Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Chytré telefony tu nebudou věčně, řekl nám prezident Sony, Kazuo Hirai

Exkluzivně aktualizováno 
Las Vegas (Od zpravodajů Technet.cz) - Redakci Technet.cz se podařilo získat exkluzivní rozhovor s jedním z nejvlivnějších mužů světa elektroniky, nejvyšším šéfem Sony Corporation Kazuo Hiraiem. V hodinovém interview mimo jiné naznačil, že fyzická média hned tak nezaniknou, chytré telefony tu nebudou věčně a na umělou inteligence a roboty musíme připravit zejména naše děti.

Kazuo Hirai, prezident Sony Corporation, během rozhovoru na CES 2017 | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Nabídek rozhovorů přichází do redakce poměrně velké množství a většinou je odmítáme. Jde totiž zpravidla o lokální ředitele, produktové manažery či lidi z marketingu, kteří si dávají záležet zejména na tom, aby neodpověděli příliš konkrétně. Takovéto prázdné rozhovory pak do vydání vůbec nepřipravíme, takže jsou pro nás pouze ztrátou času.

Pokud ale dostanete nabídku na rozhovor s prezidentem Sony Corporation, tedy tím nejvyšším člověkem v japonském elektrotechnickém gigantu, pak se případný neúspěch risknout vyplatí. O tom, jak rozhovor probíhal, se dočtete v samostatné boxíku.

„Někdo by mohl říci, že veškerou přidanou hodnotu dnes přináší cloud a jednotlivé on-line služby a tak se hardware stává v podstatě komoditou, něčím, co tyto služby pouze zprostředkuje a nemá vlastní přidanou hodnotu. Jsem však přesvědčen, že ačkoli se požadavky na hardware neustále mění, stejně tak i jako jeho formfaktory (tedy tvar, velikost, uživatelské rozhraní a způsob použití - pozn. redakce), jeho důležitost jakožto prvního a posledního místa styku zákazníka se zprostředkovanými službami je něco, co se v dohledné době nezmění. Hardware nesmí být pouze komoditou. Je nečím, co rozhoduje o celkové spokojenosti zákazníka s dodávanou službou a zprostředkovaným zážitkem,“ uvedl Kazuo Hirai ve své úvodní řeči.

Čtrnáct novinářů, jeden ředitel, hodina času

Rozhovor s jedním z nejvlivnějších mužů světa elektroniky není jen tak

V místnosti N108 lasvegaského konferenčního centra čekalo na rozhovor čtrnáct novinářů - hned bylo jasné, že z desítky připravených otázek jich stihnu během vyhrazené hodiny položit jen zlomek. S kolegy se zahraničních médií jsme se v mnoha otázkách naštěstí shodli a tak jsme do výsledného rozhovoru zařadili i odpovědi na otázky, které jsme sami nepoložili.

Spolu s prezidentem a generálním ředitelem Sony Corporation Kazuo Hiraiem, seděli v čele stolu i prezident Sony Europe Shigeru Kumekawa, připravený zodpovědět spíše ekonomické otázky týkající se evropského trhu, a ředitel Sony Europe Daichi Yamafuji, který diskuzi moderoval, tedy především novinářům přiděloval slovo.

Setkání bych nazval osvěžujícím. Na otázky Hirai odpovídá okamžitě, bez váhání a nad poměry zeširoka. Žádné se nevyhnul. Hovoří rychle, se stejným zápalem hovoří o úspěších i nedostatcích a problémech. Je navíc zřejmé, že ví, o čem mluví, rozumí tomu a není tak jen managerskou figurkou.

Sony na CESu představilo svůj první OLED televizor, je však postaven kolem OLED panelu společnosti LG Display. Plánuje Sony vlastní výrobu OLED panelů?

