Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruský „robotický“ tank Uran-9: Nepoužitelná hračka, nebo revoluce?

aktualizováno 
Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního robotického systému Uran-9. Na první pohled vypadá Uran-9 impozantně, ale je podobná kategorie robotických systémů v současné době vůbec použitelná v boji?

Uran-9 je pásový dálkově řízený bojový prostředek patřící do kategorie pozemních bojových bezosádkových vozidel UCCG (Unmanned Combat Ground Vehicle). Jeho hmotnost je 10 tun a v základu se počítá s 30mm rychlopalným kanonem 2A72, spřaženým 7,62mm kulometem a deseti řízenými střelami. Kanon má kadenci 350 až 400 ran/min.

Uran-9 může odpalovat protitankové střely 9S120 Ataka (čtyři střely v základu) a protivzdušné 9K33 Igla (čtyři střely). Robotickou platformu však lze využít k instalaci nejrůznějších zbraňových systémů.

Mocná zbraň Američanů

Nová superloď kapitána Kirka

Raketový torpédoborec USS Zumwalt

Senzorové vybavení odpovídá moderním obrněným vozidlům - termální senzory, laserový dálkoměr nebo denní/noční kamery. Systémy dokáží automaticky odhalovat, rozpoznávat a sledovat cíle.

Sestavu robotického komplexu tvoří dvě bojová vozidla Uran-9, tahač pro jejich transport a mobilní řídící pracoviště. Uran-9 je určen pro ozbrojený průzkum a palebnou podporu pěchoty a protiteroristických jednotek.

Kde je tedy problém? Uran-9 je ve skutečností rádiem ovládaný robot. Není nic známo o tom, že by se dokázal sám pohybovat v komplexním prostředí - jako je například les, město, v těžkém terénu nebo dokonce po cestách.

Vozidla Uran-9 je nutné ovládat z kontrolního stanoviště, což vyžaduje přímou viditelnost mezi “roboty“ a kontrolním stanovištěm. Zde je velký rozdíl mezi pozemními a leteckými drony, které díky velké výšce letu lze řídit přímo na desítky nebo stovky kilometrů.

Bezpilotní letadla není problém řídit ani pomocí satelitního přenosu, protože zde nejsou žádné překážky bránící komunikaci. Dole na zemi však satelitní komunikaci blokují budovy, stromy, hory, přírodní překážky a dokonce i listí na stromech.

Pro případné ovládání přes satelit je navíc nutný velmi rychlý přenos informací (především video) nebo pokročilé zpracování dat. Je otázkou, zda ruské vojenské komunikační satelity dokáží zabezpečit spolehlivý a rychlý přenos tak velkého objemu dat. Dalším rizikem je samozřejmě možnost přerušení vysílání prostředky elektronického boje protivníka.

Existují nástroje, jak problém zmírnit. Například bezpilotním letadlem nebo vzducholodí, které poslouží jako komunikační relé. Avšak pořad je nutná pro komunikaci přímá viditelnost, nemluvě o komplexnosti celého systému.

Nelze tedy například očekávat zapojení prostředků Uran-9 do zteče po boku tanků nebo bojových vozidel pěchoty v rychlé se měnícím komplexním prostředí.

Největší účinnost Uran-9 dosáhne na velkých rovných plochách s kvalitním komunikačním pokrytím. Ostatně ruská armáda chce robotické bojové systémy nasadit k ochraně vnějšího perimetru základen strategických raketových sil. Tyler Rogoway z blogu Foxtrot Alpha však namítá, že podobné služby mnohem lépe poskytnou klasická vozidla s posádkou.

Na druhou stranu, například Izrael k ochraně své hranice již od roku 2008 úspěšně používá lehké robotické vozidlo Guardium, které má stejné omezení jako Uran-9.

Uran-9 vstoupí do služby v letech 2017 až 2018 a bude také nabízen zahraničním zájemcům.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.