Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


S pracemi na neviditelném letounu má Číně tajně pomáhat Rusko

  10:00aktualizováno  10:00
V lednu 2011 unikly na veřejnost první snímky na radaru neviditelného stíhacího letounu z Číny. Stroj označovaný jako J-20 se podle nich podobal zatím na světě jediným neviditelným stíhačkám jako je F-22.

Čínský letoun J-20 | foto: YouTube.com

Mohl také údajně využít některé technologie americké F-117 zřícené v Srbsku.

Nyní se však zdá, že Čína se více než inspirovala u jednoho nedokončeného Ruského projektu.

Někteří ruští odborníci dokonce podle deníku The Guardian tvrdí, že čínský J-20 obsahuje komponenty ruské stíhačky Mikojan 1.44, kterou Rusové začali vyvíjet před 25 lety, ale později konstrukční práce zastavili a dali přednost stroji T-50.

Nahoře ruský Suchoj T-50 PAK FA (prototyp), dole čínský J-20

Nahoře ruský Suchoj T-50 PAK FA (prototyp), dole čínský J-20

Ten oficiálně představili na středeční premiéře nové ruské stíhačky Suchoj T-50 s technologií stealth.

"Vypadá to, že Čína se dostala k dokumentaci Mikojanova projektu," uvedl nejmenovaný ruský zdroj. Podle nezávislého analytika Adila Mukašova Číňané v Moskvě příslušné know-how prostě nakoupili. "Koupili technologické části za peníze, a to včetně celé zádi," řekl Mukašov.

Čínské ministerstvo obrany odmítlo spekulace komentovat, podle ruské státní firmy UAC, jejíž součástí je Mikojanova konstrukční kancelář, k žádnému transferu technologie do Číny nedošlo.

GENERACE STÍHAČEK

Za stroje páté generace dosud byly brány jen F-22, určené k vybojování vzdušné nadvlády, a lehčí víceúčelové F-35.

Řada dalších letounů - Eurofighter, výrazně modernizované verze strojů MiG-29, Su-27 nebo F/A-18 či francouzský Rafale bývá řazena do generace označené 4,5. Sem patří i JAS-39 Gripen, který má české letectvo.

Do čtvrté generace pak spadají stroje F-14, F-16, původní verze MiG-29, Su-27 a podobně.

Dělení podle generací není zcela ustálené.

Letouny Mikojan 1.44, které odborná literatura rovněž označuje jako MiG 1.44 nebo MiG-MFI, začal bývalý Sovětský svaz vyvíjet v polovině 80. let jako testovací prototyp. Projekt byl podle dostupných pramenů zastaven v roce 1997 a nahrazen vývojem letadel T-50 z konstrukční kanceláře Suchoj, označovaných rovněž jako PAK FA. Ty mají být zařazeny do výzbroje ruského letectva za pět či šest let.

Pokud se Číně nakonec podaří zařadit letoun do výzbroje leteckých sil, bude disponovat strojem páté generace s velmi malým radarovým i infračerveným odrazem. Mělo by se tak stát mezi roky 2017 a 2019. Pak se zařadí po bok USA, Ruska a možná i Indie, která chce od Ruska nakoupit T-50. Také Japonsko neponechává nic náhodě a vyvíjí vlastní verzi neviditelného letounu s označením Šin-šin (Duch).

Čína tím také zvyšuje svůj vojenský potenciál v regionu. Své ambice na dominanci v jihovýchodní Asii již demonstrovala několikrát, naposledy minulý týden, když uvedla do testovacího provozu svou první letadlovou loď, kterou přestavěla ze staré ruské letadlové lodi.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety vznikla Ukrajina, stát věčného sporu
Před 100 lety vznikla Ukrajina, stát věčného sporu

VIDEO Před 100 lety vyhlásila Centrální rada Ukrajiny ústavní zákon, kterým se Ukrajinská lidová republika stala samostatným státem. Začala tak historie země, která...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Před 72 lety vznikly lidové soudy. Vynesly stovky trestů smrti a doživotí

Před 72. lety začala takzvaná „národní očista“. Stát se chystal vypořádat se zločiny, které za války spáchali občané Československa. Vznikly mimořádné lidové...  celý článek

USA stavěly před 100 lety nové bitevní lodě
USA stavěly před 100 lety nové bitevní lodě

VIDEO Kontrola moře byla během 1. světové války velmi důležitá. Oceán sloužil k dopravě zásob i zbraní a také čerstvých vojenských posil do Evropy. I proto Spojené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.