Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


S jakým projektorem si nejlépe vychutnáte obří obraz?

aktualizováno 
Sledovat svůj oblíbený film nebo olympijský sportovní výkon na velkém plátně má své nezapomenutelné kouzlo. K tomu, aby jste si mohli vychutnat zážitek z obřího obrazu i v teple vašeho domova, stačí pořídit si vhodný projektor. Na trhu je celá řada přístrojů a tento článek vám pomůže zorientovat se mezi jednotlivými typy.

Koho by někdy nenapadlo, jaké by to bylo vychutnat si svůj oblíbený film či olympijský sportovní výkon na velkém plátně v teple svého domova. Nejčastěji člověka napadají takové myšlenky, když natrefí v kině na nevychovance, kteří ruší své okolí nepatřičnými zvuky. Řešením by bezesporu bylo pořízení projektoru. V okamžiku, kdy začnete uvažovat o jeho koupi, musíte si zodpovědět první zásadní otázku: Jakou technologii zvolit?

V současné době si může běžný uživatel vybrat ze tří druhů, přičemž každá má svá „pro“ a „proti“, nad kterými je třeba se při rozhodování důkladně zamyslet. Nejrozšířenějšími technologiemi jsou LCD (Liquid Crystal Display) a DLP (Digital Light Processing). Stále ještě se můžeme setkat i s CRT (Cathode Ray Tube) projektory, které mají sice dny své slávy již za sebou, ale stále je třeba s nimi počítat.

CRT projektory

Barco BR912CRT projektory jsou nejstarším typem přístrojů pro velkoplošné zobrazení. Samotný princip fungování CRT projektoru je velice jednoduchý. Projektor je osazen třemi samostatnými obrazovkami s velice vysokou svítivostí. Každá z nich vytváří pomocí barevného filtru jednu ze základních složek RGB (Red, Green, Blue). Výsledný obraz se následně skládá přímo na projekčním plátně překrýváním jednotlivých složek obrazu, které se tak sčítají do výsledného plně barevného obrazu.V současné době se již pro nasazení v běžných aplikacích téměř nepoužívají. Zde byly nahrazeny a překonány LCD a DLP technologiemi. Nicméně své místo nacházejí ve speciálních programech, kde jsou oceňovány jejich tradiční přednosti mezi něž patří spolehlivost, minimální poruchovost, vysoké rozlišení, možnost dlouhodobého nebo trvalého provozu a schopnost pracovat i v prašném prostředí. Obraz je kvalitní i při využívání různých režimů, protože ho na rozdíl od jiných technologií nedegraduje přepočítávání do nativního rozlišení. Díky těmto vlastnostech se s nimi setkáme kupříkladu v dispečincích nebo v nejrůznějších simulátorech. Mezi hlavní nevýhody těchto projektorů patří velmi vysoká cena, velké rozměry a dále potřeba tří samostatných objektivů.

LCD projektory

Panasonic PT-AE500Druhým o něco mladším typem jsou LCD projektory. Tato technologie má na trhu největší zastoupení jak počtem modelů, tak počtem prodaných kusů. Můžete si vybrat od jednoduchých, malých a cenově velmi dostupných přístrojů až po špičkové přístroje s velmi vysokými světelnými výkony. Aparáty si můžeme rozdělit podle počtu a velikosti těchto zobrazovačů a podle technologie výroby TFT tranzistorů. Nejednodušší a nejlevnější projektory využívají jeden LCD zobrazovač. Zatímco starší generace přístrojů potřebovala velký až 10" zobrazovač z amorfního křemíku (a-Si), moderní přístroje již pracují s malým 0,9" polysilikonovým LCD.

