Korupce, lajdáctví a blížící se bouře. To je ruský kosmický program

  • 243
Mohlo by se zdát, že ruské rakety padají z nebe jako zralé ovoce. Problém je však mnohem hlubší a rozhodně jej nelze připsat na vrub raket Proton M, které už dávno prověřil čas a patří k nejspolehlivějším na světě. V ruském kosmickém programu panuje, slušně řečeno, velká nepohoda.

Sobotní ztráta rakety Proton M s mexickou komunikační družicí MexSat-1 vyvolala řadu otazníků zejména proto, že raketu Proton M považuje Roskosmos za jeden z pilířů ruského podnikání na kosmickém trhu. Americká společnost International Launch Services, sídlící v Restonu ve státě Washington, která je dceřinou společností Chruničevova státního výzkumného a výrobního centra z Reutova u Moskvy, kde se Protony vyrábějí, zajistila až dosud více než 80 komerčních startů raket Proton s nejrůznějšími náklady. Neúspěchy jsou však nedobrou vizitkou pro případné nové zákazníky.

Rogozin chrání především sebe

Klidně posílejte astronauty na ISS z trampolíny

Rogozin a jeho bonmot

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má na starosti letecký a kosmický průmysl, prohlásil, že jde „o systémový problém, který je nutno urychleně řešit“. Vicepremiér, který proslul svými vskutku někdy až více než svéráznými a provokativními názory, samozřejmě musí hájit především svůj post. Je totiž otázkou, zda skutečně jde pouze o „systémový problém“. A do vyšetřování se vložil jeho vládní šéf, premiér Medvěděv, který promluvil o „přísné osobní a finanční odpovědnosti“.

Lajdáctví, nebo systémový problém?

Od roku 2010 klesá do té doby poměrně dobrá pověst spolehlivosti ruských kosmických nosičů. Zejména rakety Proton, kterých bylo až dosud od první poloviny 60. let vyrobeno přes 390 v různých variantách a verzích. V prosinci 2010 totiž došlo k havárii této rakety během vzletu se třemi ruskými navigačními družicemi systému Glonass.

V srpnu 2012 havaroval Proton-Britz s ruskou a indonéskou družicí. Selhal její horní stupeň. A ten selhal rovněž v prosinci 2012 při navádění ruské komunikační družice na oběžnou dráhu. První červencový den roku 2013 ztratili Rusové další tři navigační satelity systému Glonass, když se nosná raketa Proton M zřítila v dramatických kotrmelcích provázených ohněm a detonacemi už krátce po startu. Na vině byl nesprávně instalovaný senzor úhlové rychlosti. A to už nebyl žádný „systémový problém“, ale učiněné lajdáctví.

Mluvilo se dokonce o sabotáži, ale střízliví komentátoři poukázali na nedostatek zkušených a odborně zdatných pracovníků v Chruničevově továrně, kdy staří odcházejí a na jejich místa nepřicházejí náležitě odborně zdatní a zkušení noví pracovníci. Senzor se totiž bez poměrně značného násilí nedal v nesprávné poloze instalovat. A navíc chyběla následná kontrola. O necelý rok později 15. května 2014 selhal pokus o start Protonu M s ruskou komunikační družicí. Na vině bylo zadřené ložisko turbočerpadla motoru ve třetím stupni.

Nečekanou změnu směru rakety Proton-M, která vzápětí vybuchla, zaznamenala...
Start ruské rakety Proton-M, která krátce poté vybuchla, na záběrech ruské...
Rozpadající se trosky ruské rakety Proton-M na záběrech ruské stanice Rossija 24
Místo dopadu ruské rakety Proton-M

Pád rakety Proton M v roce 2013

Všeobecně se začalo poukazovat na to, že při národních startech je více nedostatků než při startech mezinárodních, tedy komerčních, jimž se věnuje samostatná skupina pracovníků.

