Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové po 11 letech vykročí znovu k Marsu. Bude to správnou nohou?

aktualizováno 
Marcel Grün pro Technet.cz - V úterý večer našeho času má odstartovat k ruská sonda Phobos-Grunt. Za tři roky by se měla vrátit k Zemi i se vzorky horniny z marťanského měsíce.

Podzimní obloze Mars dominovat sice nebude, kosmonautice ovšem ano. Rudou planetu spatříme jako nepříliš výrazný objekt v souhvězdí Lva. Ovšem počátkem března 2012 se Mars přiblíží k Zemi. Obě planety bude po dvou letech a dvou měsících (a na dalších 26 měsíců) dělit "jen" 101 milionů kilometrů.

Rusové a Američané na Marsu

SSSR / Rusko

Z ruské strany kosmického oceánu se k Marsu vydalo nejméně 14 kosmických sond – Sovětskému svazu náleží první pokusy o dosažení Rudé planety i úspěšné přistání, ale málo odborných výsledků.

Na podzim 1960 startovaly dvě sondy zcela neúspěšně a nejsou do oficiálních pokusů zahrnovány. V roce 1963 byl přerušen radiový kontakt se sondou Mars 1, která startovala 1.11.1962. Planety dosáhly sondy Mars 2 a Mars 3 r. 1971 – orbitální části se staly družicemi Marsu, přistávací část Marsu 3 uskutečnila 2.12. první přistání, avšak bez vědeckých výsledků.

Rovněž série z roku 1973 byly jen částečně úspěšné. Phobos-2 se počátkem r. 1989 podařilo navést na dráhu kolem Marsu, avšak pro závadu palubního počítače bylo přerušeno spojení po splnění jen části úkolů. Mars 96 ani řádně neodstartoval. 

USA

Také z amerických sond byla část neúspěšná, ale úspěchů a prvenství bylo víc a získaly mnohem více informací. Mariner 4, který dorazil k cíli r. 1965 pořídil první snímky povrchu Marsu zblízka, Mariner 9 se 14.11. stal první umělou družicí Marsu a pořídil tisíce snímků, Sondy Viking 1 a 2 uskutečnily r. 1976 dvě měkká přistání a dlouhodobý výzkum.

Několik dalších amerických sond provádělo systematický dlouhodobý výzkum z oběžných drah (Mars Odyssey funguje od r. 2001), Mars Pathfinder r. 1997 vysadil na povrch první drobné vozítko, které jezdilo půl roku. Autonomní vozidla Spirit a Opportunity přistála počátkem roku 2004. Druhé najezdilo 34 km a dosud pracuje.

Phoenix roku 2008 přistál a potvrdil přítomnost vodního ledu. Evropský Mars Express pracuje na družicové dráze od roku 2003 (ruská nosná raketa).

Listopad je tak ideální chvíle na cestu k rudé planetě. A lidstvo toho hodlá využít. Jako první se má v úterý ve 21:16 našeho času na cestu vydat ruská sonda Fobos. 

Jedenáct dlouhých let

Rusové se o let k Marsu pokouší po jedenácti letech. V polovině listopadu 1996 skončil neúspěchem pokus o start sondy Mars 8, a to po pouhých dvou obletech Země. Už v roce 1998 začali Rusové uvažovat o dalším letu. Mluvilo se dokonce o využití elektrotermálních nebo elektrostatických raketových motorů. Rusové však program zjednodušili a start se nekonal.

Z dílny NPO Lavočkina v Chimkách u Moskvy vzešel úplně nový projekt na základě jejich dokončované nehermetizované družicové plošiny Navigator a bez využití elektrických motorů malého tahu, který začal být realizován roku 2005. Během konstrukce bylo připraveno 11 technologických maket s lokalizací přístrojového vybavení, se startem se počítalo v říjnu 2009.

Brzy bylo však zřejmé, že přípravy se stále víc blíží průpovídce mého otce: "práce kvapná, h..… platná." Že tentokrát nebyla vina v nedostatečném financování, ale v nedostatečné práci, potvrdil i ředitel Institutu kosmických výzkumu Lev M. Zeljonyj.  Neoficiálně se hovořilo o tom, že systém řízení by nemohl plánovaný let vydržet a 21.9. 2009 bylo oficiálně oznámeno, že start byl posunut na listopad 2011.

