Nosná raketa Proton M

Nosná raketa Proton M | foto: Khrunichev Space Center

Ruská raketa nesplnila úkol. Dva nové satelity spadnou na zem

  • 22
Problémy ruských nosných raket neberou konce. Nově se na správnou oběžnou dráhu nedostaly ruský a indonéský spojovací satelit. Pokud se nestane zázrak, jsou ztraceny a do pár měsíců spadnou na zem. Mezitím mohou ohrozit Mezinárodní vesmírnou stanici.

Sedm sekund rozhodlo o neúspěchu poslední mise rakety Proton M, která měla v noci na úterý vynést dvě nové družice. Právě oněch sedm sekund místo osmnácti minut a pěti sekund trval poslední ze tří zážehů, který měl indonéský a ruský satelit přivést na místo určení. Poslední stupeň nosné rakety, označovaný jako Briz-M,  však nesplnil úkol a ruská kosmická agentura ROSKOSMOS přistoupila k zákazu startů Protonů s Briz-M, dokud nebude vyšetřena příčina problému.

Hodnota družic, považovaných odborníky za již ztracené, se odhaduje na nejméně pět miliard rublů (asi 3,2 miliardy Kč). Přístroje se podle agentury Interfax ocitly na dráze, na které by teoreticky mohly ohrožovat i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

"Teoretická hrozba srážky přístrojů (...) s jinými družicemi a s ISS existuje, ale je minimální," řekl zdroj z ruského kosmického průmyslu.

Družice se místo do výšky 36 000 kilometrů od Země dostaly na oběžnou dráhu o nejvyšším bodu 6 000 kilometrů a nejnižším 300 kilometrů, na které se mohou udržet šest týdnů až dva měsíce.

Roskosmos ještě analyzuje, zda by je nebylo možné zachránit, ale nejspíše lze satelity považovat za ztracené. Družice Express-MD2, zkonstruovaná Rusy ve spolupráci s italskou větví koncernu Thales Alenia Space, měla být první posilou ruských spojovacích družic po loňské havárii družice Express-AM4. Družice Telkom-3 měla zajišťovat komunikační spojení a televizní vysílání v Indonésii a v Indočíně.

Nezdar může vést až k propuštění vedení podniku, který raketové motory vyrábí. Někteří experti jako příčinu nevylučují ani lidskou chybu při programování.

Let se původně plánoval už na konec června, ale kvůli technickým potížím byl několikrát odložen. V Rusku jde o první nezdar po loňském smolném roce, kdy na 35 startů připadlo pět neúspěchů včetně citelné ztráty meziplanetární sondy Fobos-Grunt.

Čínská bilance podle Interfaxu byla jedna havárie z 19 startů a v USA na 18 startů připadla také jedna havárie.

Od prosince 2010 jde o už sedmý ruský neúspěch. Navíc přišel jen několik hodin po úspěšném přistání amerického robotického vozítka Curiosity na Marsu.

,