Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rok 1955: první výstava československého strojírenství

  0:01aktualizováno  0:01
Ve snaze rozšířit strojní export přijala vládala roku 1955 usnesení, aby ministerstvo zahraničního obchodu ve spolupráci s Československou obchodní komorou uspořádalo na brněnském výstavišti strojírenskou výstavu. Ta se uskutečnila v září téhož roku.

Strojírenská výstava v roce 1955, Brno

Uvolnění mezinárodně-politické situace, které začalo od poloviny 50. let, sebou přineslo větší svobodu také v obchodní výměně mezi tzv. sovětským blokem a západním světem.

To významně podpořilo i růst průmyslové výroby. Československé strojírenství navázalo na svoji slavnou prvorepublikovou zkušenost a pustilo také do méně tradičních oborů.

Ve snaze rozšířit strojní export přijala vládala 15. června roku 1955 usnesení, kterým uložila ministerstvu zahraničního obchodu ve spolupráci s Československou obchodní komorou uspořádat ještě téhož roku v září na výstavišti Parku kultury a oddechu v Brně strojírenskou výstavu. Uložený termín otevření výstavy – za tři měsíce – se zdál být nemožný.

Strojírenská výstava v roce 1955, Brno

Do horečných příprav veletrhu se vložilo i město Brno, které vytvořilo ústřední výstavní výbor v čele s předsedou tehdejšího městského národního výboru, jehož funkcí byla koordinace celkem 10 výstavních komisí.

Jakmile padlo vládní rozhodnutí o konání strojírenské výstavy, započalo urychlené vyklizení pavilonů, které dosud živořily ve funkci nejrůznějších skladů. Hlavní pavilon, Průmyslový palác s pavilony Brno a Morava se dočkaly po dlouhých letech částečné rekonstrukce.

Výstavní plocha pavilonů zabrala celkem 15 tisíc metrů čtverečních a rozloha volných výstavních prostor byla o pět tisíc metrů větší. K průmyslovému paláci bylo od železniční vlečky za branami výstaviště nataženo tři sta metrů kolejí, které sloužily jednak k navážení exponátů, tak i k exhibici železniční techniky samotné.

Strojírenská výstava v roce 1955, Brno

S instalací strojních zařízení pomáhaly pracovní čety montérů, které na pomoc organizátorům vyslaly První brněnská, Královopolská strojírna a další brněnské podniky.

U hlavní brány výstaviště vyrostl nový recepční pavilon pro zahraniční hosty spojený s tiskovým střediskem. Na výstavu byli jako hosté pozváni zástupci více než padesáti zemí a účast na veletrhu potvrdilo kolem tisíce zástupců zahraničních firem. Na jejich prezentační stánky si však výstaviště muselo ještě tři roky počkat.

V kvapu probíhaly i zahradnické úpravy areálu, takže například se i budoucí téměř hektarové plochy trávníků se musely osívat předklíčenými semeny. Ale udělat bezprašné cesty mezi výstavními plochami se již organizátorům nepodařilo a znavení návštěvníci si neměli ani kde spočinout, takže se namísto laviček se svačilo jak se dalo, třeba i na popelnicích, což se již tehdy stalo terčem veřejné kritiky.

Strojírenská výstava v roce 1955, Brno

Vrásky na čele dělalo organizátorům také zajištění ubytovacích kapacit, protože v Brně toho času fungoval jen hotel Slávia a Slovan a ty byly zcela rezervovány pro zahraniční delegace. Uvažovalo se dokonce o zprovoznění některých nedávno zrušených hotelů, jako bylo například Korzo. Ubytování cizinců posloužil Bauerův zámeček, tehdy stojící ještě mimo areál výstaviště, který fungoval jako školní internát.

Možnost přenocování návštěvníků také poskytly internáty v konfiskovaných vilách na ulici Hlinky přímo nad výstavištěm a někdo musel vzít zavděk i lehátku v tělocvičně jedné ze tří brněnských škol. Ubytovací odbor organizačního štábu měl v záloze dokonce i pokoje hotýlků za Brnem včetně hradu Veveří, který toho času sloužil též jako ubytovna zdejšímu učilišti.
Úplně jasno nebylo ani v tom, jak se bude výstava jmenovat.

