Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruská neviditelná superstíhačka má nejistou budoucnost

aktualizováno 
V příštím roce ruské letectvo podle současných plánů zařadí do výzbroje první víceúčelové stíhačky Suchoj T-50. Budoucnost letadla je však velmi nejistá. O současném stavu programu T-50 se zamyslel odborník na ruskou armádu Dmitry Gorenburg.

Suchoj T-50 | foto: Suchoj

Gorenburg původně publikoval článek Russian T-50 stealth fighter will enhance capabilities na placeném analytickém webu Oxford Analytica Daily Brief. Pár dní nazpátek, s odstupem několika měsíců, pak „přetiskl“ tento článek na svém blogu Russian Military Reform.

Tajemný T-50

Rusko vyvíjí letouny 5. generace od konce 80. let minulého století. Rusové začali vývoj této techniky v reakci na vývoj amerického F-22 Raptor, který zase reagoval na nástup ruských letadel Su-27. Samotná firma Suchoj vyvíjí letoun T-50 přibližně 15 let.

Fotografie pátého prototypu letounu Suchoj T-50 poškozeného během letu 10....

Pátý prototyp letounu Suchoj T-50 poškozený požárem motoru

První let víceúčelové stíhačky T-50 se uskutečnil v roce 2010. Za posledních pět let Suchoj dodal pět prototypů. Zkoušky se v poslední době opozdily kvůli požáru motoru pátého prototypu v polovině roku 2014. Letoun se nakonec podařilo opravit pomocí dílů z rozestavěného šestého prototypu.

Podle ruských médií se pátý prototyp dostal do vzduchu v polovině října, vzlet šestého prototypu se očekává na konci letošního roku. Pokud půjde vše podle plánů, ruské letectvo zařadí T-50 do výzbroje v roce 2016. Avšak první T-50 budou mít jen omezenou bojovou hodnotu.

Suchoj T-50 bude první stealth letadlo provozované Ruskem. Při konstrukci se alespoň zčásti využily kompozitní materiály, letadlo má vynikající manévrovací schopnosti, schopnost nadzvukového letu bez přídavného spalování a pokročilou avioniku.

Jaké jsou skutečné schopnosti a možnosti T-50, je však nejasné. Na rozdíl od západního světa, kde jednotlivé výkony, schopnosti, ale i problémy letadel jsou detailně sledovány médii a diskutovány, ruské zdroje výkony a schopnosti T-50 (kromě obecných proklamací) nekomentují.

Co víme? T-50 zpočátku získá motor Saturn 117 aktuálně používaný v letadlech Su-35S. Nově vyvíjený motor Product 30 má být připraven pro výrobu v roce 2017. Product 30 se stane standardní pohonnou jednotkou T-50 od roku 2020. Motor poskytne o 17 až 18 % větší tah při menší spotřebě paliva než stávající motory.

Gorenburg v článku uvádí, že vývoj “finálních” elektronických systémů letadla ještě není ukončen. První T-50 tak budou mít zpočátku omezené schopnosti, ostatně jako americké F-35 Lightning II. Podle odhadů získají plné elektronické, avionické a softwarové vybavení (tedy schopnosti letadel 5. generace) po roce 2020. Do té doby bude bojová hodnota T-50 odpovídat letounům 4. generace.

T-50 vs. F-22 a F-35

Ideovými protivníky T-50 jsou americké stroje F-35 a F-22. Jak si ruský stroj proti americkým oponentům stojí?

Rychlost nadzvukového letu T-50 bez přídavného spalování je Mach 1,7, maximální Mach 2,5. Jde o rychlosti srovnatelné s F-22. Naproti tomu maximální rychlost F-35 je Mach 1,6.

Maximální dolet T-50 je 2000 km, podobně jako u F-22. Dolet F-35 je papírově 2200 km. Dostup letadel T-50 a F-22 je 20 000 m, u F-35 18 000 m.

