Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rybářská olympiáda u Antarktidy si vyžádala oběti. A není to poprvé

aktualizováno 
V Rossově moři u břehu Antarktidy hoří už několik dní korejská rybářská loď. Nehoda, která si vyžádala tři oběti, je poslední z několika incidentů v těchto bouřlivých vodách. Na vině jsou patrně pravidla rybolovu a kvalita používané techniky.

Hořící korejská loď Jeong Woo 2 | foto: Reuters

Pokud má někdo pocit, že je dnes problém sehnat skutečně dobrodružné povolání, doporučujeme jeho pozornosti pracovní příležitosti na rybářských lodích, které operují ve vodách v okolí Antarktidy. O napínavé situace tam není nouze.

Například od minulého týdne hoří na vlnách Rossova moře u Antarktidy korejská loď Jeong Woo 2 (anglická transkripce). Tři členové její posádky zemřeli, tři se pohřešují, zbytek byl z lodi evakuován na jiná plavidla.

Jeong Woo 2 nestačila tempu každoročního závodu, kterému se přezdívá "olympiáda jižních moří". Rozbíhá se během každého australského léta, kdy začíná lovná sezona tzv. antarktických tresek.

Antarktická treska

Jde o hospodářsky cenné druhy, které, pravda, vůbec nejsou příbuzné s treskami. Patří do čeledi ledovkovitých (druhy Dissostichus eleginoides a Dissostichus mawsoni). Dorůstají délky až dvou metrů (D. mawsoni), v těle si vyrábí "nemrznoucí" tekutinu a chutnají velmi podobně jako treska.

Proč se mluví o olympiádě? Rybářská sezona těchto ryb končí ve chvíli, kdy dojde k překročení kvóty pro daný rok. To znamená, že kdo vyloví nejvíce ryb v nejkratším čase, vyhrává nejvíce.

Vzhledem k tomu, že technika rybolovu je dnes velmi účinná, brzy po začátku sezony jsou ty nejpřístupnější vody z velké části vylovené. Lodě se pak vydávají do vysloveně rizikových oblastí, ve kterých hrozí srážka s ledovci, nebo dokonce uváznutí v ledu.

Přesně to se stalo v loňském prosinci ruské rybářské lodi Sparta (psali jsme zde a zde), které pomohl až jihokorejský ledoborec. V prosinci roku 2010 se ve stejných vodách potopila korejská In Sung No. 1 (více zde), na které zahynulo 22 lidí.

Všechny lodě se zřejmě střetly s plovoucími ledovci, přitom na takové podmínky nebyly stavěny. Jde o plavidla s jednoduchým trupem, která v případě jeho proražení začnou rychle nabírat vodu. Řada z těchto lodí také nebyla stavěna na tak bouřlivé vody, navíc nebývají nejnovější a v nejlepším technickém stavu.

Otázkou také stále je, jak současný rybolov svědčí antarktickým "treskám". Řada odborníků se domnívá, že současné kvóty jsou dlouhodobě neudržitelné a populace zkolabuje. Zatím to ovšem nelze říci s určitostí a nepanuje v tom jasná shoda.

Pokud ale mají pravdu a stavy ryb budou klesat, dá se čekat, že rybáři budou v příštích letech kvůli úlovku plout stále více na jih. Příští "olympiády" budou zřejmě pro účastníky ještě náročnější.



Témata: nehody, Loď


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.