Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové letí na Mars. Zatím jen jako

  11:00aktualizováno  11:00
Rok a půl potrvá simulovaný let na Mars, který startuje ve čtvrtek z Moskvy. Šest "astronautů" otestuje, jakou zátěž budou muset podstoupit skuteční cestovatelé. Budou po celou dobu hermeticky uzavřeni a musí si vystačit jen s tím, co dostanou při „startu".

Skoro půldruhého roku bez slunečního svitu a svěžího vzduchu, uzavřeni mezi čtyřmi stěnami, s aseptickou stravou a ve společnosti stále stejných tváří bude muset zvládnout šestice dobrovolníků, kteří se vydávají na 520 dnů dlouhou "cestu na Mars".

Simulovaný let v laboratorních podmínkách prověří hranice tělesné a duševní zátěže pro potřeby budoucí expedice k rudé planetě. Nikoliv technika, ale člověk je totiž považován za nejslabší článek budoucího dobývání galaxie.

Desetileté přípravy

Mezinárodní projekt začal vznikat již v 90. letech. Dva obdobné, ale kratší experimenty už moskevský Ústav lékařských a biologických problémů nedávno uskutečnil.

Podívejte se do "kosmické lodi" na Mars

Podrobnosti o experimentu

V listopadu 2007 "marťanská mise" strávila v izolaci dva týdny, loni pak 105 dnů. Ale na konci 60. let se ve stejném ústavu prý už odehrál první pokus s roční izolací tří Rusů.

Nynější posádka, tři Rusové, dva Evropané a jeden Číňan, opustí svou "vesmírnou loď" v moskevských laboratořích až v listopadu příštího roku.

Mars 500 -
model přistávacího modulu, ložnice

Mars 500 - model přistávacího modulu EU-50, ložnice

Mezitím své dny bude dělit na osmihodinové směny, věnované práci, spánku a volnu. Kromě dlouhodobé izolace se posádka má vyrovnat i se simulací účinků stavu beztíže, či kosmického záření.

Ačkoliv dobývání Marsu nejspíš začne až v budoucích desetiletích, pomyslný let má co nejvěrohodněji simulovat podmínky skutečné výpravy, která podle vědců potrvá 400 až 700 dnů.

V experimentu se počítá s přibližně 250 dny na cestu k Marsu, s třicetidenním pobytem na planetě, ten trojice "kosmonautů" stráví odděleně ve zvláštním "modulu" a také třikrát "vystoupí" na napodobeninu povrchu Marsu, a s 240 dny pro návrat.

Ve snaze co nejvěrněji napodobit podmínky letu čeká účastníky i simulace časového zpoždění při komunikaci s řídícím střediskem. Až bude skutečná loď kroužit okolo rudé planety, potrvá 20 minut, než vzkazy z ní dorazí na Zemi a naopak. Toto zpoždění bude brzdit i komunikaci pokusné posádky, ačkoli bude od dispečinku pár metrů. O desítky minut se má zpožďovat i elektronická pošta.

"Největším riziko tak dlouhodobé izolace je psychologické," soudí Alexandr Suvorov z vedení projektu. "Vztahy v posádce určitě nebudou celý čas harmonické. Bude však muset plnit uložené úkoly navzdory této zátěži."

Sociální deprivace z Česka

Jedním z hlavních úkolů obou experimentů bude prozkoumat vznik takzvané sociální deprivace, tj. nenormálního psychického stavu a vzájemného chování u lidí uzavřených na dlouhou dobu v těsných prostorách bez možnosti styku s okolím.

Právě na těchto výzkumech se bude podílet i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a česká společnost QED Group, a.s., které se zabývají sociometrickými měřeními ve skupinách lidí.

Cestu zpestří šachový turnaj

Ještě před čtvrtečním startem dobrovolníci postupovali výcvik, a to i ve skafandrech, aby se na misi připravili. Zasvěcovali se i do tajů šachu.

Zpestřením "letu" totiž bude i turnaj s někdejším mistrem světa Anatolijem Karpovem.

