Fotoreportáž z Houstonu |
"Každý náš notebook má za sebou 100 tisíc hodin testování," dozvídáme se hned na začátku. Zdá se nám to jako neskutečné číslo. Během reportáže v testovacích laboratořích firmy Hewlett-Packard v texaském Houstonu ale zjistíme, že to není nereálné číslo. Do testování se zde zapojují roboti, automatické měřicí systémy, outsourcovaní testeři ze zaoceánských stanovišť i nadšení specialisté, kteří s láskou hovoří o bateriích, spektrální analýze nebo roztřískaném šasi.
Při dvoudenní prohlídce toho, čím procházejí notebooky řady EliteBook (jeden z nich jsme nedávno recenzovali) a další zařízení z továren HP, si každý novinář všímal něčeho jiného. Mě třeba uchvátila spektrální analýza vzorků, kolegu z Německa zase měření vyzařování v odstíněné komoře. Kde jsme se ale bavili všichni, to byla prohlídka křídla, ze kterého neunikne žádný notebook v celku.
"Pečlivě rozmlátíme a zničíme všechno, co nám pošlou"
Jak by reagoval váš zaměstnavatel, kdybyste rozbili firemní notebook? A další? A znovu? Bryan Van Alstyne jich má na kontě několik stovek. "Lidé mi často nechtějí věřit, když jim řeknu, v čem spočívá moje práce," usmívá se nadšený inženýr zodpovědný za divizi tzv. mechanické podpory. "Každé zařízení, které nám přijde, ať už je to prototyp, náš výrobek nebo konkurenční produkt, podrobíme sérií precizně měřených, replikovatelných testů." Nejde totiž jen o to zjistit, kde je slabé místo, jde o to experiment přesně zopakovat i s novou verzí produktu a zjistit, zda je chyba opravena a zařízení je odolnější.
Ale nepřežije to žádné zařízení. "Snažíme se samozřejmě neplýtvat, a notebook, který přežil tlakové testy, pošleme na vibrační testy atd. Ale teprve když je z přístroje nepoužitelná troska, víme, že jsme odvedli svou práci," pochechtává se Bryan.
Že si svou práci užívá, to je jasné na první pohled. S polskou kolegyní se shodujeme, že nám připomíná chlapíky z Mythbusters - ať je průběh experimentu jakýkoli, končí výbuchem. Tady sice exploze nejsou (hořlavost se testuje jinde), ale co se týče mechaniky, má Bryan po ruce řadu mučících nástrojů.
Velkou zátěží projde notebook obvykle ještě předtím, než se k vám dostane. "Jestli jste někdy viděli, jak se zachází se zavazadly na letišti, víte, o čem mluvím," podotýká Bryan. Notebooky proto musejí odolat vibracím a nízkému tlaku, odpovídající až osmihodinové cestě letadlem.
Kde se kovové notebooky nejvíce odlišují od plastových? V přítlakovém testu, který je Bryanův oblíbený: "Měli jsme tu manažera, který vrátil už třetí notebook, prý mu odchází displej, jsou na něm defekty. Zeptali jsme se, zda si na něj třeba něco nepokládá. Prý jenom golfové hole. Napřed jsme si říkali, že je to směšný požadavek, ale pak jsme si řekli, život je plný náhod, proč by jim náš notebook nemohl odolat?"
"Jakou nejdražší věc jsem rozmlátil? Dobrá otázka... No jednou jsem tu měl serverovou sestavu za nějakých 24 tisíc dolarů (přes 400 tisíc Kč) a s tou jsme si docela pohráli. Tam už samozřejmě musíte dávat pozor na to, abyste si ji neodrovnali prvním testem."
Komory, ve kterých slyšíte každý klik
Kromě těchto nadstandardních experimentů ale notebook musí projít také řadou působivých, leč zcela běžných testů na vyzařování rádiových vln, tepla a hluku.
Přesné měření vyžaduje nereflektivní stěny.
"Je to tu zvukotěsné?" ptá se kolega z Belgie. "Chcete to vyzkoušet?" vtipkuje tester. "Já tu byl jednou zavřený dvě hodiny, potřebovali jsme otestovat něco konkrétního a bylo potřeba, aby u notebooku stále někdo seděl. I když vím, že jsou venku kolegové, nemohu s nimi mluvit, abych nenarušil měření. Je to až strašidelné, jaké je tu ticho. Ale i z toho vychází naše posedlost tím, aby byl notebook co nejméně hlučný."
Velká komora pro přesné měření vyzařování
Analýza jako z kriminálky
Když se experimenty povedou (nebo nepovedou) a je potřeba zjistit, která součástka selhala, putuje notebook do laboratoří, kterým se neformálně přezdívá CSI (crime scene investigation, podle populárních kriminálních seriálů). Tady mají mikroskopy, spektrometry, chemické a biologické vzorky a ohromné nadšení pro práci.
Stanoviště pro výzkum metalických sloučenin
V HP se, podobně jako v mnoha velkých firmách a laboratořích, používá řada zkratek. A tak jsme se dozvěděli, že mikroskopem SEM se v laboratořích odhalí jakýkoli anorganický prvek či sloučenina. Pro organické nálezy tu mají spektrální analýzu (EDS). Během několika sekund dokáže počítač projít až 80 tisíc vzorků v databázi a najít odpovídající materiál.