Vlastní výrobu OLED panelů neplánujeme a řeknu vám proč. Je to obrovská investice, přičemž i s použitím panelů jiných výrobců dokážeme vyrobit excelentní a kvalitativně velmi odlišný televizor, zejména díky našim špičkovým videoprocesorům. Tam je naše přidaná hodnota - nikoli v samotném panelu, ale v procesorech zpracovávajících obraz. Budu proto raději, když se zaměříme na další vývoj těchto procesorů a panely budeme i nadále nakupovat od jiných firem. A jsem přesvědčený, že náš první OLED televizor je velmi unikátní produkt bez ohledu na to, že má zobrazovací panel jiného výrobce.

Kdy předpokládáte, že se OLED technologie stane mainstreamem?

První OLED televizor jsme pojmenovali Bravia OLED a stává se tak nedílnou součástí řady Bravia. Dáváme tím najevo, že technologii LCD nechceme OLED zobrazovači nahrazovat. Uvedením XBR-A1E zákazníkům nabízíme více možností při výběru televizoru. Přinejmenším v dohledné době neočekáváme, že by OLED zobrazovače začaly vytlačovat LCD z trhu.

S uvedením OLED televizoru si Sony dalo poměrně na čas. Proč zrovna teď, ne dříve, ne později?

Sešlo se dohromady několik věcí, díky kterým jsme mohli udělat opravdu zajímavý a od konkurence odlišný produkt. Jednak je to obrazový procesor X1 Extreme, který se stará o špičkové zpracování obrazu. Je to také technologie surface sound (zdrojem zvuku je samotná plocha obrazovky, patrně jde o další evoluci systému NXT - poznámka redakce), díky které jsme mohli bez kompromisu na zvukové kvalitě v podstatě eliminovat skříňku s reproduktory. Jelikož nepatříme k prvním, které OLED TV na trh uvádí, musel být náš první produkt něčím opravdu výjimečný. Kdybychom uvedli obyčejný televizor, ptali byste se „v čem je jiný?“ a to nebylo to sdělení, o které nám jde.

Ze všech stran.
77" OLED od Sony vypadá skvěle.

První OLED z produkce Sony vypadá skvěle ze všech stran.

Mnoho UHD Blu-Ray disků na trhu neobsahují opravdové 4K, ale například jen upscale ze 2K. Kdy můžeme čekat nástup opravdového nativního 4K obsahu na Blu-ray discích?

Konkrétně v Sony Pictures, jak v oddělení televizní, tak filmové produkce, jsme ve výrobě 4K obsahu poměrně průbojní. Začali jsme s tím ještě před nástupem 4K televizorů na trh, a to i proto, že jsme měli 4K kamery k dispozici - například naši digitální filmovou F65. Než budou všechny vydávané tituly kompletně produkované ve 4K rozlišení, bude to ještě nějaký čas trvat. Snažíme se, aby co nejvíce titulů bylo ve 4K či ještě lépe ve 4K HDR.

Někteří výrobci na CESu ukazují i 8K obrazovky. Má 8K pro domácnosti při dnešních úhlopříčkách vůbec nějaký smysl?

Řekl bych, že 8K bude dávat smysl až u opravdu velikých úhlopříček. Musíme se na to však dívat z více úhlů - průmysl nemůže mást spotřebitele. Dnes mluvíme o 4K, případně 4K HDR. Pokud v zákaznících vyvoláme pocit, že se v dohledné době blíží 8K, tak to nebude dobrá zpráva - v podstatě tím řekneme: „nekupujte 4K, protože 8K se blíží“. Jenže neblíží. Ve skutečnosti v tuto chvíli neexistuje způsob, jak vysílat a doručit 8K obsah do domácností. Je to něco, co může být teoreticky zajímavé v budoucnosti, ale bavme se raději o tom, co je tady a teď, nedělejme ze současných technologií něco zastaralého. Bylo by to stejné jako říct: „PS4 je super, ale PS7 je na cestě...“ Nelze takto přeskakovat do budoucnosti.

Mají dnes fyzická média jako Blu-ray, UHD Blu-ray nebo i třeba hudební CD vůbec ještě opodstatnění? Trendem je streamování a on-line služby na přání.