Brněnský výbor navrhoval Brněnské strojírenské výstavní trhy, zato Praha, která měla na starosti propagaci v zahraničí a jeho politicko-ideologickou náplň, prosazovala název Československá strojírenská výstava v Brně. Nakonec se ujal název Výstava československého strojírenství.

Výstavní areál, ve kterém se konaly Mezinárodní strojírenské veletrhy v Brně

Její brány se za účasti představitelů tehdejší vlády, vládnoucí komunistické strany, diplomatických sborů a přibližně třiceti zahraničních vládních delegací slavnostně otevřely v neděli 11. září ve dvě hodiny odpoledne. Poté co si zástupy mocných výstavu zběžně prohlédly, zamířily na odpolední recepci na novou radnici.

Večer je pak čekalo slavnostní představení v Janáčkově divadle. Během čtyř hodin od otevření výstavy prošlo branou výstaviště přes 25 tisíc návštěvníků, a neděle také přivítala tisícího návštěvníka. V republice nebylo snad strojírenského podniku, jehož závodní rada by pro zaměstnance nezorganizovala zájezd na tuto v Československu dosud ojedinělou strojírenskou přehlídku, kterou organizátoři původně plánovali jen pro zahraniční zájemce.

S nimi na výstavě jednali zástupci tzv. podniků zahraničního obchodu, jako byly Strojexport, Techno, Kovo, Motokov a Feromet a které podle oborů zajišťovaly jednotlivým strojírenským podnikům vývoz do ciziny. V Brně se představilo to nejlepší z československého strojírenství.

Výstavní areál, ve kterém se konaly Mezinárodní strojírenské veletrhy v Brně

K vidění byla plejáda strojů od linky na zpracování tabáku až po vrtné soupravy naftařů, nemohla chybět tehdejší chlouba československého strojírenství - těžké obráběcí stroje, které se stejně tak jako textilní tryskové stavy předváděly návštěvníkům v plném chodu. Jen zahraniční zájemci měli možnost se dostat na slatinské letiště, kde vystavená letadla mohli vidět přímo v akci. U rotundy kroužila po pionýrské úzkokolejce pro zábavu dětí důlní dieselová lokomotiva.

Výstavní modely motocyklů a kol zas pro nejširší publikum jezdily na dráze nedalekého velodromu. Veřejnosti se tu poprvé představil i legendární Pionýr s obsahem 48 kubíků. Svoji premiéru měl v pavilonu Rangún i například prototyp Tatry 603, Škoda 440 i nový popelářský vůz z brandýských strojíren. Přímo na poli, na periferii výstaviště zemědělské stroje předváděly své schopnosti.

Další chlouba československého strojírenství – vodní čerpadla a pumpy čeřily hladinu právě zbudovaného bazénu u průmyslového paláce. Expozice pavilonu s názvem Brno byla věnována přehlídce zdravotnické techniky z brněnské Chirany a pavilon Morava pod svoji střechou soustředil nejrůznější elektropřístroje a měřicí techniku.

Výstavní areál, ve kterém se konaly Mezinárodní strojírenské veletrhy v Brně

Z domácích spotřebičů v něm Kovotechna představila svoji novinku – troubu s časovým vypínačem a strašnická Tesla se pochlubila svým prototypem televize Tesla 4202 A s úhlopříčkou 36 cm, která o celých 11 cm předčila dosavadní přístroje.

Park kultury a oddechu nežil jen strojírenskou výstavou, ale řadou zábavných programů jako byly módní přehlídky, promenádní koncerty, plno měl i dětský koutek. Každý den v osm hodin ožívala manéž největšího československého cirkusu Humberto, který dopoledne návštěvníkům výstavy předváděl i svůj slavný zvěřinec.

Dlouho do večera žilo výstaviště svým tradičním lunaparkem, zábavnými estrádami, taneční hudbou a odpálil se tu i jeden ohňostroj. Z mimořádných tržeb se těšily i stánky s potravinami a spotřebním zbožím všeho druhu, kterého na pultech běžných obchodů bývalo poskrovnu.

První díl o historii strojírenských výstav na brněnském výstavišti najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.