Rozpoznávání obličejů je dnes stále dostupnější a přesnější. Ale také může být...

Rozpoznávání obličejů je dnes stále dostupnější a přesnější. Ale také může být technologii svobodné společnosti hodně nebezpečnou. | foto: Profimedia.cz

Všichni jsou podezřelí. Tváře poloviny Američanů jsou v policejní databázi

  • 50
Identifikace lidí pomocí technologie rozpoznávání obličejů není nic nového. Podle nové zprávy je však v USA využívána častěji a ve větším měřítku, než si kdokoliv myslel. V databázi má svůj obličej přes 117 milionů Američanů. Navíc prakticky neexistují pravidla proti zneužití.

Ačkoliv policie rozpoznávání tváří využívá již řadu let, existovalo jen málo informací o tom, jak často k tomu dochází a za jakých podmínek. Rok trvající pátrání týmu z Georgetown University ve Washingtonu D.C. mělo za cíl tento fakt napravit a výsledkem je 150stránková zpráva, která odhaluje řadu nových skutečností. Některých velmi překvapivých.

První z nich je rozsah této praktiky. V USA neexistuje jedna velká databáze tváří, je jich mnoho, jak na úrovni jednotlivých států, tak třeba i měst. Zároveň však také samozřejmě existují federální databáze, například u FBI, se kterou jsou často data státních policejních složek sdíleny. Ve všech těchto databázích jsou pak podle nové zprávy obsaženy data o více než 117 milionech Američanů. To je přibližně polovina všech dospělých občanů USA.

To by bylo sotva možné, kdyby byli do databází zařazováni jen zatčení, kteří jsou následně vyfotografováni (tzv. „mug shot“). Ale v nejméně 26 státech jsou mezi obličeji, které mohou policisté prohledávat, i lidé, kteří nikdy nic neudělali - jen mají řidičský průkaz. Z naprosté většiny jsou tedy v databázi tváří lidé, kteří nikdy nebyli trestně stíháni. Proti jiným databázím osob v USA je to podstatný rozdíl. V případě otisků prstů nebo vzorků DNA pochází informace z průběhu policejního vyšetřování.

Zároveň neexistují pravidla, jak s rozpoznáváním zacházet. Na federální, ani státní úrovni neexistuje zákon, který by využití rozpoznávání tváří reguloval. Není ani nutné mít podezření pro závazný zločin, natož soudní povolení. Jediná omezení tak vychází z toho, jak si je nastaví policejní sbory nebo federální agentury samy pro sebe. Z 52 úřadů, které autoři zprávy oslovili, například jen jeden výslovně zakazuje využití pro identifikaci lidí, kteří se „účastní politického, náboženského nebo jinak chráněného svobodného projevu“.

Všichni jsou podezřelí

Nedostatek regulace nahrává takovým postupům, jako je identifikace a sledování účastníků demonstrace nebo jiného shromáždění. K tomu již prý ostatně mělo dojít při protestech hnutí Black Lives Matter v Baltimoru v roce 2015. Již tehdy Alvaro Bedoya, jeden z autorů nynější zprávy, varoval, že vytváření databáze bezúhonných občanů je „jako překročení Rubikonu“ a že „dalším krokem v tomto dění je využití rozeznávání obličejů v reálném čase“.

Co by dřív znělo jako sci-fi, je už dnes realitou. Kromě prohledávání databáze „na vyžádání“ je tu totiž i možnost využít kamery na veřejných prostranstvích a obličeje kolemjdoucích identifikovat právě v reálném čase. Alespoň 5 policejních úřadů včetně velkých měst jako Chicago nebo Los Angeles podle zprávy již tento postup „využívá, pořídilo technologii, která je pro něj nutná, nebo o koupi vyjádřila zájem“.

„Náhle je možné honit člověka v ulicích v reálném čase, jen tím, že ho přidáte na seznam sledovaných,“ vysvětluje své obavy Alvaro Bedoya a dodává: „Najednou jsou všichni podezřelí.“ Název zprávy „Perpetual Line Up“ odkazuje k často používanému postupu identifikace podezřelého z řady několika figurantů - v tomto případě podle autorů systém (či spíš různé systémy) staví do řady většinu velkou část občanů a algoritmus z ní vybírá. Samozřejmě se také může mýlit - a má podle zjištění méně přesné výsledky například u černošských tváří.

Na základě těchto a mnoha dalších problémů autoři studie doporučují, aby byla provedena řada změn. Například prohledávání databáze by mělo být podmíněno konkrétním podezřením, využití fotek z řidičských průkazů by mělo být schváleno státy, které by musely informovat veřejnost, a fotografie zatčených lidí by měly být z databáze odstraněny, když se prokáže jejich nevina.

Zároveň také doporučují zákaz rozpoznávání v reálném čase kromě výjimečných situací a další omezení. V současné situaci podle Clare Garvie, dalšího z autorů zprávy, neexistuje téměř žádná kontrola. „Až na pár výjimek neexistují zákony, které omezují policejní využití této technologie, žádné standardy zajišťující její přesnost a žádné systémy, které kontrolují, zda nedochází ke zkreslení,“ říká. „Je to Divoký západ.“