Rychlý přenos fotografií po kabelu začal v ČR před 69 lety

  • 3
Byla to tehdy převratná událost. Před devětašedesáti lety 1. srpna 1936 začal na hlavní pražské poště v Jindřišské ulici fungovat nový přístroj - belinograf, který umožnil rychlé přenášení fotografií pomocí kabelů na delší vzdálenosti.
„Jako první dorazily z Berlína do Prahy snímky z letní olympiády,“ uvedl historik poštovního muzea Jan Galuška.

Belinograf podle historika pracoval na principu jednoduchého faxu a skeneru. „Na tehdejší dobu to byl převratný vynález. Kdybychom to srovnali s dneškem, tak to mělo stejný význam jako zavedení e-mailové pošty,“ vysvětlil Galuška.

Spojení belinografem fungovalo také s velkou Británií a Francií a od října šestatřicátého roku pak s Belgií a Rakouskem. „Bylo to poměrně drahé zařízení, takže kromě vybraných pošt ho používaly většinou jen zpravodajské agentury, mezi nimi i ČTK,“ řekl historik Galuška.

Francouzský vynález

Jedním z vynálezců tohoto přístroje byl francouzský profesor Eduard Belin, po němž se také zařízení na přenášení fotografií jmenuje. Ten svoje zařízení osobně propagoval i v metropoli nad Vltavou.

„V únoru v roce 1936 měl přednášku v Praze v sále Městské knihovny. On tenkrát též na praktických ukázkách seznámil odborníky a zájemce s fungováním tohoto přístroje, potvrdil Galuška.

Přístroj však na hlavní poště v Jindřišské ulici v padesátých letech minulého století dosloužil a od roku 1958 je majetkem Národního technického muzea. Dosud byl uložen v depozitáři, kde se o něj stará odborný pracovník Jiří Kořínek.

Belinograf

Velká skříň a stůl

„Toto zařízení je dost velké. Je složeno ze dvou částí, připomíná to velký stůl a velkou skříň,“ popsal belinograf Kořínek.

Belinograf měl také velkou smůlu, protože patřil mezi muzejní exponáty, které byly uskladněny v depozitáři v Invalidovně a které před třemi lety poškodila ničivá povodeň. Nyní už je po rozsáhlé opravě a zatím ho pracovníci muzea uložili v objektu bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží.

„Tady v budoucnu počítáme s tím, že tu zřídíme muzeum železniční techniky, postupně tady soustředíme staré lokomotivy a další předměty, které souvisejí s historií železniční dopravy u nás,“ objasnil Kořínek.

Otazníkem však zůstává, co bude s tímto unikátním přístrojem dál. Uvidí ho někdy návštěvníci?

Problémy s výstavou

Jiří Kořínek připouští možnost, že by se belinograf někdy v budoucnu mohl objevit v některé muzejní expozici.

„Je ovšem nepravděpodobné, že by se objevil v naší stálé expozici poštovních předmětů. Důvodem je právě jeho velikost, zabíral by hodně místa. My také ani většinu svých exponátů nevystavujeme. Návštěvníci zhlédnou zhruba pět procent předmětů, které máme,“ řekl pracovník Národního technického muzea.

Uvidí tedy belinograf lidé na nějaké příležitostné výstavě? „To není vyloučené, ale určitě to nebude v nejbližších letech,“ dodal Kořínek.