze specifickému typu robota, androidovi. Obecně ale do robotiky a kybernetiky patří mnohem pestřejší množina strojů: od montážních robotů v továrnách přes samostatné vrtulníčky a tancující panáčky až třeba po nástroje pro manipulaci nebo pokročilé armádní pomůcky.

Průmysloví roboti patří ke standardnímu vybavení všech továren - zde robotická

Průmysloví roboti patří ke standardnímu vybavení všech továren.

Robot Tawabo má sloužit jako průvodce nejen pro děti

Robot Tawabo má sloužit jako průvodce nejen pro děti.

Royal Air Force Predator Squadron

Jednotka Royal Air Force Predator Squadron s bezpilotním letounem

Na přehlídce robotů v rámci letošní konference ICRA se objevil třeba jednoduchý robůtek se dvěma kolečky, který je určený pro zkoumání nebezpečného terénu. Vzhledem připomíná činku s anténkou a je připraven na hrubé zacházení. Uživatel ho tak může hodit a poté na dálku prozkoumat, jak daná oblast vypadá (celé video z ICRA na YouTube, úvodní sestřih publikován se svolením IEEE Spectrum).

Fotogalerie

Dalším zajímavým exponátem byl robot Robonaut (NASA), který pomáhá astronautům na mezinárodní vesmírné stanici. Robonaut má sloužit jako "sofistikovaný držák", ale může vědcům také usnadnit rutinní úkoly spojené s vědeckými experimenty. A proč nemá nohy? Nebylo to praktické, zabíraly by místo a v beztížném prostředí by mu stejně nebyly moc platné. Je jednodušší namontovat jej na stěnu.

Namontovaný Robonaut (testování)

Namontovaný Robonaut (testování)

Robonaut 2 (GM, NASA) - infografika

Robonaut 2 (GM, NASA) - infografika

Je to robot?

"Robot je mechanické zařízení schopné vykonávat některé úkony automaticky." Ani tato nejobecnější definice neobsáhne vše, co pod pojmem robot rozumíme. Například chirurgický robot je pouze prodloužením rukou chirurga. S rozvojem techniky se roboti rozlétli doslova do všech oblastí, velikostí i funkcí.

Robotí fotbalový zápas (Ideen Park v německém Essenu)

Robotí fotbalový zápas (Ideen Park v německém Essenu)

Možná nejslavnějším robotem současnosti je pojízdná laboratoř Curiosity, která...

Možná nejslavnější robot současnosti - marsovská pojízdná laboratoř Curiosity (NASA)

Doprovodnou součástí konference ICRA byla také soutěž mikrorobotů (Mobile Microrobotics Challenge spoluorganizovaná americkým NIST), ti ovšem klasické definici autonomních robotů nevyhovují už vůbec. Do světa robotiky patří spíše tím, že mají stejné poslání (automatizovanou nekontaktní manipulaci) i některé podobné metody.

Hranice mezi tím, co robot je, a co už ne, je tenká a možná dokonce zbytečná. Podle Zdeňka Huráka, vedoucího týmu AA4CC z FEL ČVUT, není důležité hledat přesné rozdělení toho, co ještě je robot, a co ne: "Dá se totiž říci, že některé teoretické principy i postupy jsou stejné pro robotické vozítko na Marsu, dopravní letadlo, ale třebas i automatickou pračku. Snažíme se v našem oboru kybernetiky a robotiky této podobnosti základních matematických principů využívat. To nám umožňuje řešit praktické projekty z velmi rozličných aplikačních oblastí."

Český "robot" ukázal mikromanipulaci bez složitostí

Českou mikrorobotiku reprezentoval na prestižní konferenci ICRA tým z Katedry řídící techniky FEL ČVUT z Prahy pod vedením Zdeňka Huráka. Účastnili se disciplíny, která se mezi "robotické" řadí spíše volně. "Úkolem bylo projet zvoleným objektem o rozměru pod půl milimetru po definované dráze o tvaru číslice osm na 'hřišti' o rozměrech 3 × 4mm," vysvětluje Hurák. "O pořadí rozhodoval celkový čas." Týmy musely posouvat mikroskopické objekty o velikostech v řádech jednotek až stovek mikrometrů. (Video se záznamem závodu českého týmu najdete pod rámečkem.)

Obvyklé řešení spočívalo v zapojení komerčně dostupných magnetických systémů pro manipulaci. Český tým zvolil jinou, méně známou metodu, a (vypomohl si i známou stavebnicí Merkur, kterou nám prý v zahraničí docela závidí).

Jakub Drs (ČVUT) na soutěži NIST 2012. Má před sebou celý systém pro manipulaci...

Jakub Drs (ČVUT) na soutěži NIST 2012 - celý systém pro manipulaci s mikroskopickým korálkem

Zvětšená aréna (rozměry 4 mm na délku) a mřížka pro dielektroforetickou (DEP)...

Zvětšená aréna (rozměry 4 mm na délku) a mřížka pro dielektroforetickou (DEP) manipulaci

Soutěžící sledovali pokusy ostatních týmů na velkém plátně v mnohonásobném...