Mnohem rozšířenější jsou ovšem projektory se třemi polysilikonovými zobrazovači, které produkují mnohem kvalitnější obraz a jsou tudíž vhodnější pro potřeby domácího kina. Existují i systémy se dvěmi zobrazovači, ale ty se téměř nevyskytují. Princip fungování projektoru s jedním zobrazovačem spočívá v tom že panel generuje obraz v jednotlivých složkách RGB postupně. Světlo je obarvováno pomocí tříbarevného filtru, který rotuje v synchronizaci s displejem, na němž se postupně velice rychle promítá obraz v jednotlivých složkách RGB. My následně díky nedokonalosti oka vnímáme obraz v plných barvách. Projektory se dvěma zobrazovači pracují podobně. Světlo je modulováno do jiných složek než RGB a výsledný obraz je pak přece jen o něco kvalitnější, než je tomu u přístrojů s jedním zobrazovačem. Obecně platí, že nejkvalitnější jsou přístroje se třemi polysilikonovými zobrazovači, které jsou ostatně v současnosti na trhu zastoupeny nejvíce. Využívají optickou soustavu, která rozdělí bílé světlo vycházející z projekční lampy do tří svazků, které jsou pak obarveny statickými filtry na jednotlivé barevné složky RGB a následně procházejí jednotlivými LCD zobrazovači. Všechny barevné složky obrazu se dále na soustavě opticky spektrálních hranolů skládají do plnobarevného obrazu a posléze pomocí projekčního objektivu zobrazí na projekční ploše. Mezi výhody LCD projektorů patří velký světelný tok, dobré barvy a vysoká ostrost obrazu. Nevýhody lze spatřovat ve viditelném rastru, větších rozměrech a stárnutí barev.

DLP projektory

projektor HP VP6100Nejmladší z naší trojice je technologie DLP, která pochází z vývojových laboratoří společnosti Texas Instrument. Jedná se o reflexní technologii, která využívá pro tvorbu obrazu speciální čip DMD – Digital Micromirror Device. Ten je, jak již jeho název napovídá, osazen obrovským množstvím mikrozrcátek, přičemž každí z nich zastupuje jeden obrazový bod. Každé zrcátko je možné natáčet do dvou různých poloh v rozmezí cca 10 stupňů. V základní poloze odráží zrcátko světelný paprsek a pokud je vychýlené, tak jej odráží do pohlcovače světla. Celý proces je řízen elektronikou projektoru a světelného jasu je dosaženo velice rychlým kmitáním zrcátek. Čím je prodleva delší, tím je obrazový bod světlejší a naopak čím je prodleva kratší, tím je obrazový tmavší. Díky tomu, že bylo dosaženo odrážení světla z více než 90 % plochy jednotlivých obrazových bodů, netrpí DLP projektory problémy s hrubým rastrem, které jsou charakteristické pro LCD projektory.

Stejně jako u LCD projektorů se u DLP setkáváme s přístroji, které jsou vybaveny jedním, dvěmi nebo třemi čipy, přičemž dvoučipové přístroje se na trhu vyskytují minimálně. Jednočipové přístroje využívají podobně jako LCD projektory rotačního filtru s jednotlivými složkami RGB, který otáčením obarví bílé světlo odrážené zrcátky.

V případě přístroje se dvěma čipy je celý proces trochu složitější. Bílé světlo je nejdříve rozloženo na dvě základní složky žlutou (složenina R a G) a purpurovou (R a B). Jeden z čipů zajišťuje vytváření červené složky, zatímco druhý vytváří pomocí rotačního filtru střídavě modrou a zelenou složku. Výsledkem je rovnoměrnější obraz s vyšším jasem než u jednočipových zařízení.

Tříčipové DLP projektory, které jsou dnes vrcholem projekční techniky, využívají statických RGB filtrů a o každou barevnou složku se stará jeden čip. Výsledný obraz je pak složen na soustavě optických hranolů podobně jako u tříčipových LCD projektorů. Hlavní nevýhodou těchto poměrně rozměrné přístroje se svítivostí v řádu tisíců ANSI lumenů je ovšem finanční náročnost. Ceny nejšpičkovějších modelů se pohybují v řádech statisícům korun.

Mezi hlavní výhody DLP projektorů proti starším LCD projektorům patří téměř neznatelný rastr, což je zapříčiněno schopností odrážet světlo na více než 90% plochy mikrozrcátek. Dalšími výhodami jsou miniaturní rozměry, stálé barvy a vysoký kontrast. Hodnoty kontrastu u DLP začínají kolem 1100:1, což je údaj, u které většina nejlepších LCD projektorů končí. Nejlepší DLP projektory dokonce dosahují až dvojnásobné hodnoty kontrastu. DLP projektory však stále pokulhávají proti LCD projektorům v ostrosti obrazu. Ještě donedávna vedly LCD projektory při stejném výkonu i ve svítivosti, ale v současné době dosahují oba typy projektorů svítivosti 1500 až 2000 ANSI lumenů. Nejvýkonnější tříčipové projektory však dosahují svítivosti více než 3000 ANSI lumenů. Ty ovšem využívají jako zdroj světla xenonové výbojky.

Jaký typ projektoru zvolit?

