Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americké letectvo posílá do boje robotické stíhačky F-16

aktualizováno 
Američané chtějí vytvářet bojové formace složené z pilotovaných a nepilotovaných letadel. První testy systémů již úspěšně proběhly.

Létající terč QF-16 (ilustrační foto) | foto: (USAF / Master Sgt. J. Scott Wilcox

Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (US Air Force Research Laboratories) potvrdily na základě bojových testů možnost spolupráce mezi pilotovanými a robotickými stíhačkami. Americké letectvo (USAF) plánuje v budoucnu přestavět část flotily stíhaček F-16 na bezpilotní stroje a přiřadit je k letounům páté generace F-35 Lightning II.

V rámci programu Loyal Wingman pracuje USAF od poloviny roku 2015 na speciálních algoritmech pro bezpilotní letadla.

„Vezmete F-16 a uděláte ji zcela robotickou,“ uvedl v březnu minulého roku náměstek ministra obrany Bob Work. „Stíhačka čtvrté generace F-16 vytvoří pár s F-35, síťovým bojovým uzlem páté generace, a oba dva budou pracovat společně.“

Na Loyal Wingman v tomto roce navázaly rozšířující testovací programy Have Raider I a Have Radier II. V rámci obou programů začlenilo americké letectvo v reálných bojových testech robotické F-16 k pilotovaným F-16.

Program Have Raider I potvrdil schopnost robotických stíhaček létat ve formacích a plnit útočné úkoly. V rámci programu robotická F-16 naplánovala útok, odpoutala se od svého mateřského stroje, provedla nálet a vrátila se zpět do formace.

Na začátku dubna začalo dvoutýdenní navazující ostré testování v rámci programu Have Raider II. Pilot F-16 opět poslal na bombardovací misi svou robotickou F-16, která se však tentokrát musela vypořádat s „dynamickou“ obranou nepřítele a dalšími problémy. Robotické F-16 musely autonomně naplánovat a provést útočnou misi vzduch-země, reagovat na měnící se hrozby, překážky ve směru letu, poškození palubních systémů nebo ztrátu spojení s mateřským letounem.

„Tato demonstrace (Have Raider II - pozn. red.) je důležitým mezníkem ve zrání technologií AFRL potřebných k začlenění bezpilotních a pilotovaných letadel do útočných balíčků,“ říká kapitán Andrew Petry, letecký inženýr v AFRL. „Zjistili jsme nejen to, jak bezpilotní bojové letadlo může splnit své poslání, když vše probíhá podle plánu (Have Raider I - pozn. red.), ale také to, jak bude reagovat na nečekané překážky a přizpůsobovat se jim.“

Začlenění robotických stíhaček do operací letectva má řadu výhod. „Robostíhačky“ mohou nést dostatečnou výzbroj vzduch-vzduch i vzduch-země a doplňovat tak výzbroj F-35 Lightning II.

Robotické stíhačky mohou letět před pilotovanými stroji a případně na sebe nalákat palbu nepřátelské protivzdušné obrany (PVO). F-35 následně díky svým pokročilým senzorům odhalí vypálenou nepřátelskou raketu země-vzduch a vypočítá místo jejího odpalu. Na toto místo pak okamžitě zahájí úder přesnými zbraněmi vzduch-země.

Slibnou platformou pro robotické stíhačky jsou právě stroje F-16. Ty jsou postupně nahrazovány letadly F-35. Americké letectvo má ve výzbroji 1 245 F-16, z toho je 700 u národní gardy a 54 v rezervě. Vhodných letounů pro přestavbu na robotické má tedy americké letectvo dost.

Stíhačky F-16 mají samy o sobě pokročilou schopnost autonomie, takže jejich přestavba na bezpilotní stroje je poměrně snadná. Letectvo navíc při stavbě bojové robotické F-16 využívá zkušenosti s přestavbou těchto strojů na létající terče QF-16.

Technologii Loyal Wingman lze aplikovat i na další letadla. Doprovod stíhačkám F-35 mohou dělat například robotické bombardéry B-1 Lancer nebo dokonce B-52 Stratofortress.

Na videu je bezpilotní létající terč QF-16 (pro program Have Raider I a Have Raider II byly použity lehce upravené QF-16):

Zdroj: National Interest

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelit poměrně krátkodechého programu SAMOS na ilustraci. Na rozdíl od velmi...
Ruská raketa zasáhne cíl v USA za půl hodiny. Jak začala vesmírná špionáž

(II. část) Počátky prvního úspěšného programu špionážní družice v USA probíhaly v naprostém utajení i před rodinami účastníků. V Sovětském svazu si zatím...  celý článek

Holanďané bloudí nad mořem už 100 let
Nizozemci „bloudí“ nad mořem už 100 let

VIDEO 18. srpna 1917 podepsala nizozemská vláda zakládací dekret Nizozemského námořního letectva. Po třech letech omezeného fungování tak holandští piloti začali...  celý článek

Kanadští vojáci zranění v třetí bitvě u Yper
V bitvě u Yper spojenci použili taktiku „bite and hold“, zakousnout a držet

VIDEO Na konci léta 1917 naplno probíhala bitva u Yper, ve které byl poprvé použit smrtící bojový plyn yperit. Do 19. srpna spojenecké armády neúspěšně používaly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.