Odklad měl klady i zápory. Umožnil výrazné přepracování sondy. Oficiálně je 85 procent součástí nových (bohužel část není dosud plně vyzkoušených). Umožnil také vedení letu lépe a přesněji vybrat místo přistání sondy na měsíci Phobos, a to na základě informací sondy Mars-Express Evropské kosmické agentury. Díky odkladu se také do projektu podařilo zahrnout první čínskou družici Marsu.

Současně ovšem posun letu o dva roky vedl k nutnosti záměny některých konstrukčních prvků a využití jiné nosné rakety: výkonnější a snad i spolehlivější Zenit -2 SB Fregat.

Podle jízdního řádu

Zdá se, že tentokrát vše probíhalo podle plánu. Dvacátého prosince loňského roku dorazil do Ruska čínský mikrosatelit, v lednu byla dokončena montáž sondy a provedeny elektrické testy. Do konce března byly provedeny testy v termovakuové komoře, od května do srpna byl čas na závěrečné práce a vyzkoušení ovládání sondy. A 17.října byla sonda letecky převezena na Bajkonur.

I na kosmodromu vše probíhá téměř podle plánu. V rámci startovního okna k Marsu, mezi 5. do 25. listopadem, byl let (zatím) posunut jen o tři dny na úterý 8. listopadu ve 21:16 středoevropského času.

První chvíle svého pobytu ve vesmíru Phobos Grunt stráví urychlováním na oběžné

První chvíle svého pobytu ve vesmíru Phobos Grunt stráví urychlováním na oběžné dráze. Měla by uskutečnit několik oběhů kolem Země, během kterých ji raketový stupeň Fregat urychlí a navede na cestu k Marsu. Obrázek zachycuje plánovaný průběh obletů i s důležitými časy. Červeně jsou zachyceny ty úseky, během kterých budou pracovat raketové motory.

Pokud bude start úspěšný, čeká sondu jedenáct a půl měsíce letu k Marsu. Pak by 29. nebo 30.září 2012 měla být sonda uvedena na eliptickou dráhu kolem Marsu. V nejbližším bodě bude od planety vzdálena zhruba 800 kilometrů, v nejvzdálenějším 80 000 kilometrů. Na té se uvolní čínský mikrosatelit Yinghuo-1 o hmotnosti 115 kg. Ten oběhne planetu asi jednou za tři dny a měl by fungovat zhruba rok.

Pak bude ruská část sondy převedena na nižší dráhu, synchronizovanou s oběhem měsíce Phobos. Ten se pohybuje ve ve výšce 9 236 až 9 519 km nad Marsem s periodou sedm hodin a 39 minut. Po definitivním výběru místa přistání (předběžně v oblasti 5° j.š. až 5° s.š., 230° až 235° z.d.) by nejpozději v únoru 2013 měla dosednout na povrch malého měsíce. A to na stranu přivrácenou k Marsu.

Systém bude mít zhruba týden na všechna plánovaná měření a odběry sto až dvou set gramů vzorku. Návratový systém pak rychlostí 35 km/h odstartuje z povrchu a zůstane na dráze kolem Marsu až do srpna 2013. Pak odletí k Zemi, kde přistane počátkem srpna 2014.

Detail složeného robotického ramene sondy, které budou složit k obdběru vzorků.

Detail složeného robotického ramene sondy, které poslouží k odběru vzorků. Vzorky skončí v "misce" v levé části obrázku, odkud se potrubím dostanou do návratového modulu v horní částí sondy.

Tepelný štít se vzorky horniny z marťanskjého měsíce je jedinou částí sondy

Tepelný štít se vzorky horniny z marťanského měsíce je jedinou částí sondy Mars-Grunt, která se dostane zpět na povrch Země. Váží zhruba sedm kilogramů.

Základní modul sondy Phobos-Grunt, který by se měl postarat o její cestu k

Základní modul sondy Phobos-Grunt, který by se měl postarat o její cestu k cíli. Byl vyvinut v roce 2000 a měl by sloužit i k cestám na jiné planety.

Pro pár gramů navíc

Sonda má i s pohonnými hmotami startovní hmotnost 13 200 kg . Přeletový modul nemá větší hmotnost než 590 kg a návratový systém má hmotnost 215 – 270 kg. Sto až dvě gramů hornin z Phobosu se na Zem vrátí ve schránce o hmotnosti jen 8 až 9 kg.