Důležité zkratky
CRT (Cathode Ray Tube):  Zařízení, obsahující elektrody. Informace jsou zobrazovány tak, že elektronový paprsek, vytvořený elektrodami, dopadá na fosforový povrch, vytvořený uvnitř zobrazovací jednotky.
LCD (Liquid Crystal Display):  Technologie využívající k projekci obrazu modulaci světla tekutými krystaly. LCD panel je tvořen sítí obrazových bodů ( pixelů ), které jsou ovládány spínacími prvky ( FET tranzistory ). Tím je tekutý krystal orientován buď tak, že jím světlo prochází, nebo je průchod znemožněn.
DLP - Digital Light Processing: Digitální promítací technologie, která využívá odrazu světla projekční lampy od miniaturních pohyblivých zrcátek (16 mikronů) umístěných na čipech DMD (Digital Micromirror Device). Oproti klasické projekci je výhodou vyšší světelný tok, absence většiny mechaniky a především filmového pásu: promítá se signál z místních zařízení (DVD) nebo přijímaný po lince. Oproti LCD má DLP vyšší světelný tok, vyšší rozlišení a neznatelné hranice mezi pixely.
Svítivost (= světelný tok): světelný výkon projektoru. Udáván v ANSI lumenech. Vyjadřuje výslednou světelnou sílu.
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Podíváme-li se na dvě nejpoužívanější technologie (LCD a DLP), tak každá z nich má své klady a
zápory a záleží na vašich specifických požadavcích a finančních možnostech. Obecně se však říká, že DLP projektory jsou díky svému vysokému kontrastu a kvalitním barvám vhodné pro použití v domácím kině a díky svým miniaturním rozměrům se uplatní u cestovních prezentací. A naopak, že LCD projektory díky velké svítivosti kralují v oblasti firemních prezentací.

Toto zjednodušení však v současnosti již poněkud pokulhává. I mezi LCD projektory naleznete přístroje s parametry přímo určenými pro domácí kino. Stejně tak se zcela setřelo dřívější dělení na videoprojektory a na datové projektory. Všechny přístroje dokáží zobrazit nejen signál z počítače, ale i z externího zdroje videosignálu.

Mezi standardními rozhraními naleznete kompozitní video, obvykle i S-Video a patnáctipinový konektor D-Sub (běžný konektor VGA) pro připojení k PC. Jiné typy videovýstupů jako jsou RGB (SCART) nebo komponentní video naleznete spíše u dražších modelů. Nejluxusnější projektory jsou vybaveny i digitálními rozhraními DVI (Digital Visual Interface), FireWire nebo HDMI.

Dalším důležitým parametrem při výběru kromě hodnot kontrastu a svítivosti na který musíte brát při výběru zřetel je rozlišení. Na výběr máte od VGA (640 x 480 bodů) přes SVGA (800 x 600 bodů), XGA (1 024 x 768 bodů) až po SXGA (1 280 x 1 024 bodů). Některé nejvýkonnější přístroje nabízí i méně běžné rozlišení UXGA (1 600 x 1 200 bodů). Pro potřeby domácího kina je vhodné uvažovat, o rozlišení SVGA, které se blíží rozlišení PAL (725 x 576 bodů), ve kterém je většina filmů na DVD. Z tohoto důvodu nemusí projektor tolik přepočítávat obraz na výsledné rozlišení, což má negativní vliv na kvalitu obrazu.

Oproti standardním zobrazovačům jako jsou CRT televizory, LCD a plazmové zobrazovač mají projektory nespornou výhodu v možnosti regulovat velikost výsledného obrazu pouhým měněním vzdálenosti přístroje od plátna. S projektorem navíc dosáhnete velikosti obrazu o jaké se vám u ostatních druhů zobrazovačů ani nesnilo. Na druhou stranu projektory mají i své nevýhody jako je horší svítivost, díky čemuž projektorům svědčí tmavší místnosti. Dalším mínusem je životnost lampy, které nejsou zrovna levné.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přehrávače iPod nano jsou v sedmi barevných provedeních
iPod Shuffle a Nano se staly minulostí, Apple jejich produkci ukončil

Malé kapesní hudební přehrávače iPod Nano a Shuffle po dvanácti letech mizí z nabídky a nedostanou za sebe náhradu. Na cestách má zahrát iPhone, při sportu...  celý článek

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Podložka Powerplay umí bezdrátově dobíjet myš po celé ploše.
Přicházejí myši nabíjené bezdrátově přímo z podložky

Firmy jako Logitech nebo Corsair ukázaly systémy bezdrátového dobíjení myší z podložky.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.