Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Děsivě sehraní létající roboti zahráli melodii z Jamese Bonda

aktualizováno 
Drobné létající stroje z laboratoře univerzity v Pensylvánii předvedly možnou budoucnost bezpilotního létání: v malém, ale přesně. Ve skvělé souhře zahrály filmovou melodii.

Příprava a natáčení nejnovějšího klipu s hudbou z Jamese Bonda trvala prý se vším všudy pouhé tři dny. Svou roli v tom hrál možná i fakt, že před kameru se nepostavil jediný člověk.

Hvězdami jsou drobní létající roboti z laboratoře Vijaye Kumara z univerzity v Pensylvánii. Vědci stroj vytvořili pro prezentaci na konferenci TED (video s výkladem najdete zde, ale na poměry TED není příliš zábavná a dosti odborná.)

Země létajících strojů

Pokud vás roboti z Pensylvánie zaujali, nenechejte si ujít webové stránky tvůrců. Zachycují nejen podrobnosti o quadroptérách čili qudrotorech (zde), jsou na nich i další video ukázky  leteckého umění (zde). Většinu najdete i na YouTube kanálu laboratoře zde.

Do řízení robotů nikdo během hraní přímo nezasahuje a nemají ani přesně naprogramovaný pohyb. Samozřejmě k němu vyžadují předem dané instrukce, na jejichž základě bondovskou "úlohu" mohou vyřešit. 

Jako roj

Hraní filmových melodií je také do značné míry jako "předvádění se" s technologií, jejíž skutečný potenciál je v něčem úplně jiném. Především má umožňovat rychlou spolupráci více strojů najednou.

Použité algoritmy jsou inspirovány studiem například společenského hmyzu a dalších živočichů, kteří využívají podobné postupy (tzv. implicitní spolupráce). Nemají vysoce vyspělý mozek lidského typu, přesto dokážou účinně spolupracovat. Podobné experimenty neprobíhají jenom v Pensylvánii, ale i na dalších pracovištích po celém světě.

Ve skupině se pak roboti pohybují bez centrální koordinace. Neustále si ovšem kontrolují polohu svých bezprostředních sousedů ve formaci a od "cíle", například nákladu, který mají společně nést, nebo určeného cílového bodu své cesty. Jak takové chování probíhá v reálném čase, předvádí jiné video z Pensylvánie:

Aby mohl postup fungovat, musí roboti znát svou přesnou polohu. V laboratoři se orientovali podle informací z kamer na stěnách místnosti. Složitější stroje používané při experimentech venku dokážou sledovat okolí s pomocí kamery a laserového dálkoměru přímo na palubě. S jejich pomocí si vytváří mapu okolí, ve které se pak pohybují. Názorné video najdete zde. Není z něj ovšem jasné, jak velkou část svých funkcí spojených s orientací zvládne stroj sám a kolik toho za něj udělá stolní počítač, do kterého vysílá zjištěné údaje.

Roje robotů by mělo být možné využít k celé řadě činností. Nemusí jít jen o drobné létající stroje, ale třeba tovární roboty. Drobné stroje by se mohly hodit nejen vojákům, ale i ke zkoumání míst, kde je pro člověka nebezpečno, například kvůli zvýšené radiaci nebo chemickému nebezpečí.

Tento typ létajících strojů je vybaven čtyřmi rotory a označuje se tedy jako quadroptéra. Rotory lze ovládat nezávisle, a tím měnit směr letu. V Pensylvánii pracují s roboty různých velikostí. Ti, které jste mohli vidět ve videu z průletu oknem ve formaci, patří do "střední třídy" a mají hmotnost asi půl kilogramu, měří zhruba 20 centimetrů a jejich "spotřeba" činí zhruba 15 wattů. Roboti hrající Jamese Bonda jsou o necelou polovinu menší. Největší roboti s nezávislým systémem mapování okolí mají velikost až okolo metru.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.