Přistávací část sondy zůstane zakotvená na měsíci Phobos a bude na ní, kromě již plánovaných měřicích zařízení, i druhý čínský experiment SOPSYS (Soil Offloading and Preparation System). Naopak v návratové části, kde je vzácný každý gram, proběhne experiment americké Planetární společnosti nazvaný LIFE (Living Interplanetary Flight Experiment), který otestuje životaschopnost několika desítek typů mikroorganismů a kolonie bakterií v kosmických podmínkách po dobu tří roků.

Současný start ovšem není pokus o nápravu minulosti, ale výrazný krok kupředu ve výzkumu Marsu. Rusové si tentokrát dávají maximálně záležet, otevřeně spolupracují se západními partnery, nešetří ani financemi, ani reklamou. Oficiální náklady představují 5 miliard rublů.

Tvůrci dokonce odhalují i další bezpilotní kroky na cestě k Marsu. Hlavní konstruktér projektu, Maxim Martynov, hovořil o projektu Mars-NET, který vytvoří na povrchu Marsu síť 12 až 16 malých (asi dvacetikilových) stanic pro dlouhodobý výzkum planety i její atmosféry. Připraveny budou ve spolupráci s finskými specialisty a vyslány roku 2016.

Co všechno letělo na Mars

sondy, které se podívaly k rudé planetě

SSSR

  • Sputnik 14 (1962-057C) 24. 10. 1962
  • Mars 1 (1962-061C) 1. 11. 1962
  • Sputnik 15 (1962-062C) 4. 11. 1962
  • Zond 2 (1964-078A) 30. 12. 1964
  • Kosmos 419 (1971-042A) 10. 5. 1971
  • Mars 2 (1971-045A) 19. 5. 1971
  • Mars 3 (1971-049A) 28. 5. 1971
  • Mars 4 (1973-047A) 21. 7. 1973
  • Mars 5 (1973-049A) 25. 7. 1973
  • Mars 6 (1973-052A) 5. 8. 1973
  • Mars 7 (1973-053A) 9. 8. 1973
  • Phobos 1 (1988-058A) 7. 7. 1988
  • Phobos 2 (1988-059A) 12. 7. 1988
  • Mars 96 (1996-064A) 16. 11. 1996

USA / ESA / JAXA

  • Mariner 3 (1964-073A) 5. 11. 1964
  • Mariner 4 (1964-077A) 28. 11. 1964
  • Mariner 6 (1969-014A) 24. 2. 1969
  • Mariner 7 (1969-030A) 27. 3. 1969
  • Mariner 8 (1971-000A) 8. 5. 1971
  • Mariner 9 (1971-051A) 30. 5. 1971
  • Viking 1 (1975-075A/C) 20. 8. 1975
  • Viking 2 (1975-083A/C) 9. 9. 1975
  • Mars Observer (1992-063A) 25. 9. 1992
  • Mars Global Surveyor (1996-062A) Mars
  • Pathfinder (1996-068A) 4. 12. 1996
  • Nozomi – Planet-B (1998-041A) 4. 7. 1998
  • Mars Climate Orbiter (1998-073A) 11. 12. 1998
  • Mars Polar Lander (1999-001A) 3. 1. 1999
  • Mars Odyssey (2001-013A) 7. 4. 2001
  • Mars Express/Beagle 2 (2003-000A) 2. 6. 2003
  • MER-A Spirit (2003-027A) 10. 6. 2003
  • MER-B Opportunity (2003-032A) 7. 7. 2003
  • MARS RECONNAISSANCE ORBITER  12.08.2005
  • PHOENIX  4.08.2007
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příprava startovací rampy v březnu 1930 v Praze na pláni u Bílé Hory. Ludvík...
Měsíční kosmodrom měl být v Praze. O životě a díle Ludvíka Očenáška

Letos uplyne 145 let od narození Ludvíka Očenáška, jednoho ze dvou Čechů, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických...  celý článek

Pohled na svět očima astronauta mimo vesmírnou stanici
VIDEO: Vžijte se do kůže kosmonauta a podívejte se na Zemi

Podívejte se, jak vypadá vesmír a naše planeta z pohledu člena posádky vesmírné stanice ISS.  celý článek

Astronaut Luca Parmitano ve skafandru „enhanced EMU“ během kontroly v...
NASA bude muset „šetřit“ skafandry, aby ji vydržely do konce ISS

NASA bude zřejmě ještě roky odkázána na staré vesmírné skafandry, založené na více než 40 let staré konstrukci. Náhrada je daleko, a tak do plánovaného konce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.