Co předvedla ruská armáda na svém největším cvičení Centrum 2015

  • 195
Největší letošní cvičení ruské armády Centrum 2015 skončilo. Poslední manévry proběhly v neděli 20. září. V pondělí začala doprava mužstva a materiálu na domovské základny. Do cvičení se zapojily všechny složky Ozbrojených sil Ruské federace.

Strategické cvičení Centrum 2015 probíhalo od 14. do 20. září. Ruská armáda během cvičení zkoušela své schopností řešit velký mezinárodní konflikt, „blokovat“ nelegální ozbrojené skupiny a procvičovat akce speciálních sil.

Projekce síly na velké vzdálenosti

Cvičení se účastnilo 95 000 vojáků, více než 7 000 kusů vojenské techniky, 170 letadel a 20 lodí. Centrum 2015 navštívili pozorovatelé ze 40 zemí, včetně pozorovatelů z EU a NATO. Závěrečné fázi cvičení byl přítomen prezident Vladimír Putin a ministr obrany Sergej Šojgu.

Během cvičení Centrum 2015 ruská armáda zkoušela především pohyb velkých jednotek armády na velké vzdálenosti. Například 41. armáda z centrálního vojenského okruhu se přesunula ze své domovské základny v Novosibirské oblasti do Orenburské oblasti a 2. armáda z centrálního vojenského okruhu ze Samary do Astrachaňské oblasti. Přesuny delší než 5 000 km byly prováděny v nejkratším možném čase.

Cvičení ruské armády Centrum 2015

Dopravní letectvo sehrálo během cvičení Centrum 2015 klíčovou roli. Není divu, díky značné rozloze Ruska je právě dopravní letectvo klíčové k přepravě lidí, techniky a zásob, nejen během cvičení, ale také v případě ozbrojeného konfliktu.

Během cvičení Centrum 2015 dopravní letectvo podniklo 120 letů (450 letových hodin) a přepravilo na 3 000 tun materiálu. Letadla (včetně bojových) z dalších vojenských okruhů na cvičiště překonávala vzdálenost až 6 000 km.

Masivní koordinované útoky letectva a pozemních jednotek

Vrtulníky, jako například Mi-24, během cvičení nejen útočily na pozemní cíle a zajišťovaly krytí vlastním jednotkám (např. výsadkářům), ale vyhledávaly také pozice protivníka. Informace předávaly velitelství, které rozhodlo o způsobu „odstranění“ protivníka. Při výcviku prováděly Mi-24 i obtížné manévry, např. „kopírování země“ při letu ve dvojicích.

Jednotlivé fáze cvičení zahrnovaly masové a koordinované použití letecké a pozemní techniky. Na pozice simulovaného protivníka například v jedné fázi cvičení (Orenburská oblast) útočilo na 100 útočných, stíhacích a frontových letadel.

Do útoku se zapojila také průzkumná a bezpilotní letadla, jako je například ruský typ Orlan-10. Průzkumný dron Orlan-10 má maximální startovací hmotnost 15 kg a vydrží ve vzduchu až 16 hodin. Z dalších bezpilotní letadel šlo o ruské typy Leyer, Zastava a Takhion .

Cvičení ruské armády Centrum 2015

Pozemní jednotky během této fáze nasadily koordinovaně s letectvem raketové a dělostřelecké systémy, tanky a obrněná vozidla. Ženijní jednotky pak zajišťovaly průchody minovými poli, stavěly mosty nebo odstraňovaly překážky na cestách.

1. ženijní brigáda si do Orenburské oblasti dovezla ze své domovské základny ve Vladimirské oblasti vzdálené tisíc kilometrů například ženijního robota Uran-6, který dokáže vytvářet 1,75 m široké průchody v minových polích rychlostí až 2 km/h.

Také ostatní epizody ničení „ilegálních ozbrojených skupin“ probíhaly za masové součinnosti letectva a pozemní techniky. Protivníka simulovala vyřazená vojenská technika.

Na střelnici Ašuluk (Astrachaňská oblast) se do ničení protivníka zapojilo bojové letectvo a dělostřelctvo. Ze vzduchu prováděly nálety bitevní letadla Su-24MR. Bombardéry Tu-22M útočily na imaginárního protivníka z výšky pouze 600 metrů.

Pozemní armáda v této epizodě nasadila na 2 500 mužů, 250 obrněných vozidel a 400 další automobilové techniky (např. nákladní vozy). Do útoku se zapojily také výsadkové jednotky a vojska jaderné, biologické a chemické ochrany. Vyhledávaly protivníka a naváděly na něj letecké a dělostřelecké útoky speciální jednotky, včetně speciálních jednotek z Kazachstánu.

Cvičení Centrum 2015 se účastnily i strategické bombardéry Tu-160, které cvičně odpálily několik střel vzduch-země. Krytí bombardérům zajišťovaly záchytné stíhače MiG-31BM - stíhači byli schopni dostat se do vzduchu údajně pět minut od vyhlášení poplachu.

Samotné Tu-160 nacvičovaly dalekonosné útoky. Při jednom scénáři Tu-160 po 9 hodinách letu odpálil šest řízených střel vzduch-země na střelnici v Komijské republice (sever Ruska). Všechny střely zasáhly cíl.

Výsadkáři a elektronický boj

Velkou roli během cvičení Centrum 2015 sehrálo výsadkové vojsko. Například na letiště na cvičišti Ašuluk provedla výsadek 31. aeromobilní brigáda, která zajistila oblast pro přistání hlavních sil 98. gardové výsadkové divize. Cílem výsadkářů bylo zajistit bezpečnost pro koncentraci hlavních sil.

Výsadkáři se museli vypořádat s útoky nebo sabotážemi simulovaného protivníka. Výsadkáři čelili průzkumným týmům protivníka, které zjišťovaly souřadnice pro navedení palby dělostřelectva na pozice ruských výsadkářů.

Ruští výsadkáři jsou vysoce mobilní, nejen ve vzduchu, ale také po zemi. Ruská letadla na místo určení shodila i obrněnou techniku nebo vysoce mobilní „čtyřkolky“.

Ke slovu se dostala rovněž Kaspická flotila ruského námořnictva, která operuje na „největším jezeře“ na světě - Kaspickém moři. Hlavní sílu Kaspické flotily tvoří dvě fregaty třídy Gepard (Projekt 11661), tři korvety třídy Bujan (Projekt 21630) a tři korvety třídy Tarantul (Projekt 1241).

Lodě Kaspické flotily prováděly dělostřeleckou palbu na námořní cíle, za špatného počasí, velkých vln a silného větru. Stejně tak lodě prováděly výcvik navigace v noci a za špatného počasí a vyhledávaly nebo naopak pokládaly námořní miny.

Klíčovou roli ve cvičení sehrály jednotky elektronického boje. Ruská armáda nasadila na 150 kusů techniky, údajně z poloviny šlo o nejmodernější techniku jako Borisoglebsk-2, Krasucha-2, Zhitel a Infauna.

Podle ruské armády systémy elektronického boje poskytovaly vlastním vojákům ochranu před průzkumnými leteckými radary protivníka, přesnými leteckými zbraněmi a rádiem odpalovanými náložemi.

Během jednoho scénáře například ruské jednotky elektronického boje narušily na 4500 pokusů o satelitní spojení protivníka.

Zdroj: Israel Defence

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde, stejně jako další články ze světa armády a vojenské techniky.