V laboratoři umí odhalit každou maličkost.
"Tenhle vzorek jsem dostal dneska ráno. Zákazník si stěžoval, že tištěné obvody uvnitř počítače zrezivěly. Analýza ale ukázala, že nejde o kov, a tak se dostal vzorek k nám. Ukážu vám, jak to funguje," kliká šéf laboratoře. Za pár sekund se na obrazovce rozsvítí křivka analyzovaného materiálu spolu s křivkou odpovídající známým vzorkům. Novináři obrazovku studují a postupně se místností šíří pobavený smích. "No jo, Američani," šeptáme si.
Spektrální analýza - počítač prohledal osmdesát tisíc zdrojů a odhalil, co se skrývá za hnědou "rzí". Odpověď je okamžitá: hnědý materiál je zaschlá Coca-Cola.
Nejnudnější část práce dělají roboti v posilovně
Ve sto tisících hodinách testování je samozřejmě velký podíl nudné práce. Je třeba vyzkoušet, zda jsou klouby víka dostatečně odolné, kolik hodin v kuse a při jaké teplotě dokáže fungovat zdroj a jestli se optická mechanika nezasekne po tisícím druhém otevření. Na tyto monotónní činnosti tu má HP jednoúčelové i víceúčelové roboty.
Dlouhodobé testování zdrojů - z větráčků jde docela vítr.
Energie zakonzervovaná na cesty
Bateriové Li-Ion články se staly průmyslovým standardem, a také HP je využívá ve většině svých notebooků (kromě těch, které vyžadují plochou baterku). Článků se ročně vyrobí stovky milionů, přesto se výrobci liší tím, jak s nimi zacházejí. "Naše články mají 80 % své původní kapacity po 300 nabíjecích cyklech," říká s jistou dávkou pýchy John Wozniak, který má akumulátory u HP na starosti. "Nebalíme akumulátorové články jen tak hala bala, snažíme se vycházet z našich experimentů a zajistit jejich bezpečné a efektivní uložení do bateriového pouzdra."
"I když se to nezdá, baterie se skládá ze 60 - 80 samostatných součástek. Záleží na tom, jak je dáte dohromady," ujišťuje nás John. Nestačí jen hardwarová ochrana, ale také software, který se o baterii stará a nesnaží se ji například nenabíjet pokaždé naplno.
"Nejpodivnější věc, kterou jsem kdy odhalil? No, poslali nám vzorek povlaku, který se opakovaně objevoval u jednoho uživatele uvnitř notebooku. Analýza naznačovala, že jde o zvířecí moč, ale neměl jsem v databázi dost vzorků na to, abych si byl jistý. Tak jsme s kamarádem, který pracuje v obchodě s domácími mazlíčky, přes víkend sestavili databázi vzorků moči od desítek druhů zvířat. Pak už jsme jen zavolali majiteli notebooku, aby si svoji kočičku lépe hlídal."
Každý displej dostane svůj vlastní profil
V posledních letech už se o rozšířené ploše (též dual head display - připojení více monitorů k počítači) nemluví jen jako o neužitečné hračce, ale našla si svou cestu do kanceláří i k běžným uživatelům. Proto mne potěšilo, že v HP pracují na dalších vylepšeních - jejich Eyefinity umožní připojení až šesti monitorů k jednomu počítači.
Diskutabilní, ale také fascinující je možnost propojit kartu přímo s možnostmi konkrétní hry a lépe tak simulovat prostředí.
Tvůrci si hodně slibují od 3D her speciálně navržených tak, aby využily velké množství monitorů.
"Každý monitor je trochu specifický. U elitní řady to řešíme tak, že před distribucí každý notebook zapneme, zkalibrujeme displej a individuální barevný profil nahrajeme přímo na disk," chlubí se HP.
Každý notebook z řady Elite je před distribucí jednotlivě a manuálně kalibrován a unikátní profil pro danou obrazovku nahrán na jeho disk.
Většina testování se odehrává přímo v Houstonu, ovšem značná část uživatelských testů je outsourcována do celého světa. V Texasu pak shromažďují výsledky. Jde především o testování běžných i méně obvyklých softwarových kombinací.
HP se chlubí jedním z největších testovacích středisek. Na stovkách notebooků jsou testovány různé operační systémy a aplikace v různých situacích a scénářích. V popředí alfaverze Windows 8.
Jako technický redaktor mám sklony k nadšení při většině geekovských témat, a tak mne nepřekvapilo, že může být testování počítačů (i přes svou rutinní podstatu) tak poutavé. Je ale potěšující vědět, že lidé, kteří jsou zodpovědní za to, aby se vám neulomil displej, svoji práci rádi chápou v kontextu:
"Začínáme s nějakými šedesáti prototypy a pak je testujeme. Jde nám o to, jak lidé počítač skutečně používají. Když věnujeme tisíc hodin testování tomu, abychom ušetřili pár minut výdrže baterky nebo abychom snížili poruchovost o jedno procento, přepočítáno na obrovské množství našich zákazníků po celém světě je to velký úspěch, který pomůže reálným lidem v každodenním spěchu," říká Stacy Wolf, hlavní designér notebooků HP. "Hádáme se tu často o maličkosti, testujeme třeba posunutí klávesy o 0,2 mm, ale aniž si to uživatel nutně uvědomí, výsledkem je intuitivnější produkt."