Padaly hlavy, ale to nestačí. Bude zemětřesení

U Chruničevů byl propuštěn náměstek generálního ředitele pro kvalitu Alexandr Kobzar, odejít musel vedoucí závěrečných montáží Valerij Grekov, vedoucí technické kontroly Michail Lebeděv a o místo přišel i generální ředitel Alexandr Seliverstov. Ale kvalitu a pečlivost při práci to nezlepšilo. Nyní tedy přišla další havárie a doslova studená sprcha přesně na den o rok později. Vyšetřování příčin havárie zatím nebylo uzavřeno. Je však známo, že z kosmodromu Bajkonur byla odvezena zpátky do výrobní továrny raketa, která se připravovala na léto k dalšímu komerčnímu startu. V potrubí motorového a palivového systému byly zjištěny kovové nečistoty!

Jak dál bez „ukrajinských“ raket?

S novým šéfem a v nové firmě.

Od ledna letošního roku má nového ředitele Igora Komarova také Roskosmos. A co je zásadní: byla sloučena vládní kosmická agentura Roskosmos s raketovou a kosmickou korporací URSC, která sdružovala subjekty kosmického a raketového průmyslu.

Nynější Roskosmos je tedy novou mamutí státní korporací, nahrazující původní státní agenturu. Jednat o ní přednostně se rozhodli i ruští poslanci. V rozpacích jsou z toho zkušení kosmičtí komentátoři, kteří poukazují na to, že podobné změny připomínají spíše příslovečné vytloukání klínu klínem. Udiven je nepochybně i Charles Bolden, nejvyšší muž v národní americké agentuře NASA. Během svého působení v nejvyšší funkci zažil totiž už čtyři generální ředitele vrcholného ruského kosmického orgánu – Vladimíra Popovkina. Anatolije Perminova, Olega Ostapenka a nyní Igora Komarova.

5. prosince 2010

Korupce, nízké platy, nedbalost ...

Nový muž v čele Roskosmosu slíbil do letošního května předložit restrukturalizaci řízení ruského kosmického programu a především zdůraznil, že cílem by měla být státní společnost, zaměřená více na komerční činnost tak, aby nebyla plně závislá na financování státem. Jeho úkolem je především sloučit státní kosmickou agenturu a kosmický průmysl v jeden nový celek. Jaký to bude mít přínos, to si dnes ve složité situaci ruského kosmického programu nedovolí odhadnout ani nejzkušenější komentátoři.

Změn bylo za poslední roky totiž až příliš. Problémy se vyskytly i s prorůstáním korupce, která se přirozeně nevyhnula ani lukrativní oblasti kosmického průmyslu, kde se vše pohybuje v lákavě vysokých částkách. Již v roce 2012 byl vyhozen šéf navigačního systému Glonass a hovořilo se o zpronevěře 200 milionů dolarů. Chapadla korupční chobotnice se nedávno natáhla i do výstavby nového kosmodromu Vostočnyj na Sibiři.

Angara: budoucnost ruské kosmonautiky

Z kosmodromu Pleseck po několika odkladech odstartovala 9. července 2014 na svou první cestu nosná raketa Angara. Bude základem nové rodiny ruských kosmických a bojových nosičů. Cesta k prvnímu úspěšnému startu byla velmi trnitá.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Vysoké platy a odměny vedoucích činitelů a nepoměrně nízké mzdy běžných pracovníků navíc přispívají nejen k nevlídnosti prostředí, ale také k nárůstu nedbalosti tam, kde se naopak vždy očekávala nejvyšší kvalita. Za posledních 20 let byl ruský kosmický sektor značně podfinancován, nevzniklo prostředí lákavé pro kvalitní odborníky a zdatné pracovníky. Nejde proto pouze o důsledek „systémové krize“, jak naznačuje Dmitrij Rogozin, ale o stále více se projevující nedbalost a povrchnost. 

Nejen Proton M, problémy měl i Progress

Ruský kosmický program utrpěl v sobotu 16. 5. 2015 hned dvě selhání. To druhé přešlo takřka bez povšimnutí pod emotivním dojmem z trosek padající rakety Proton M s mexickým satelitem, které shořely ve valné většině v atmosféře nad Zabajkalím. Při běžné rutinní operaci, při které měla být pomocí motorků nákladní lodi Progress M-26M zvýšena dráha Mezinárodní kosmické stanice ISS (na úroveň výšky 401,8 km), se motorky nezažehly. Celá operace měla trvat 15 minut.  Vše se podařilo až v pondělí 18. 5. 2015 nad ránem. Pokus byl zopakován s menším počtem motorků a jejich zážeh se tentokrát zdařil, trval déle (30 minut) a výška dráhy se zvýšila zhruba o jeden kilometr. Chyba tedy byla sice napravena, ale problém rozhodně nepřispěl ke zklidnění atmosféry nedůvěry.