Osobně věřím, že streaming se stává mainstreamem. Avšak jen v některých oblastech. Třeba ve Spojených státech, Japonsku nebo mnoha zemích Evropy je potřebné vysokorychlostní připojení k internetu běžné. Když se na to ale podíváte celosvětově, stále existuje mnoho zemí, kde vysokorychlostní internet není dostupný - fyzicky, nebo cenově - a tam se zákazníci bez fyzických nosičů neobejdou. Tento trh se pozvolna zmenšuje, ale predikovat zánik fyzických médií, jak filmových, tak hudebních, je zatím předčasné.

Sony Pictures plánuje v roce 2017 uvést v ultravysokém rozlišení na UHD Blu-ray mnoho nových i starších titulů.

Sony Pictures plánuje v roce 2017 uvést v ultravysokém rozlišení na UHD Blu-ray mnoho nových i starších titulů.

A má to i druhý aspekt, který připomněla i vzrůstající obliba analogových desek. Je zde docela početná skupina lidí, pro kterou je samotné fyzické médium pro potěšení z poslechu podstatné - můžete jít do obchodu, ručně se probrat nabídkou, nosiče umístit do své knihovny, během poslechu si prohlížet booklety... Mnoho lidí se z důvodů komfortu a pohodlí jistě zcela zřekne fyzických médií, ale pro mnoho posluchačů je samotné médium důležité.

Trh s chytrými telefony je, mimo Číny, obecně poměrně slabý, respektive přesycený. Jak očekáváte, že se to odrazí na Sony, respektive, jak si s tím Sony poradí?

Jsem přesvědčený, že v tuto chvíli není pro Sony Mobile Communications ani tak důležitý podíl na trhu jako spíše vytvoření udržitelného a profitabilního podniku. Součástí tohoto procesu bylo mnoho restrukturalizací, zvažování vhodnosti trhů, opouštění neprofitabilních trhů a samozřejmě současně i další vývoj samotných produktů.

Důležité je, že se mobilní divize dostane zpět do černých čísel a to bude, doufejme, již tento fiskální rok. Jakmile bude jasné, že jde o udržitelný byznys, budeme se moci zaměřit na příležitosti růstu. Nyní to opravdu není o podílu na trhu a množství produktů opouštějící naše brány, ale o udržitelnosti a profitabilitě. A jsem přesvědčen, že jsme na správné cestě.

Potřebuje Sony mít i nadále ve svém portfoliu chytré telefony?

Pokud spolu lidé nepřestanou komunikovat, bude vždy potřeba nějakého technického zařízení, které komunikaci přes telekomunikační sítě umožní. Možná to za deset let nebudou chytré telefony - a já si nejsem jistý, jaká zařízení to budou - každopádně na tomto trhu být potřebujeme, protože je to trh opravdu velký. Pokud bychom z něj nyní odešli, nebudeme součástí jeho další generace a my navíc chceme být těmi, kdo bude tuto generaci utvářet a definovat.

Máte představu, jak bude změna paradigmatu v mobilní komunikaci vypadat?

To je velká otázka, na kterou se většina technologických společností snaží najít odpověď. Mnozí věří, že odpovědí je nositelná elektronika, ale ... to možná není ta správná odpověď. Je to jedna z věcí, na kterou se já i mé týmy soustředíme, protože je nám, stejně jako ostatním společnostem v této oblasti, jasné, a historie to potvrzuje, že chytré telefony nebudeme používat do konce svých životů. A zároveň je jasné, že pokud se nenaučíme telepatii, tak to opět bude nějaké koncové technické zařízení.

Vypadá to, že v nositelnou elektroniku příliš nevěříte ...

Nositelná elektronika byla před několika lety obrovský „buzzword“ a na veletrzích CES i IFA měla hodně prostoru, i my jsme se tím vážně zabývali. Avšak pokud má být nositelná elektronika úspěšná, musí kombinovat několik vlastností: mít smysluplnou funkční výbavu, rozumnou velikost a dlouhou životnost na baterie. A pokud se rozhlédneme, žádné zařízení zatím nemůžeme označit jako terno (Hirai použil výraz homerun - pozn. redakce). Některým se to podařilo lépe, některým hůře, ale optimálně naplnit všechny tyto podmínky se zatím nepodařilo nikomu. Na wereables jsme nezanevřeli, ale stále jsme nenašli optimální produkty.

