Evropa vypnula přístroje. Se sondou Philae se na kometě už nespojí

Sonda Philae, která před rokem a půl s problémy přistála na kometě, se navždy odmlčí. Inženýři z Evropské kosmické agentury ji nyní nechají v klidu odpočívat na kometě. Později se k ní přidruží i mateřská družice Rosetta.

Modul Philae, který loni v listopadu 2014 přistál na kometě Čurjumov–Gerasimenko a po 60 hodinách se odmlčel, se před více než rokem nečekaně probudil a kontaktoval Zemi. To bylo v době, kdy se kometa přiblížila ke Slunci a Philae se tak dostalo dost energie, aby se mohla ozvat. Modul tehdy „mluvil“ s týmem na Zemi přes sondu Rosetta po dobu 85 sekund.

Ta doba je však dávno pryč a Čurjumov–Gerasimenko se od Slunce vzdaluje a bere tak s sebou všechny naděje na další komunikaci. Letos v únoru se tým, který má misi na starosti, rozhodl ukončit pokusy o další komunikaci. Nyní je už navázání komunikace nemožné, a proto se Evropská kosmická agentura (ESA) rozhodla, že vypne i příslušnou elektroniku na sondě Rosetta. Tedy ty přístroje, které sloužily ke komunikaci s modulem na kometě.

Philae Lander (Twitter)@Philae2014

26.července 2016 v 16:00, příspěvek archivován: 29.července 2016 v 10:56

It’s time for me to say goodbye. Tomorrow, the unit on @ESA_Rosetta for communication with me will be switched off forever...

odpovědětretweetoblíbit

Samotná Rosetta, která modul dovezla a nyní kolem komety krouží, bude na konci srpna navedena na její povrch, kde zůstane spolu s Philae v hibernaci na věky věků.

ESA zároveň vyzývá příznivce Philae, aby posílali pohlednice na rozloučenou.

Philae Lander (Twitter)@Philae2014

26.července 2016 v 16:03, příspěvek archivován: 29.července 2016 v 10:57

I’m far from Earth&Sun!I’d love to take memories of YOU with me. Please send me a postcard from home! #GoodbyePhilae https://t.co/Mh7KdkmsKZ

odpovědětretweetoblíbit

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země. Bylo dramatické a nedopadlo podle plánů (popisovali jsme ho v on-line reportáži zde).

Sonda měla na kometě provést řadu výzkumů a experimentů. Výsledky jsou zajímavé pro vědce zabývající se počátky a vývojem naší sluneční soustavy. Nečeká se ovšem, že by byly zcela převratné, protože Čurjumov-Gerasimenko patří do třídy těles, o kterých už alespoň základní informace máme. Dostat sondu na kometu je však především úctyhodný technický úspěch, který je v současné době na hranici lidských možností.

Sondě se loni 15. listopadu 2014 podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

11. listopadu 2014