Již v neděli byl na tiskové konferenci uspořádané k neúspěšnému pokusu o vypuštění družice MexSat-1 dotazován představitel mexického ministerstva komunikací a dopravy Ruiz Esparza na další výhledy mexického kosmického programu. Přítomné novináře zajímalo, proč byla zvolena nabídka společnosti International Launch Services, a proč po neúspěších rakety Proton M, zejména od roku 2013, nebyl zvolen jiný provozovatel a jiná raketa. Esparza upozornil, že dohoda s ILS o využití Protonu M byla uzavřena již v únoru 2012 a odstoupení od smlouvy by vedlo k sankcím ve výši kolem 60 milionů dolarů.

Zákonitě přišel dotaz, jakou ztrátu vinou havárie utrpělo Mexiko. Esparza vysvětlil, že podle uzavřené dohody byla družice a její start pojištěny zákazníkem, odpovědnost za škodu pojistila ruská strana. Částku za pojistku však odmítl sdělit s poukazem na korektnost vzhledem ke stále ještě probíhajícímu vyšetřování příčin havárie. Zdůraznil však, že díky komplexnímu a dobře uzavřenému pojištění dostane Mexiko 100 % všech vynaložených investic vložených do vývoje, stavby i startu své družice. Příští mexickou družici Morelos 3 podle již dříve uzavřené dohody vynese americká raketa Atlas V z kosmodromu na Mysu Canaveral 22. října letošního roku.

Uspěje Komarov?

Nový ředitel Roskosmosu Igor Komarov to nemá snadné. Ještě nestačil zavést nová pravidla a již se musí potýkat s doslova kritickými nesnázemi. Je jasné, že pokud by měly znovu začít padat hlavy při hledání příslovečného obětního beránka, a byl by odvolán i s členy svého týmu, rozhodně by to věci neprospělo. Otázkou však je, zda ke stejnému závěru dospěje i nevypočitatelný vicepremiér Dmitrij Rogozin, ne náhodou přirovnávaný k neřízené střele.

Zemětřesení v Roskomosu

Ruský kosmický program je dlouhodobě v problémech. Neúspěšné starty rakety Proton M a zpoždění vývoje nosiče Angara vyvolaly řadu změn ve vedení kosmického programu. S těmi souvisí i ohlášení ukončení odběru „ukrajinských“ raket Zenit.

Start satelitu Koreasat 5 v srpnu 2006 z plošiny Ocean Odyssey

Komarov převzal v podstatě neblahé dědictví předchozích organizačních zmatků. Raketa Proton M, která havarovala, byla vyrobena v roce 2013, jak upozorňují někteří komentátoři, ale není to správná obhajoba, protože s důsledky nedbalosti (je-li skutečně za její sobotní havárií) se mohou potkat i rakety nebo kosmické lodě či družice, které se právě dostávají do výroby. Pokud se zásadně nezvýší kvalita a odpovědnost a pokud nepřijdou zdatní odborníci.

Na Komarova nečeká snadný úkol a rozhodně nejde o pouhý „systémový problém“. Podle názoru komentátorů je Komarov schopným manažerem. Jiní upozorňují, že v kosmické oblasti působí krátce. Předtím se pohyboval v automobilovém průmyslu a navíc je vzděláním ekonom. Je tedy na něm, jak si poradí s nově vzniklým „kosmickým molochem“, do jakého se rozrostl Roskosmos. Pokud samozřejmě nedojde k již zmíněné klasické aparátčické chybě, že při hledání viníka bude odvolán. Mnozí by to jistě uvítali. Komarov již totiž naznačil, že hodlá zásadně snížit počty úředníků Roskosmosu. V zákulisí pletich a osobních vztahů a vzájemných „závazků“ proto již nejspíš probíhají čilá jednání.