TOS-1A Solncepjek na přehlídce v roce 2010 | foto: Wikimedia Commons/Goodvint

Ruský raketomet zabíjí hořícím vzduchem a vakuem. Ničit bude v Iráku

  • 298
Irácká armáda dostala do výzbroje nepříliš známý, ale velmi účinný ruský raketomet TOS-1A. Zbraň nejprve vytvoří oblak paliva smíchaného se vzduchem, který pak exploduje. Jedna salva má „vyčistit“ jeden kilometr čtvereční. Zabíjí bez rozdílu vše v dosahu.

Na letišti v Bagdádu přistály první raketomety TOS-1A Soltsepek, které si irácká vláda objednala z Ruska. V zemi pokračují boje proti armádě takzvaného Islámského státu (IS), dříve známého pod jménem Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) a stoupá i napětí s kurdskou populací v severním Iráku.

Irák v poslední době vynakládá velké úsilí na nákup nejrůznější vojenské techniky, včetně těch nejtěžších zbraní. Opoziční sunnitská skupina Irácká revoluce na svém facebookovém profilu ukázala fotografie letiště v Bagdádu, kde právě přistálo ruské nákladní letadlo s raketomety TOS-1A Solncepjok. Jde o dodávku prvních těžkých dělostřeleckých systémů, které si Irák objednal v Rusku.

Když zabíjí hořící vzduch a vakuum

Termobarická explozivní zbraň pracuje na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíseného se vzduchem a následného vytvoření mohutné tlakové vlny. Doplněk tvoří dvě oddělené konvenční nálože.

Podobné zbraně byly v průběhu 2. světové války vyvinuty v nacistickém Německu. Po válce je vyvíjely i ruská a americká armáda a obě je také použily v lokálních konfliktech. Naposledy Rusové v Čečensku, Američané při bombardování podzemních komplexů na afghánském a pákistánském území.

K objevu vedla důlní neštěstí, způsobená smícháním uhelného prachu a vzduchu v uhelných dolech. Experimentovalo se s plyny jako metan, propan, butan a jejich směsmi. Modernějším řešením byla práškovitá směs průmyslové trhaviny typu amonal (NH4NO3 smíchaná s hliníkovým prachem).

Zdroj: Wikipedie

Raketomet využívá podvozek tanku T-72, na kterém je umístěno odpalovací zařízení pro 24 raket ráže 220 mm. Střela je vybavena stokilogramovou termobarickou hlavicí s dostřelem 400 až 6 000 metrů. Při jedné salvě pokryje plochu o velikosti jednoho kilometru čtverečního.

Munici tvoří dvě nálože. První nálož, jež exploduje v předem určené výšce, rozptýlí explozivní hmotu do okolí, kde společně se vzduchem vytvoří vysoce explozivní aerosolový mrak. Ten často navíc přichází přímo do styku s cílem.

S odstupem několika sekund pak další nálož vzniklou směs zapálí, čímž dojde k explozi, která má několikanásobně větší sílu, než mají klasické trhaviny. Vzniká tak mohutná tlaková vlna s obrovskou ničivou silou. Celý ničivý efekt je umocněn podtlakem vzduchu, který se tvoří za tlakovou vlnou.

Proti pevnostem

Raketomety TOS-1A Solncepjok jsou útočnou zbraní a používají se především k prorážení obranné linie protivníka v podobě zakopané pěchoty, bunkrů a palebných postavení. Po raketovém útoku pak následuje útok vlastní pěchoty a tanků.

Vyrobeno bylo zatím pouze několik kusů raketometů TOS-1A Solncepjok nebo podobné verze TOS-1 Buratino. Ruská armáda získala 15 kusů, Ázerbájdžán 18 kusů a Kazachstán tři kusy. Irák pravděpodobně nakoupil čtveřici bojových vozidel.

Raketomet TOS-1A Soltsepek dopravil do Iráku obří An-124-100. Snímek ukazuje jedno bojové vozidlo a jedno nabíjecí a muniční vozidlo.

Dodávky raketometu TOS-1A Soltsepek se uskutečnily po návštěvě iráckého ministra obrany Saadun al-Dulaimiho v Moskvě. Ministr jednal o možné vojenské spolupráci mezi Ruskem a Irákem a také podepsal dodávky zbraní za miliardu dolarů.

Podle ruského deníku Vědomosti, který citoval ruské úředníky z ministerstva obrany, Rusové do Iráku pošlou především dělostřeleckou a minometnou techniku. Kromě zmiňovaných TOS-1A Solncepjok půjde o „dvě až tři divize" 122mm raketometů GRAD, stejný počet 152mm tažných houfnic MSTA-B a 82/122mm minomety 2B14 Podnos/2B11 Sani.

Nedávno Irák také získal starší ruské bitevníky Su-25. Kromě ruských zbraní vláda nakoupila i pět tisíc laserem řízených amerických střel AGM-114K/N/R Hellfire za 700 milionů dolarů. Střely jsou odpalovány z původně civilního vrtulového letadla Cessna 208 Caravan.

Článek byl převzat z webu Armádní noviny. Původní verzi najdete zde.