Soutěžící sledovali pokusy ostatních týmů na velkém plátně v mnohonásobném zvětšení, závod probíhal na milimetrové ploše

Vítěz soutěže mikrorobotů NIST 2012 s časem kolem půl sekundy

Vítěz soutěže mikrorobotů NIST 2012 s časem kolem půl sekundy

Na základě výzkumu Hurákova studenta, doktoranda Jiřího Zemánka, vyvíjí český tým způsob, jak manipulovat s objekty pomoci dielektroforézy, tedy jevu odvozeného od síly elektrické (nikoli magnetické), který umožňuje bezkontaktní přesun mikroskopických objektů. "Velkou výhodou tohoto řešení tedy je, že nevyžaduje, aby byly manipulované předměty magnetické," dodává Hurák. Jeho tým věří, že dielektroforéza bude hrát důležitou roli například v medicíně, bioanalytických projektech, nanotechnologiích apod.

Soutěžní řešení českého týmu bylo nejen nejúspornější, ale také patřilo k nejspolehlivějším. Přestože čas patřil k pomalejším, díky častým chybám ostatních týmů se nakonec Češi umístili uprostřed tabulky. "Bylo vtipné, že jsme tam přijeli prakticky s rukama v kapsách, a všechny ostatní týmy tam měly s sebou v podstatě přenosné laboratoře," vypráví Jakub Drs, bakalářský student, který na místě "robota" ovládal a zastupoval v USA kolegy z pražského ČVUT a Akademie věd v Brně, která se na projektu rovněž podílela. "Nám stačilo naprosté minimum, jen jsme měli sbalenou malou krabičku," dodává.

"Myslím, že jsme Česku udělali dobrou reklamu," směje se Jiří Zemánek. Připomíná, že i využití české stavebnice Merkur na cizince obvykle zanechá velký dojem.

Budoucnost robotů: budou všude, musíme se připravit

Základ pro bionickou ruku kontrolovanou mozkem (SSSA)

Základ pro bionickou ruku kontrolovanou mozkem (SSSA)

Robotičtí pomocníci nás brzy obklopí ze všech stran. Rodney Brooks, specialista na roboty a bývalý profesor kybernetiky na MIT, se nicméně domnívá, že řeči o robotické apokalypse jsou plané: "Roboti přicházejí, nemusíme se ničeho moc bát. Bude to legrace. Doufám, že si všichni příštích 50 let pořádně užijeme." Odhaduje, že budoucí roboti budou tak vyspělé mechanismy, že je budeme moci srovnat s vyspělostí lidskou. Nemluvě o kombinování lidí a robotů, popularizované mnoha sci-fi díly, ale blížící se svému uskutečnění každým rokem.

Původní tři Asimovy zákony robotiky

  1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

  2. Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.

  3. Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

zdroj: česká Wikipedia

Rozmanitost robotů ovšem neznamená jen to, že můžeme se zadrženým dechem sledovat, jak bude náš život v budoucnosti jednodušší. Isaac Asimov kdysi sepsal zákony robotiky, které každému robotovi měly vetknout jisté svědomí. Tak daleko samozřejmě ještě nejsme, nicméně už dnes jsme se dostali do situace, kdy roboti musejí řešit reálná etická rozhodnutí. Právně přitom robot samozřejmě nemá žádný status. Jde o stroj, za který je zodpovědný ten, kdo jej ovládá, používá, vytvořil, programuje apod.

Zachránit majitele, nebo minimalizovat ztráty?

Tato logika může fungovat například u dálkově ovládaných robotů, třeba bezpilotních letounů americké armády. Ty jsou dálkově ovládané a přestože mají jistou samostatnost (bez signálu dokážou vydržet ve vzduchu nebo dokonce nouzově přistát), za jejich "chování" zodpovídá člověk, který je ovládá.

Americký bezpilotní vrtulník MQ-8 Fire Scout

Americký bezpilotní vrtulník MQ-8 Fire Scout

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper

Piloti řídí své bezpilotní letouny přes monitor

Piloti řídí své bezpilotní letouny přes monitor

U jiných robotů už to ale tak jasné není. Jak se má rozhodnout takové automatické auto Google, které je schopné samo řídit po amerických silnicích? Je pochopitelně naprogramováno tak, aby řídilo ohleduplně a defenzivně. Co ale v případě, kdy je nehoda nevyhnutelná? Má se křemíkový mozek snažit zachovat co nejmenší ztráty na životech celkem, nebo za každou cenu ochránit svého majitele?

Jak svět vidí automatické auto Google

Jak svět vidí automatické auto Google

Jak automatické auto Google vidí svět

Jak automatické auto Google vidí svět

Podobné etické paradoxy zatím nemají jasnou odpověď. A to se ještě zdaleka neblížíme nepříjemné otázce, zda může existovat stroj, který má práva srovnatelná s osobnostními nebo dokonce právy lidskými. Přitom nejedno vědecké stanoviště pracuje usilovně na tom, aby právě u nich vznikl robot, který nejlépe napodobí lidské chování. Má robot emoce? Má schopnost přemýšlet o sobě?

Není ani jasné, jestli lze takové otázky zodpovědět. Rozhodně odpověď neposkytne technika samotná. Užívejme si tedy doby, kdy domácí vysavač naráží do stěn proto, že si vytvořil nedostatečně přesný plán místnosti. Může přijít doba, kdy do stěny bude narážet z trucu.

Autor:




Hlavní zprávy

UXA spol. s r.o. - Jan Kocian
Formíř

UXA spol. s r.o. - Jan Kocian
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.