Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruský místopředseda vlády vyhrožuje USA vesmírnými sankcemi

  19:15aktualizováno  19:15
Rusko prý může na několika citlivých místech zasáhnout americký kosmický program, nechal se slyšet místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nad Zemí.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nad Zemí. | foto: AP

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin má sice na starosti zdánlivě nekonfliktní obory jako vědu či výzkum vesmíru, dlouhodobě se však vymezuje jako "ostrý muž" ruský vlády, který se nebojí velkých prohlášení. Z jeho úst například pochází výrok, že v roce 2030 bude mít Rusko na Měsíci stálou základnu, který nelze označit jinak než jako naprosto nerealistický, nebo že do Rumunska příště poletí v bombardéru.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin (7. března 2014).

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin (7. března 2014).

Na úterní tiskové konferenci v Moskvě se Rogozin pro změnu pustil do otázky spolupráce s USA v oboru vesmírných technologií. Podle jeho slov, která citovala agentura Interfax, Rusko chystá v této oblasti několik opatření, která těžko nevykládat jako odvetu za současné sankce, které zahrnují i přerušení kosmické spolupráce s výjimkou letů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)

Rusko podle Rogozina neprodlouží mezinárodní smlouvy o využívání a hrazení provozu i výstavby ISS. Ta zatím platí do roku 2020 a obecně se počítalo s jejím prodloužením o několik let, nejspíše do roku 2024. Je to logický krok: budování stanice se zpozdilo a prodražilo, a účastníci letů na stanici tak mají na vědu a výzkum čas jen v posledních několika letech. Právě věda a výzkum měly být hlavním účelem stanice.

S prodloužením životnosti se počítalo i v Rusku. Vždyť poslední (konkrétně sedmý) stálý ruský modul se má k ISS připojit až v roce 2018. Na druhé straně ovšem má Rusko s provozem ISS značné náklady a potíže. Může tak opravdu uvažovat o tom, že ušetřené prostředky vloží do nějakého vlastního projektu.

Pokud by tento názor dostal oficiální podobu, bude muset NASA řešit nepříjemnou situaci, říká Jan Kolář z České kosmické kanceláře: "Stanice byla koncipována tak, že její ruská a americká část není totožná a vzájemně se svými funkcemi doplňují. Ta ruská je například vybavena raketovými motory potřebnými k dlouhodobému udržení na oběžné dráze nebo na provedení úhybových manévrů zabraňujících srážce s kosmickými úlomky. Na americké části jsou zase obří panely slunečních baterií, které jsou hlavním zdrojem energie pro celou stanici a nebo centra tepelné regulace její konstrukce," vysvětluje Kolář.

Podle Rogozina může Moskva po americké straně také chtít slib, že do USA vyvážené ruské raketové motory RD-180 se budou používat jen k civilním účelům. To je však těžko splnitelné, protože RD-180 se nyní do USA vyváží pro pohon I. stupně raket Atlas V, které jsou hlavním nosičem družicového programu amerických vojenských sil. Dokonalá náhrada v tuto chvíli po ruce není, i když ji Spojené státy samozřejmě pilně hledají.

Nejasná hrozba

Ruský vicepremiér podle agentur také vyhrožuje zrušením povolení k provozu amerických stanic systému GPS na ruském území. Jejich další fungování podmiňuje povolením americké vlády, aby Rusko mohlo spustit několik automatizovaných stanic ruského satelitního navigačního systému Glonass na území Spojených států.

I když se požadavek může zdát logický, Rogozinovo prohlášení je poněkud nejasné. Systém GPS vyžaduje pozemní stanice (seznam a jejich poloha zde). Jde například o 16 tzv. "monitorovacích stanic" tohoto systému, které jsou v obousměrném spojení se satelity, ale ani jedna z nich se nezdá být na ruském území. Bylo by to také logické: systém je vojenský a vznikal v době, kdy země byly otevřeně nepřátelské.

O amerických stanicích systému GPS v Rusku se mluvilo už v roce 2013 a ani tehdy nebylo příliš jasné, o čem ruští představitelé hovoří. Agentura RIA Novosti tehdy připomněla, že na území Ruska se nachází devět pozemních stanic, které by teoreticky mohly sloužit ke zpřesnění signálu GPS v okolí. Fungují od roku 1995 a informace z nich se používají k měření pohybu zemské kůry. Pro provoz systému GPS však nejsou potřebné.

Zatímco Amerika v Rusku pozemní stanice pro provoz GPS podle dostupných zdrojů nemá, Rusko by naopak chtělo v USA spustit několik automatizovaných pozemních stanic ruského navigačního systému Glonass. Stanice by měly umožnit přesnější funkci ruského systému, ale CIA a americké ministerstvo obrany se staví proti jejich stavbě. Podle nich by mohly přispět k lepšímu zaměření ruských zbraní při případných útocích na americké cíle a dát Rusku nové výzvědné možnosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.