Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruský hacker konečně na svobodě; soudní pře však pokračuje

  5:00aktualizováno  5:00
Programátor Dmitry Sklyarov, který vešel do podvědomí cracknutím formátu eBook společnosti Adobe, je po zhruba půl roce vězení na svobodě. Soud však bude i nadále pokračovat, proti Sklyarovu bývalému zaměstnavateli.

Koncem minulého týdne byl propuštěn ruský programátor (a podle někoho i hacker), Dmitry Sklyarov. Hackerů je zatýkáno, zvláště v Americe, mnoho. Ovšem Sklyarův případ se dostal do širšího podvědomí veřejnosti, část USA se za tohoto mladíka postavila. Na žalovatele, společnost Adobe, byl činěn nátlak, až nakonec obvinění stáhla. Čím se vlastně Sklyarov provinil a proč byl najednou propuštěn? Demonstrace za propuštění D. Sklyarova

Po zhruba pěti měsících zadržování byl Dmitry Sklyarov propuštěn Federálním soudem na svobodu. Propuštění předcházela dohoda, v níž se Sklyarov zavázal, že se Spojenými státy bude ve svém případu nadále spolupracovat a svědčit proti svému, již bývalému, zaměstnavateli – ruské společnosti ElcomSoft.
Právě zmiňovaná společnost, v níž programátor pracoval, hraje v celém případu velkou roli. Sklyarov, coby zaměstnanec, spolu se svými dalšími spolupracovníky vytvořil program Advanced eBook Procesor. Ten umožnil převedení formátu Adobe eBook do formátu PDF. Problém byl ovšem v tom, že formát Adobe eBook byl kódován a jinde než pod programem Adobe eBook Reader jej nebylo možné přečíst.
Uveřejnění programu na internetu se samozřejmě nelíbilo Adobe, která vzápětí na Sklyarova podala žalobu.
Vtip ovšem byl, že na „Sklyarově území“, tedy v Rusku, žádný zákon zakazující převod z jednoho formátu do druhého neexistuje. Výroba a distribuce takového softwaru, který je použitelný k prolomení ochrany určitého formátu, ovšem na území Spojených států již zakázána je. Program, který byl Sklyarovem a jeho kolegy vyvinut, se podařilo v USA zaregistrovat; A právě žalovatelé Sklyarova a společnosti ElcomSoft se opírali o fakt, že produkt byl zakoupen ve Spojených státech, byl tedy porušen i zákon.
Kdo jej ovšem v tomto případě primárně porušil, byl dotyčný, jenž si program zakoupil.

Původní myšlenka Sklyarova byla zřejmě taková, že každý má právo vytvořit si záložní kopii. A když to neumožňuje společnost Adobe, jakožto tvůrce jinak nekopírovatelného formátu, umožní mu to on. Jeho zaměstnavatel vydělá (program se prodával za 99 USD) a zároveň bude spokojen i uživatel, který si tak svá data bude moci zazálohovat, či přečíst i na jiných zařízeních nebo operačních systémech. Protest proti Adobe

Kdyby ovšem byl zmiňovaný program zadarmo, taková aféra by kolem něj a Sklyarova jistě  nevznikla. Programátor se navíc objevil na konferenci (ještě k tomu hackerské) v americkém Las Pegas, kde si na něj již agenti FBI došlápli a zhruba pět měsíců jej „dusili“ v cele předběžného zadržení. To, že byl zadržen nesprávný člověk a případná žaloba by měla směřovat na společnost, která program prodávala a nikoli na spoluprogramátora, si vzápětí uvědomila spousta lidí. Neváhali se postavit na stranu Sklyarova a dokonce bojkotovat produkty Adobe, viz například web BoycottAdobe.
Po tomto a mnoha dalších protestech byl tedy nakonec Sklyarov na podmínku propuštěn. Může se vrátit ke své rodině do Ruska, ovšem musel souhlasit s tím, že se bude pravidelně telefonicky hlásit soudnímu dohledu, objeví se u soudu a bude pravdivě svědčit proti svému bývalému zaměstnavateli – společnosti ElcomSoft.
Sklyarovi je také zakázáno, aby porušoval jakákoli práva, včetně copyrightových.
Spojené státy se rozhodly, že odsunou soud Sklyarova, dokud se neuzavře případ se společností ElcomSoft, či na jeden rok.
Pokud Sklyarov všechny body dohody dodrží, obvinění vznesená proti němu budou do roka či po uzavření případu s jeho zaměstnavatelem anulovány.
Pokud by se tak nestalo, Sklyarov si mohl odsedět až pět let a hrozila mu pokuta do výše 500 000 amerických dolarů.

Jak se bude celý případ vyvíjet a jak dopadne bývalý zaměstnavatel Sklyarova, je nejisté. Společnosti typu Adobe by ovšem na výzvy, že jejich systém ochrany je proniknutelný, měly reagovat jinak, než zadržením člověka, který na chybu poukáže.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Rozšířené zobrazení výsledků vyhledávání - Google
Google po letech přestane při vyhledávání rovnou načítat výsledky

Od roku 2010 vám Google při vyhledávání nabízí dynamické vyhledávání. To nyní zmizelo.   celý článek

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.