Procesory, pevné disky, paměti - to vše zrychluje. Než padne jedna hranice, už se ví o další, které se při výrobě stejně jen tak nedosáhne. Právě pevné disky však svůj, zřejmě definitivní, rychlostní limit znají.
Americko-ruský vědecký tým totiž dosáhl na maximální rychlost zápisu a čtení dat na pevný disk. Ta činí 2,3 pikosekundy, přičemž pikosekunda je milióntina milióntiny sekundy. Převedeno do srozumitelnější hodnoty je rychlost přibližně tisícinásobek té současné, píše magazín NewScientist.
Experiment zkoumající maximální možnou rychlost zápisu a čtení z pevných disků byl prováděn na Stanfordské univerzitě za asistence vědců z moskevského institutu Landau pro teoretickou fyziku. Pokus spočíval v použití urychlovače částic, který zkoumal, kam až je možné rychlostní hranici zapisování posunout. Při vyšší rychlosti než dosažené narazili vědci na problém spočívající v nepředvídatelných změnách magnetického pole.
Při pokusu, který byl vůbec prvním podobným experimentem svého druhu, byly částice rozpohybovány téměř na hranici rychlosti světla.
Ačkoliv již nyní víme, jaká je maximální rychlost zápisu dat, není podle vědců v současné době tento způsob dosažitelný. Dnešní zařízení podle Marka Krydera, šéfa výrobce pevných disků Seagate, naráží na to, že do nich není možné urychlovač částic umístit.
"Pro to, aby bylo možné novou technologii ukládání dat využít, bychom potřebovali zcela novou technologii," míní Danilo Pescia ze švýcarského technického vysokého učení. Dosažené výsledky jsou podle něj pouze teoretické a v současnosti není možné poznatky při výrobě pevných disků uplatnit. A až to možné někdy v budoucnu bude, půjde ukládání dat zřejmě jiným směrem než na harddisky.
Na rozdíl od rychlosti čtení a zápisu dat, který byl již definován, není stále jasné, kam až se může posunout kapacita pevných disků. Zhruba před rokem přišli dva vědci ze Státní Newyorské univerzity na to, že při využití nových magnetických senzorů je možné dosáhnout až tisícinásobné kapacity pevných disků než doposud.