A jak se díváte na další „buzzword“, kterým je rozšířená realita?

V této oblasti děláme hodně výzkumu a vývoje. Víte, my ale prostě nechceme jen tak něco uvést na trh. Chceme, aby ta technologie něco skutečně řešila. Můžeme vám například z malého náhlavního zařízení do očí promítat obraz, takže si během chůze můžete třeba číst e-maily - ale je to opravdu něco, co uživatelé chtějí, nebo bychom to dělali jen proto, že to technologicky dokážeme? Tyto dvě esence se musí nejprve spojit dohromady, teprve pak z toho může vzniknout hotový produkt. Pracujeme na tom, ale zatím ten správný produkt nevidíme.

Velký prostor na veletrhu CES mají osobní asistentky jako Alexa od Amazonu nebo Google Home. Jaký na ně máte názor, chystá se je Sony integrovat i do svých produktů, nebo se vydá vlastní cestou?

Na našem stánku ukazujeme prototyp asistentky XPeria Agent (v podobě maličkého stolního robota - pozn. redakce). Předchozí verze byla k vidění i na IFA v Berlíně, je stále ve stadiu vývoje a zatím jsme ani neoznámili žádné konkrétní datum uvedení na trh. Tato asistentka je postavena prakticky zcela výhradně na našich firemních technologiích.

Pokud nám bude dávat smysl integrace jiných platforem, tak se tím budeme zabývat. V tuto chvíli se ale zaměřujeme na vývoj Xperia Agent za použití našich vlastních technologií a doufáme, že tento systém uvedeme v blízké budoucnosti na trh.

XPeria Agent je robot, mívali jste robotického psa Aiba, chystá Sony něco dalšího v oblasti robotiky a dnes již související umělé inteligence?

Umělá inteligence a robotika je pro Sony velmi důležitá oblast a dokonce bych řekl, že je to jeden z pilířů naší budoucnosti. Vytvořili jsme pracovní skupinu, která se zodpovídá přímo mně a její první úkol je prozkoumat celou organizaci Sony a zjistit, kde a jaké technologie z oblasti AI a robotiky vlastně máme. Jakmile zjistíme, co nám chybí, můžeme uvažovat, co nabízí trh a přemýšlet o vhodných akvizicích. První produkty chceme přinést během několika let.

Za zmínku určitě stojí náš společný podnik (s japonským producentem robotických systémů ZMP - pozn. redakce) Aerosence - prvními produkty jsou drony, my však neprodáváme drony, ale dodáváme aplikace s umělou inteligencí pro mapování území, dohledové aplikace a zpracování dat pro zákazníky.

Když se hovoří o robotech a umělé inteligenci, debata se stočí na riziko, že tyto technologie mohou v příštích desetiletích připravit o práci mnoho lidí. Jak to vnímáte Vy?

To je něco, co určitě nestojí na rozhodnutích jedné firmy. Jsem ale přesvědčený, že s ohledem na budoucí změny musíme především řešit, jaké vzdělání dáme svým dětem a připravovat je na taková zaměstnání, která roboty v brzké době nahraditelná nebudou. Je to spíše otázka politická než korporátní. Víte, nedávno jsem poslouchal umělou inteligencí složenou hudbu a četl umělou inteligencí vytvořenu poezii - a v takových oblastech má AI ještě opravdu hodně co dohánět, ale ano - jinde je její nasazení téměř za dveřmi. A já doufám, že korporátní management nebude nahrazen příliš brzy. (smích)

A teď zase vážně. Tyto obavy jsou pro některá zaměstnání velmi aktuální - zaměstnance je třeba rekvalifikovat a přeškolit, protože je nezbytné se připravit na následky tohoto vývoje tak, aby nikdo nezůstal pozadu. Jiná cesta není, jen těžko lze legislativně zpomalit inovace a technologický vývoj. Jsem přesvědčený, že zákaz inovací by byl nebezpečnější než současné hrozby.