Podávat se však bude stejná strava, jaká se servíruje na Mezinárodní kosmické stanici; sotva totiž bude možné skutečnou expedici zásobovat čerstvými potravinami. I voda bude při putování na Mars vzácností, a tak se dobrovolníci budou smět sprchovat jen každý desátý den. Prádlo si budou smět měnit po třech dnech.

Odměnou za přestálé útrapy nebude jen čest a sláva. Podle ředitele ústavu a projektu Mars-500 Borise Morukova každý ruský účastník dostane tři miliony rublů (přes dva miliony korun). Přibližně shodnou sumu za účast v experimentu dostanou západoevropští účastníci od Evropské kosmické agentury (ESA), která se na projektu podílí.

Experimentu se účastní osmatřicetiletý ruský inženýr Alexej Siťov, sedmatřicetiletý kardiolog Suchrob Kamolov a dvaatřicetiletý vojenský lékař Alexandr Smolejevskij. Dále pak jednatřicetiletý Francouz Romain Charles, šestadvacetiletý Ital kolumbijského původu Diego Urbina a sedmadvacetiletý Číňan Wang Jü, překřtěný Rusy na Váňu. Neruské dobrovolníky vybrala ESA.

První mezinárodní pokus v institutu na přelomu let 1999 a 2000 ukončil skandál, když si kanadská účastnice stěžovala na obtěžování od šéfa ruského týmu a na to, že další dva ruští účastníci se prý servali až do krve.

Loňský pokus, který absolvovali čtyři Rusové, Němec a Francouz, po 105 dnech skončil úspěšněji.

Rekord v délce pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov - 437 dnů, 17 hodin a 59 minut. Sám Poljakov svého času varoval, že důsledkem letu na Mars může být i impotence.

Model vesmírné lodi

Model vnitřních prostor vesmírné lodi má objem 550 m³. Skládá se z pěti základních částí. Největší je obytný modul, který je tvořen válcem z hliníkové slitiny. Jeho průměr je 3,6 metru a délka 20,03 m. Uvnitř jsou obytné části, především 6 individuálních kajut pro členy posádky, každá o ploše 3,07 m2, dále kuchyňka a jídelna, společenská a odpočinková místnost, kajuta s hlavním řídicím pultem, velitelské stanoviště, trenažér pro přiblížení a spojení výsadkové kosmické lodi a také dvě WC. Na obou koncích válce jsou hermeticky uzavíratelné vstupní a výstupní otvory s poklopem. Průměr otvorů je 600 mm.

Spojovací chodba mezi obytným a pracovním modulem Pokoje posádkyVelitelská  místnost

Další část modelu patří lékařským prostorám, což je válec z oceli s průměrem 3,2 metru a délkou 11,9 metru. Uvnitř jsou dvě místa na spaní, speciální vyšetřovací lékařská aparatura, pracovní místo lékaře a inženýra, velký monitor pro zobrazování lékařských dat, minikuchyňka, WC a hygienické vybavení, zásoby pitné vody, systém analýzy plynů v atmosféře, systém regenerace ovzduší, klimatizace apod. V jednom čele je kulatý hermeticky uzavíratelný nouzový východ o průměru 430 mm, v druhém jsou hlavní nouzové výstupní hermetické dveře.

Lékařský a vědecký modul

Mezi větší části fiktivní lodi lze ještě zařadit pracovní modul se skladištěm, tělocvičnou, vědeckou laboratoří s miniskleníkem a dalšími pracovišti. Délka ocelového válce je 24 metrů a průměr 3,9 metru.

Skladové prostory v pracovním moduluTělocvična a trenažéry v pracovním modulu

Součástí lodi je i maketa výsadkového modulu pro přistání na Marsu, je 6,2 metru dlouhá a její průměr je 3,6 metru. Z ní je možné dostat se do části, která simuluje povrch Marsu. Před vstupem na "povrch Marsu" se na kryté plošině nachází oblékárna skafandrů pro 2 muže z tříčlenné posádky výsadkového modulu.

Vnitřní obložení modelu lodi je upravené dřevo. Je to kvůli chemické stálosti při 520denním provozu bez větrání a také bylo bráno v potaz psychologické hledisko.

Volně podle stránek Mars500.cz

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.