Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zastaralé ruské námořnictvo má pořád stejný problém. Všechno jde pomalu

  8:34aktualizováno  8:35
Rusko pokračuje pomalu a vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je především schopnost umístit střely dlouhého doletu na menší lodě. I přes rozpočtové a výrobní problémy se s ruským námořnictvem musí počítat minimálně jako s regionální vojenskou mocností.

Raketová korveta Bujan-M a dělový člun Ak-223 | foto: Anton Blinov, Mil.ru, CC BY 4.0

Nejdůležitějším úkolem ruského námořnictva je zajištění schopnosti jaderného odstrašení pomocí balistických střel umístěných na jaderných ponorkách. Stavba strategických jaderných ponorek proto má, i přes rozpočtové škrty, prioritu.

Hlavními projekty nových ponorek je stavba plavidel třídy Borej, Jasan, Kalin a zatím neoznačených dvou typů malých jaderných ponorek.

Borej je strategická jaderná ponorka určená k provádění jaderných úderů. V příštích 15 letech nahradí ponorky Delta III a Delta IV. V současné době tři ponorky procházejí přijímacími zkouškami ruského námořnictva, tři jsou ve výstavbě a na dvě další je udělen kontrakt.

Druhou, větší a také mnohem dražší, je jaderná ponorka třídy Jasan. První plavidlo testuje ruské námořnictvo, osm dalších plavidel je ve výrobním plánu. Vzhledem k rozpočtovým problémům nebudou před rokem 2020 dokončeny více než dvě nové ponorky třídy Jasan.

Kalina je dieselová ponorka využívající nový pohonný systém pracující bez nutnosti přístupu vzduchu. Kalina začne postupně nahrazovat letité ponorky třídy Lada. Vývoj nového pohonného systému skončí v roce 2016.

Za zmínku stojí projekt dvou typů menších a levnějších jaderných ponorek. První typ je určen k ochraně svazu vojenských lodí před útočnými ponorkami protivníka a druhý jak nosič střel s plochou dráhou letu pro útoky na hladinové a pozemní cíle.

Stavba malých ponorek začne během jednoho až dvou let. Do roku 2040 ruské námořnictvo plánuje získat 16 až 18 nových malých jaderných ponorek.

Ponorka K-535 Jurij Dolgorukij

Ponorka K-535 Jurij Dolgorukij

Hladinová plavidla

V současné době se ruské námořnictvo soustředí na stavbu malých bojových plavidel a dokončuje návrhy a technické podklady pro stavbu větších hladinových jednotek v budoucnu.

Stavba klíčových „stealth“ fregat třídy Admiral Gorškov běží velmi pomalu. Osm jednotek je ve výstavbě a první loď bude převzata k přijímacím zkouškám na konci tohoto roku, o čtyři roky později oproti původnímu plánu.

Při současném tempu výroby ruské námořnictvo převezme pět fregat Admiral Gorškov do roku 2025 a devět lodí do roku 2030. Přitom původně požadovalo 20 až 30 lodí.

Vzhledem k pomalému tempu výstavby fregat lodi Admiral Gorškov ruské námořnictvo objednalo jako náhradu šest fregat třídy Admirál Grigorovič (upravený design sovětských fregat). Tři fregaty byly již převzaty a stavba tří lodí skončila, protože pohonnou jednotku lodí (plynovou turbínu) vyráběly ukrajinské podniky.

Ruské námořnictvo provozuje čtyři korvety třídy Stěreguščij. Dalších sedm je ve výstavbě a na dalších devět je podepsána smlouva. Námořnictvo počítalo do roku 2020 s 18 plavidly, avšak vzhledem k západním sankcím se očekává do tohoto data dokončení 12 až 14 lodí.

Další v řadě je korveta třídy Admirál Bajkov. Dvě plavidla jsou ve výstavbě a na další čtyři je podepsána smlouva. Během 10 až 15 let ruské námořnictvo plánuje převzít až 12 plavidel teto třídy.

Pro kaspickou a černomořskou flotilu jsou určeny malé raketové lodě třídy Bujan M. Dvě lodě podstupují zkoušky na moři, čtyři jsou ve výstavbě.

Ruské loděnice se rovněž připravují na stavbu nových jaderných torpédoborců třídy Lídr. Stavba první lodi podle plánů začne v letech 2018 až 2019. Do konce roku 2025 ruské námořnictvo plánuje zařadit do výzbroje až 12 nových lodí třídy Lídr. Vzhledem k rozpočtovým problémům a ceně ropy, která má zůstat nízká po velmi dlouhou dobu, je pravděpodobná stavba menšího počtu plavidel.

V plánu je stavba velkých výsadkových lodí, jako náhrada za nedodaná francouzská výsadková plavidla třídy Mistral. Nová plavidla o výtlaku 14 000 tun umožní provádět expediční operace na velmi dlouhou vzdálenost. Se začátkem stavby se počítá po roce 2020.

Fregata Admirál Gorškov

Fregata Admirál Gorškov

Zdržení ve výrobě

Ruský loďařský průmysl je naproti jiným odvětvím tamního vojenského průmyslu bez nadsázky chudým příbuzným. V projektech výstavby nových lodí dochází k výrazným zdržením a k navyšování vývojových a výrobních nákladů.

Hlavními problémy ruského loďařského průmyslu jsou: dlouhý výzkum a vývoj nových technologií, zastaralé zařízení loděnic, nedostatek kvalifikovaného personálu a také nejistota v současných rozpočtových plánech do budoucna vzhledem k ekonomickým problémům státu.

Zastaralost loďařského průmyslu si Kreml začal plně uvědomovat po roce 2000. V té době již loďařský průmysl zaostával v technologiích dvě desetiletí za konkurenty v Asii, Evropě a USA.

Rusko chtělo zaostávání vyřešit získáním zahraničních technologií pomocí společných projektů - ať již zmiňovaný nákup francouzských lodí Mistral nebo civilní projekty Saipem, Wartsila a STX. Avšak většinu společných projektů ukončila anexe Krymu a následné západní sankce.

Západní sankce také ztížily přístup ruského loďařského průmyslu k moderním komunikačním a navigačním systémům. Teprve v poslední době se rozbíhá vývoj obdobných ruských systémů. Přesto zůstává, že loďařský průmysl patří mezi nejméně efektivní sektory ruského obranného průmyslu.

Stavbu lodí v Rusku značně ovlivňují rozpočtové problémy. Statní vyzbrojovací plán pro roky 2011 a 2020 počítal pro námořnictvo s rozpočtem 5 miliard rublů. Jedná se o čtvrtinu všech výdajů a o částku dvakrát větší, než ve stejném období získaly pozemní a výsadkové jednotky.

Pro příštích deset let údajně námořnictvo požaduje rozpočet ve výši 6 až 7 miliard rublů. Je zde však problém. V roce 2010 Rusko dávalo na zbrojení 1,5 % HDP a v roce 2014 3,4 % HDP. V době vysokých cen ropy si takové navýšení mohlo dovolit.

Avšak 70 % výdajů pro vyzbrojovací „desetiletku“ je naplánováno až v letech 2016 až 2020. Pokud ruská ekonomika zůstane v recesi, tak podle odhadů pro dodržení všech plánů musí Rusko v dalších letech vydávat na obranu 6 až 8 % HDP. V opačném případě je nutné pozdržet nebo zmenšit vyzbrojovací programy.

Zdroj: Russian Military Reform

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.