Suchoj T-50

Suchoj T-50

Jak připomíná Gorenburg, mezi odborníky v oblasti letectví se vedou živé debaty o přednostech všech tří letadel. Jak jsme však naznačili výše, debaty komplikuje nedostatek informací z ruské strany, především o klíčových oblastech jako je elektronika a pohonná jednotka.

Panuje shoda, že ruský stroj je obratnější než F-22 a F-35, ale má horší charakteristiky stealth. T-50 by tak měl být lepší v blízkém manévrovém souboji (dog fight), ale horší například při pronikání protivzdušnou obranou protivníka.

Gorenburg však zdůrazňuje, že toto porovnání se děje na základě reálných dat o západních letounech, ale jen na základě prohlášení ruské strany o schopnostech T-50. “Vzhledem k tomu, že ruští úředníci jsou traťoví rekordmani ve skrývání problémů a přehánění schopností nové technologie, je možné až pravděpodobné, že výkony T-50 nemusí odpovídat očekávání,” spekuluje ve svém článku Gorenburg.

Indická karta a výrobní realita

Od roku 2007 na projektu ruského letadla 5. generace spolupracuje Indie, která v rámci programu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft) požaduje dvojsedadlový derivát letadla T-50. Původní plány počítaly s 500 stroji FGFA a zahájení sériové výroby v roce 2015.

Spolupráce mezi Ruskem a Indií však není rozhodně idylická. Indická strana si stěžovala na málo výkonný a nespolehlivý motor, problémy s drakem letadla, které snižují charakteristiky stealth, nebo na nedostatečné radarové a elektronické systémy letadla. Indům se také nelíbí, vzhledem k výše uvedeným problémům, vysoká jednotková cena.

Fotogalerie

V důsledku zpoždění se očekává, že Indie získá v roce 2017 pouze tři prototypy FGFA. Další kolo jednání se očekává na nadcházejícím každoročním indicko-ruském summitu v Moskvě. Podle listu Financial Express může Indie podepsat smlouvu o společné výrobě až 154 letounů FGFA. Pokud půjde vše hladce, začátek sériové výroby FGFA se stihne v roce 2017.

V případě Ruska první plány mluvily o 52 letadlech T-50 do roku 2020 a o 250 do roku 2030. Kvůli špatné ekonomické situaci však Rusko v příštích pěti letech nakoupí pouze 12 kusů.

Vzhledem k obecné složitosti zavádění nových zbraňových systémů do operačního nasazení (servis, údržba, logistika, opravy), složitosti výcviku (počet nalétaných hodin, dostatečný počet pilotů), lze očekávat, že stroje T-50 nebudou hrát hlavní roli v ruském letectvu ani v příštím desetiletí.

Otázkou je také jednotková cena, která se odhaduje minimálně na 50 milionů dolarů za kus. Cena je dvakrát menší než u obdobných západních letadel, ale při současných hospodářských problémech Ruska může být i tak neúnosná.

Zdroj: Russian Military Reform

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neměly brambory, tak vykradly loď. Před 100 lety začaly bramborové nepokoje
Nizozemské ženy neměly před 100 lety brambory, tak vykradly loď

VIDEO I když si Nizozemí zachovalo během celé 1. světové války neutralitu, jídla se nedostávalo ani tam. Hladovějící ženy tedy před 100 lety vyloupily dopravní loď...  celý článek

Martinic chtěl reformy. Doplatil na české ambice
Martinic chtěl reformy. Doplatil na české ambice

VIDEO 22. červen 1917 byl posledním dnem předlitavské vlády Heinricha Clama-Martinice, politika, pocházejícího ze šlechtického rodu usazeného kromě Rakouska také v...  celý článek

Socialisté žádali mír. Ve Švédsku lobovali i Češi
Socialisté žádali během války uzavření míru. Ve Švédsku lobovali i Češi

VIDEO Mírových iniciativ během 1. světové války bylo několik. Jednu z nich organizovaly socialistické strany. V červnu 1917 se například ve švédském Stockholmu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.