Teď otázka trochu na tělo. Jste osobně zapojen do vývoje nových produktů?

To záleží produkt od produktu. U některých jsem zapojen od začátku, u jiných řeším třeba jen specifické oblasti, které považuji za důležité ovlivnit.

Dám vám příklady. Tím prvním je 4K projektor s ultrakrátkou projekční vzdáleností, který zde letos vystavujeme (model VPL-VZ1000ES - pozn. redakce). Jeho prototyp jsem zahlédl ve vývojovém centru a zeptal se inženýra, kdy se z toho může stát hotový produkt. A on na to: „Je to hotové, ale žádné oddělení to nechce.“ Vzal jsem to za své a přivedl na trh.

Recenze RX-100

Další příklad se týká televizorů. Když jsem viděl mock-upy (designové modely - pozn. redakce) nových televizorů v designovém centru, vypadaly skvěle. Jediný problém byl, že tam k nim nikdy nikdo nic nepřipojil. Takže když jste si pak finální televizor přivezli domů, postavili na ten elegantní tenoučký stojan a pak zapojili všechny kabely, tak to celé vypadalo jako chobotnice. Takže jsem řekl - už nikdy nechci z našich televizorů vidět viset žádný kabel. No, trvalo to tři nebo čtyři roky, ale náš kabelový management, který jsme uvedli loni, je perfektní - i konkurence si u nás na výstavách fotografuje jeho detaily. Sice to bylo nepříjemné po lidi z oddělení TV designu, protože jim ředitel obden volal s dotazem „Kde je můj kabelový management?“, ale výsledek je skvělý. Je to vlastně drobnost, ale pro celkový dojem z televizoru udělala velmi mnoho.

Třetí příklad se týká fotoaparátů RX-100. Když za mnou vývojáři přišli s první verzí, byli nadšení jeho designem a celkovým pojetím. Řekl jsem jim, že když jsou na něj takto pyšní, ať jeho formfaktor při dalším vývoji nemění, ať zůstane stejný i v dalších verzích. Vzali to jako výzvu, RX-100 letos představujeme již v páté verzi (Mark V - poznámka redakce) a ačkoli je z vnější strany stále v podstatě stejný, ta vylepšení co se odehrála uvnitř, jsou zásadní.

Každý produkt, který opouští brány továrny Sony, musí být takový, abych jej mohl pyšně ukázat svým rodičům, manželce a dětem. A pokud s ním nejsem spokojen já, nemohu předpokládat, že s ním budou spokojeni naši zákazníci.

Spoustu nevzhledných kabelů provází i set pro virtuální realitu PlayStation VR. Tam je to v pořádku?

No, zde vám asi nedám konkrétní odpověď. Je to první verze. Naše herní divize je známa průběžným vylepšováním produktů a obecně vzato u PlayStation VR je hodně prostoru k vylepšování. Ty ale musí být vyváženy i z hlediska ceny a nákladů. Je to spotřební produkt pro hráče a my nemůžeme říct: „Tak, je to lehčí, bezdrátové a bůhví ještě jaké, ale stojí to trojnásobek.“

Na tiskové konferenci jste zmínil dobré prodeje PlayStation, nezmínil jste však prodeje PlayStation VR, z čehož by šlo odvodit, že nebyly tak dobré, jak jste očekávali. Je tomu tak?

S uváděním setu pro virtuální realitu na trh jsme byli opatrní, protože víme, že si ji nepůjdete koupit jen podle reklamy nebo článku na internetu - ten zážitek si musíte nejprve vyzkoušet, ať u kamaráda, nebo v obchodě. Nechtěli jsme proto zavalit trh sety PlayStation VR a riskovat, že budou obchodníci říkat „moc se neprodávají“ a vy pak říkat „slyšeli jsme, že se neprodávají“. To jsme nechtěli riskovat. Na některých trzích se ale povedlo PlayStation VR vyprodat a my nestíhali dodat nové, což bylo poněkud nešťastné. Celkově jsme však s čísly spokojení.

