Hyper-realistický robot se umí smát i hrozit.

Hyper-realistický robot se umí smát i hrozit. | foto: Youtube.com

Robotický Albert Einstein se umí smát i mračit. Podívejte se

  • 6
Robotika se opět posunula o krůček dál. Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu vyvinuli tzv. hyper-realistického robota, který se umí nejen smát, ale zvládá i mnoho dalších obličejových výrazů. Navíc se všechno naučil sám.

Vývoj humanoidních robotů v posledních letech nebývale pokročil. Jejich celkový vzhled se od normálních lidí v ničem podstatném neliší, zvládají běžné lidské pohyby, od roku 2005 mají i lidské tváře. Jejich prostřednictvím dokonce umějí vyjádřit základní lidské emoce, jako je radost, strach či překvapení.

Zatím nejdále v tomto směru zřejmě postoupil hyper-realistický robot s hlavou Alberta Einsteina, který se dovednosti dělat grimasy naučil docela sám. Jeho tvůrci k tomu využili techniku umělé inteligence zvanou samořízené učení.

Pomocí speciálního softwarového nástroje robot v zrcadle analyzoval své vlastní obličejové výrazy tak dlouho, dokud se u něj nevyvinula schopnost více méně se přirozeně "tvářit".
"Pokud víme, žádný jiný výzkumný tým k tomu, aby robota naučil dělat realistické grimasy, strojové učení nepoužil," tvrdí Tingfan Wu, který se na vývoji robota podílel.

Rozpoznávání obličejových výrazů

Program CERT - Computer Expression Recognition Toolbox – počítačový nástroj pro rozpoznávání výrazů dodává potřebná data tak, aby na jejich základě mohly učící algoritmy vytvářet spojení mezi motory, které robotovy "svaly" (je jich asi 30) pohánějí, a mapami reprezentujícími jednotlivé obličejové výrazy.

Robotů schopných vyjadřovat emoce už je na světě povícero, ale dosud fungují jen díky fixním souborům pravidel, která jsou jim jedno po druhém vkládána do paměti. Robot je pak jen na povel vyvolá z paměti a nasadí příslušný výraz.

Hyper-realistický robot s hlavou Alberta Einsteina

Hyper-realistický robot s hlavou Alberta Einsteina

Princip robotického Einsteina je ale jiný, neboť celý proces včetně učení je zautomatizován, takže robot má k dispozici de facto nekonečný repertoár grimas, přičemž je může kontinuálně měnit. Je tedy schopen například plynule přecházet ze stavu rozhořčení do radosti apod.

Vývojová psychologie

Výzkum se opíral o poznatky z teorie strojového učení a vývojové psychologie. Psychologové upozorňují, že s něčím podobným se můžeme setkat u malých dětí, také ony se snaží ovládat své tělo zprvu chaotickými pohyby, kterými prozkoumají své možnosti, a tak postupně své schopnosti zdokonalují. Nápadně to připomíná jejich žvatlání a koktání, když se učí mluvit.

Vědci zjistili, že se robot také naučil několik nezvyklých grimas, které jsou lidským bytostem cizí. Podle nich to může být způsobeno tím, že model použitý pro popis asociací mezi pohonnými motorky a robotovou kůží je ještě velmi jednoduchý.

Kalifornští vědci si moc dobře uvědomují, že je jejich prototyp prozatím značně nedokonalý, proto již pracují na vývoji pokročilejší generace robota, jehož mimika by se měla zas o krůček přiblížit výrazům, které dokáže zobrazit lidská tvář. Možná se tak někdy dočkáme doby, kdy budou roboti tak dokonalí, až budou od skutečných lidí téměř k nerozeznání.

Zdroj: http://www.ucsd.edu/