Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda na kometě sedí zatím pevně. ESA ukázala její panorama

  11:53aktualizováno  17:23
Ve středu poprvé v historii přistál výrobek lidských rukou na kometě. Sonda Philae se měla po přistání připoutat pomocí kotev, což se však nestalo. Přesto se zdá, že sedí pevně na místě a s vědci komunikuje. První panoramatický snímek z povrchu je složen ze šesti fotografií.

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu. | foto: ESA

Od středečního večera (12.11.2014) se vědci z Evropské vesmírné agentury (ESA) pokoušejí zjistit, co konkrétně vesmírná laboratoř Philae při přistání prováděla. Podle nejnovějších zpráv ze čtvrtečního rána se jí totiž podařilo usadit na povrchu až napotřetí.

Pravděpodobná poloha modulu Philae se nachází někde na okraji kráteru v modře vyznačené oblasti. Červený čtvereček ukazuje plánované místo přistání, odkud se však sonda odrazila.

Pravděpodobná poloha modulu Philae se nachází někde na okraji kráteru v modře vyznačené oblasti. Červený čtvereček ukazuje plánované místo přistání, odkud se však sonda odrazila.

Philae sedí na místě

Sonda Philae se stabilizovala a pevně spočívá na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, tvrdí reportér BBC ve středisku ESA na základě rozhovorů s vědci. Podle jeho zprávy se podařilo navázat stálé rádiové spojení se sondou, která už od rána našeho času posílá na Zemi nejen údaje, ale také snímky svého okolí. Rosetta mezitím musela upravovat svou polohu, aby měl nerušené spojení. I tak má k dipozici dvě komunikační okna za den, ale ty jsou naštěstí dostatečně dlouhá.

Fotogalerie

Agentura ESA zatím všechny snímky z povrchu nezveřejnila. Oficiálně je zatím k vidění jen jeden zveřejněný ráno, ale na odpolední tiskové konferenci jsme mohli vidět i první panoramatický obrázek, který najdete v přiložené fotogalerii.

Stroj ovšem podle zprávy stále není připoutaný k povrchu „harpunami“, které ho měly pevně ukotvit. Jeho pozici je ale  možné považovat za ustálenou, i když možné problémy ještě nejsou vyloučeny.

Připomeňme, že Philae se po přistání chovala poněkud nezvykle. Podle dřívějšího odhadu vedení mise bylo pravděpodobné, že po dopadu sonda odskočila od povrchu. To se nakonec potvrdilo, jakož i to, že se sonda dostala nad povrch komety po prvním kontaktu dvakrát.

Schéma přistání sondy Philae na kometě (ke zde uváděnému centrálnímu času je třeba přičíst jednu hodinu). V 9:35 se tedy modul oddělil, následně pořídil snímek Rosetty a komety, aby 16:35 poprvé dosedl na povrch a odrazil se o stovky metrů dále. V 18:26 se podruhé usadil na povrchu a 18:35 se pak ustálil na současném místě.

Schéma přistání sondy Philae na kometě (ke zde uváděnému centrálnímu času je třeba přičíst jednu hodinu). V 9:35 se tedy modul oddělil, následně pořídil snímek Rosetty a komety, aby 16:35 poprvé dosedl na povrch a odrazil se o stovky metrů dále. V 18:26 se podruhé usadil na povrchu a 18:35 se pak ustálil na současném místě.

Doba mezi prvním a druhým „přistáním“ byla zhruba dvě hodiny a mezera mezi druhým a třetím posunem byla menší než 10 minut. Podle zveřejněných informací došlo k prvnímu odrazu ve 16:33 našeho času a modul při něm odletěl přibližně kilometr daleko, dostal se přitom až jeden kilometr nad povrch komety . Druhý odraz byl podstatně menší, mělo k němu dojít v 18:26 a o sedm minut později už měla být sonda definitivně na povrchu. Připomínáme, že Philae na povrch dopadl rychlostí pomalé chůze (cca 3,5 km/h) a většinu kinetické energie měl při dopadu pohltit podvozek.

K odrazu od komety bohužel došlo vinou hned dvou nešťastných okolností: ze zatím neznámých důvodů selhaly jak harpuny pro zachycení v kometární „skále“, tak (a to ještě před přistáním) i malý motor na vrcholu sondy, který měl právě v případě selhání kotev modul přitlačit k povrchu.

Je vyplynulo z odpolední tiskové konference. Aktuálně se vědci obávají o napájení sondy. Původní místo přistání bylo vybráno tak, aby sonda získala dostatek energie ze slunce na několikaměsíční provoz. Baterie ji udrží v chodu jen mnoho desítek hodin.  

I proto přemýšlejí o možnosti, že řízeně nechají sondu „poskočit“ na jiné místo. Nejdříve však musí zjistit její nynější polohu.

Obavy po přistání. Co se asi stalo?

Krátce po přistání Philae se objevily výkyvy v rádiovém spojení a v osvětlení solárních panelů. Vše proto nasvědčovalo tomu, že se odehrává cosi závažného, že sonda po dotyku s povrchem jádra komety nespočívá pevně. Následně vyšlo najevo, že se skutečně od povrchu odrazila. Takové „odskoky“ zažily i některé sondy na Měsíci nebo na Marsu, plánovaně i neplánovaně. U Philae ovšem z takových odskoků panovaly velké obavy, protože jádro komety má velice slabé gravitační pole. Právě proto bylo připraveno ono původně trojí jištění pro zakotvení hned při prvním dotyku s povrchem: přítlačná tryska, dvě harpuny s kotvami a šrouby v patkách přistávacích nohou. 

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu.

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu.

Zatím není jisté, zda funguje alespoň některé. Podle převažujícího názoru však i bez případného pevného uchycení sondy k povrchu komety bude možné provést většinu vědeckých měření z plánovaného programu, jehož jednotlivé fáze se nyní upravují. Problém ovšem může nastat při použití vrtačky, od níž se přitom očekává odběr vzorku z hloubky 23 až 25 centimetrů a jeho následná analýza. Nasazení vrtačky by totiž nestabilní Philae nejspíš dostalo do velkých problémů. Fyzikální zákony platí i na povrchu komety, zejména ten o akci a reakci.

Situaci také zkomplikovalo to, že po prvním dotyku se podle stanoveného schématu sestupu vypnul gyroskop udržující do té doby stabilitu modulu během klesání. Po odskoku se proto modul lehce otáčel, což zjevně způsobilo výše uvedené menší problémy s rádiovým spojením. Než se potvrdilo, že Philae udělal ony „skoky“, panovaly proto značné obavy z jeho nestability na povrchu.

Lidstvo včera poprvé v dějinách přistálo na kometě: 

Aktualizováno: Text je doplnili o závěry z tiskové konference. a podrobnosti o pohybu Philae na kometě.

Autoři: , ,


Témata: Kometa




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.