Někdy se objevují hlasy, že značka již nehraje ve spotřební elektronice roli. Zákazníci prý vybírají podle ceny, hodnocení. Souhlasíte s tím?

Značka Sony je naší největší hodnotou, naším největším bohatstvím, také ji vytváříme již 71 let. A je vlastně základem pro vše, co děláme - ve smyslu kvality a inovací. Takže pokud máte dojem, že pro nás značka Sony není podstatná, pak vás musím opravit hned tady a teď - opak je pravdou.

Zároveň jsem, jak jsem uvedl již na začátku, přesvědčen, že hardware nesmí být komoditním produktem, ale že mimo funkční hodnoty musí mít i svoji emoční hodnotu. Produkt má v zákazníkovi vzbudit pozitivní emoce a touhu se s ním pochlubit přátelům. A v tom jsme byli vždy dobří, design Sony takto fungoval. A před nějakou dobou, řekl bych, že tak před deseti lety, jsme to tak nějak ztratili a vydali se cestou soupeření funkcemi a cenou. A to prostě není úplně dobrý přístup, alespoň ne pro Sony. Od doby, kdy jsem se před pěti lety stal šéfem divize spotřební elektroniky a před čtyřmi lety prezidentem Sony, kladu velký důraz na to, aby všichni, co se na vývoji produktů podílejí, považovali onu emoční hodnotu za podstatnou součást produktu. Nějakou dobu to trvalo, ale myslím, že když se projdete po naší expozici, dávají nové produkty najevo, že se nám to daří.

Podle výzkumů tráví mladí lidé stále méně času sledováním televize. Jak na to chce Sony, tradiční výrobce televizorů, reagovat?

Pokud otázku myslíte z hlediska dopadů na značku, tak jsem přesvědčen, že jedna z nejsilnějších zbraní v našem arzenálu je značka PlayStation. To platí celosvětově. Na některých trzích, zejména v Japonsku a Číně, je u mladých zákazníků velmi populární značka kapesních hudebních přehrávačů Walkman a zejména v Japonsku takto funguje i značka chytrých telefonů XPeria. Z těchto značek a souvisejících produktů se pozornost a povědomí přenáší právě i na mateřskou značku Sony.

A teď k tomu sledování televize. Zde si musíme říci, co vlastně sledováním televize myslíme. Je to třeba sledování videí z PlayStation Network přes PS4? Mnozí mladí lidé tak dnes obsah konzumují. Televizor dnes často zprostředkovává obsah ze služeb jako Vevo, YouTube, Netflix, hrají se na něm hry. Televizor již u mladých lidí tolik neslouží jako nástroj pro sledování televizního vysílání, ale stále jej používají pro sledování obsahu.

Zatím také chybí nástupce. Někdo hovoří o headsetech pro virtuální realitu. Ano, dokážeme vytvořit zážitek návštěvy kina - uvidíte velkou projekční plochu, závěsy, sedačky, za vámi může seděl věčně brebentící dáma, kterou musíte okřikovat ... ale chcete takto koukat na filmy?

Společnost Apple se loni rozloučila se sluchátkovým konektorem Jack 3,5 mm. Chystá se k podobnému kroku i Sony?

Pro běžné kvalitativní nároky je možné nahradit sluchátkový konektor bezdrátovým řešením, tedy typicky Bluetooth hedsetem. Bavíme-li se však o opravdu vysoké zvukovou kvalitě, pak u prémiových telefonů s hi-res audiem nepovažujeme opouštění sluchátkového konektoru za nejlepší nápad. Naopak u budoucích modelů počítáme s použitím symetricky zapojených konektorů Jack (balanced output) - je to trochu jiná forma sluchátkových konektorů, ale pro náročné posluchače dávají zvukově smysl.

Další články z veletrhu CES 2017

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas. Akce je určena pouze pro odborníky a novináře z celého světa.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




Sony DualShock 4Sony DualShock 4

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.