Genadij Padalka na ISS v dubnu 2004. V té době byl velitelem Expedice 9.

Genadij Padalka na ISS v dubnu 2004. V té době byl velitelem Expedice 9. | foto: NASA (volné dílo)

„Vzpoura“ mezi ruskými kosmonauty se propírá v novinách

  • 29
Ve Hvězdném městečku u Moskvy, kde se trénují muži a ženy ke kosmickým letům, vypukla menší vzpoura. Zahájil ji kosmonaut plukovník Gennadij Padalka, rekordman s 878 dny na oběžné dráze. V deníku Moskovskij komsomolec obvinil náčelníka střediska pro výcvik kosmonautů Jurije Lončakova ze lži.

Lončakov totiž předtím uvedl na webové stránce střediska, že Gennadij Padalka a další dva jeho kolegové – Oleg Kotov a Roman Romaněnko – na vlastní žádost ukončil další přípravu na kosmické lety (jako důvod udali prý zhoršené zdraví). To však kosmonaut-rekordman Padalka v novinách napadá.

Podle Padalky šéf střediska Lončakov Olega Kotova vyhodil. Sám Padalka se chystal na šestý start do vesmíru, aby jako první překročil hranici tisíce dnů v kosmu, ale pak se dověděl, že nepoletí a že pro něj nemají další zařazení. Proto na protest aktivní dráhu kosmonauta ukončil. Rovněž Sergej Volkov, Sergej Revin a Alexandr Samokuťjajev „museli odejít“, napsal Padalka. „Nebavila je zahálka. Vyhlídka na to, že by letěli, neexistovala.“

Boj v zákulisí

Komplex Střediska přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku u Moskvy

Padalka ve své novinové výpovědi také nabízí pohled do zákulisí Gagarinova střediska a především nedávného boje o jeho vedení. Současný ředitel a také bývalý kosmonaut Lončakov, který prožil 201 dnů ve vesmíru, se do funkce dostal před několika lety. Ještě v září 2013 byl přidělen na expedici číslo 43-44 k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), plánované od března do září 2015, ale svou účast vzdal. Narychlo ho nahradil právě Padalka (byl to jeho pátý start).

Lončakov odešel z Hvězdného Městečka a stal se asistentem tehdejšího ředitele Ruské federální kosmické agentury (Roskosmos). Současně začala pomlouvačná kampaň proti tehdejšímu šéfovi Gagarinova střediska Sergeji Krikaljovovi (také kosmonaut, který strávil ve vesmíru celkem 803 dnů), který byl od března 2009 prvním civilním šéfem tohoto střediska.

Byť se tehdy většina kosmonautů ve středisku písemně postavila na Krikaljovu stranu, ten v dubnu 2014 nátlaku podlehl a své křeslo přenechal plukovníku Lončakovovi. Prestižní funkci tedy opět ovládli vojáci. Podle Padalky šlo o jednoznačně špatnou výměnu. Lončakov se obklopil pochybnými poradci, takže tam vládne „cynismus, nedostatek svědomí, lži a nepotismus“.

Konec hrdinů?

Lončakov veškerou kritiku odmítl a zastávají se ho i další představitelé ruského kosmického establishementu. Vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má v ruské vládě na starosti kosmonautiku, vše označil za „plánovité omlazování“ sboru ruských kosmonautů. Jejich průměrný věk je dnes 53 let a to je podle jeho názoru příliš mnoho.

V podstatě jde o další krok v procesu, který už nějakou dobu běží. V polovině dubna vyzvalo Gagarinovo středisko zájemce o kosmické lety, aby podávali své přihlášky (předtím se naposledy přijímalo v roce 2012). Mělo zajímavé podmínky: věk nad 35 let, výhodou působení v leteckém či kosmickém průmyslu, nezbytná znalost angličtiny. Do začátku května přišlo na dvě stovky přihlášek. Po vytřídění dokumentů povolají k přijímacímu řízení 30 mladých mužů a žen. Jména šesti až osmi vybraných kandidátů ohlásí koncem roku. Dodejme, že nyní v Gagarinově středisku zůstává nyní ve výcviku 27 mužů a žen, z nich však třináct ještě neletělo.

Maketa připravované ruské kosmické lodi Feděracija.

Na webové stránce Lenta.ru potvrdil Rogozinova slova o „omlazování“ nejmenovaný zdroj z raketo-kosmické oblasti. V nejbližší době musí získat praktické zkušenosti z pobytu na ISS noví mladí lidé, kteří budou rezervou pro příští operace pod ruskou vlajkou. Proto „staré kádry“ propouštějí. „V budoucnosti nebudou zapotřebí národní hrdinové-kosmonauti, stále víc zemí a soukromých firem bude vysílat lidi do vesmíru,“ uvádí Lenta.ru. „Kosmonaut bude něco na způsob dnešního strojvůdce elektrického vlaku nebo pilota letadla.“

Méně peněz, více nespokojenosti

Je velmi pravděpodobné, že aféra souvisí s celkovou atmosférou v ruském kosmickém výzkumu. „Ruský kosmos není zdravý,“ řekl deníku Moskovskij komsomolec kosmonaut Pavel Vinogradov: „Situace je vypjatá už tři čtyři roky. Lidé se zmítají v křečích.“ Mnohé specialisty podle něj přeřadili na podřadnou práci. Velmi podobně si přisadil i deník Komsomolskaja pravda: „Náš pilotovaný program je ve slepé uličce. Experimenty na oběžné dráze se sice uskutečňují, ale jsou málo efektivní. Přínos je malý, zatímco náklady obrovské.“

Na odchody zasloužilých ruských kosmonautů z Hvězdného městečka má také vliv financování Roskosmosu. Vzhledem k tíživé hospodářské situaci Ruska snížila loni ruská vláda dotace v příštích deseti letech z plánovaných 2 bilionů rublů (620 miliard korun) na 1,4 bilionu.

To se muselo projevit i na plánovaných úkolech. Moskva pozastavila vývoj nové rakety se znovupoužitelným prvním stupněm a odložila výpravy lidí na Měsíc z roku 2030 o pět let. Současně snížila počet Rusů na palubě ISS ze tří na dva.

Nicméně vývoj nové kosmické lodi Federacija, který začal v roce 2009, pokračuje. Federacija má nahradit osobní lodě Sojuz a nákladní Progress. Vynášet ji bude nová raketa Angara z dokončovaného kosmodromu Vostočnyj. Její start se kvůli nedostatku peněz stále odkládá. Začátkem roku měl být první bezpilotní let za dva roky. Koncem února řekl Rogozin, že se s ním počítá až v roce 2021.

Moskva současně zvažuje, jestli se má účastnit prodloužení činnosti ISS. Zúčastněné státy zatím počítají s provozem do roku 2024, ale stanice by mohla fungovat ještě o čtyři roky déle. Vzhledem k napjatému rozpočtu Roskomosu a k požadavkům některých politiků a inženýrů na vytvoření vlastní kosmické základny v blízkosti Země jako prestižního úkolu však nic není jisté.


Témata: Roskosmos