Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obrovský úspěch. Vozítko Curiosity přistálo na Marsu, máme první foto

aktualizováno  10:08
Vozítko Curiosity je na Marsu. S roverem se podařilo navázat spojení, přišla potvrzující data z Rudé planety. "Sedm minut hrůzy" skončilo dobře. Toto označení dostal nejsložitější přistávací manévr, jaký kdy lidstvo při cestách na cizí planety zatím uskutečnilo.

Podle NASA v pondělí ráno v 7:17 plus minus dvě minuty (našeho času) přistálo na Marsu robotické vozítko Curiosity. Na Zemi bylo přistání potvrzeno až v 7:31 našeho času, cesta signálu z Marsu totiž trvá právě 14 minut.

Nejprve se podařilo navázat spojení, což značilo, že je vozítko v pořádku. Na první data však museli odborníci v řídícím středisku čekat ještě několik minut. Krátce poté dorazily i první fotografie. Curiosity teď pracuje podle plánu, do řídícího střediska přicházejí další údaje z rudé planety.

Zájem o první fotografie byl tak obrovský, že stránky NASA byly ještě několik minut po přistání nedostupné. Podívat se na snímky z Rudé planety můžete zde a zde. Před desátou hodinou našeho času NASA z příchozích dat získala první snímek ve vysokém rozlišení - viz níže.

Stín Curiosity na Marsu

Oficiálně první fotografie z vozítka Curiosity. To vyfotilo svůj vlastní stín na Marsu. Pohled ze zadní pravé kamery. Na snímku je jasně patrný zvířený prach, který se po přistání usadil na čočce objektivu. První dorazil do řídícího střediska náhled snímku v rozlišení 64 x 64 pixelů. Tento obrázek má rozlišní 256 x 256 pixelů.

Na žádnou cizí planetu zatím člověk nic tak velkého "nestěhoval". Celou akci  NASA přenášela on-line na internet. Průběh přistání bylo možné živě sledovat zde.

První fotografie ve vysokém rozlišení z povrchu Marsu, kterou poslalo vozítko

První fotografie ve vysokém rozlišení z povrchu Marsu, kterou poslalo vozítko Curiosity.

Spolu s odborníky z NASA, ale i fanoušky z celého světa jste mohli prožít "sedm minut hrůzy", jak se náročnému přistávacímu manévru říká. Přenos začal v pondělí v 5:00 našeho času.

Jednotlivé fáze přistání vozítka Curiosity.

Jednotlivé fáze přistání vozítka Curiosity.

"Nad touto misí se zasvěceným i nezasvěceným doslova tají dech. Nejriskantnější přistání v historii planetárního výzkumu bude začátkem technologicky pokročilého řešení otázky mimozemského života. Půjde o dosud nejkomplikovanější přistání pozemského přístroje na jiné planetě, při kterém bude poprvé v praxi využit manévr zvaný Sky Crane, neboli Nebeský jeřáb," vysvětluje uznávaný astronom Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.

První foto z vozítka Curiosity po přistání na Marsu

Jedna z prvních fotek z vozítka Curiosity po přistání na Marsu. Pohled z přední kamery. Snímky mají rozlišení 256 x 256 pixelů.

Historie dobývání Marsu je doslova lemována troskami sond, které k planetě nikdy nedoletěly nebo se k ní dostaly už jen jako bezcenné kusy železa. Více o dobývání Marsu zde.

Jsou tam?

Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, využívající přirozeného rozpadu plutonia 238. Ten se osvědčil už u amerických planetárních sond programu Viking.

Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Automat bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let na Mars s lidskou posádkou.

"Robotické vozidlo bude mít unikátní možnosti vrtat do kamenů a sbírat vzorky půdy a následně provádět jejich vědeckou analýzu pomocí plynového chromatografu nebo spektrometru, pořizovat barevné HD záběry okolí a fotografie schopné zachytit detaily menší, než je šířka lidského vlasu. Umí tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí na rudé planetě. Rover za 2,5 miliardy dolarů je vybaven dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů použitých na Marsu. Celkově je několikanásobně těžší než jeho předchůdci," vysvětluje astronom Suchan.

Podívejte se na animaci přistání sondy na povrchu Marsu

Přistání po dvou letech a osmi měsících

Sonda s Curiosity měla původně odstartovat již v roce 2009. Na Mars však zamířila až koncem roku 2011 (26.11.) Zdolat 567 milionů kilometrů mu trvalo osm měsíců.

Velmi složitý sedmiminutový přistávací manévr začal tím, že Curiosity vstoupil do atmosféry Marsu v ochranném modulu ve výšce 125 kilometrů. Měl při tom rychlost přes 21 000 kilometrů v hodině. Postupně zpomalil a při rychlosti kolem 1 500 kilometrů za hodinu se otevřel padák. Krátce poté se oddělil tepelný štít.

Fotogalerie

Ve výšce kolem 1,6 kilometru a v rychlosti 290 kilometrů v hodině se z ochranného krytu oddělil přistávací modul s vozítkem. Usměrňován tryskovými motory pak modul zpomalil až na 2,7 kilometru v hodině a ve výšce 20 metrů začal spouštět Curiosity na laně dolů. Na zem mělo vozítko dosednout 416 sekund po vstupu do atmosféry. Přistávací území má tvar elipsy o rozměrech 20 x 7 kilometrů a nachází se na planině Aeolis Palus v kráteru Gale.

Uvnitř kráteru o průměru 154 kilometrů je 5,5 kilometru vysoká hora Aeolis Mons, jejíž úpatí, tvořené také naplaveninami nesenými kdysi vodou, bude Curiosity zkoumat nejméně jeden marťanský rok. To je 687 dní na Zemi, tedy přibližně dva pozemské roky.

Hlavním cílem bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik primitivního mikrobakteriálního života. Dále má vozítko zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a také sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Takto si grafik představuje Curiosity v činnosti na povrchu Marsu.

Takto si grafik představuje Curiosity v činnosti na povrchu Marsu.

V plnění mise bude pojízdné robotické laboratoři pomáhat ta nejmodernější technika. Ve vozítku je zabudováno deset vědeckých přístrojů, včetně malé meteorologické stanice nebo chemické laboratoře. Je vybaveno kamerami s vysokým rozlišením a laserem schopným zkoumat předměty do vzdálenosti devíti metrů. Dvoumetrové robotické rameno mu umožňuje vyvrtat do povrchu Marsu otvory a odebírat vzorky.

Řídícím střediskem zavládlo po úspěšném přistání nadšení. 6.8.2012 - cca. 7:32...

Řídícím střediskem zavládlo po úspěšném přistání nadšení. 6.8.2012 - cca. 7:32 našeho času.

Každé z šesti kol vozítka má vlastní pohon, který Curiosity umožňuje otočit se na místě o 360 stupňů nebo překonávat překážky o výšce až 65 centimetrů. Denně může i díky jadernému pohonu ujet po povrchu "rudé planety" až 200 metrů.

Curiosity je svými rozměry jednoznačně největším vozítkem, které kdy bylo k Marsu vysláno. Je dvakrát větší a pětkrát těžší než jeho předchůdci, vozítka Spirit a Opportunity. Ta byla na planetu vysazena v roce 2004.

Jejich mise měla původně trvat asi tři měsíce, ale přístroje dokázaly pracovat mnohonásobně déle. Spirit sice v květnu 2009 uvázl v písku a v březnu 2010 přestal komunikovat, Opportunity ale funguje dosud. S příchodem Curiosity dostane "společníka".

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.