Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Santova pomsta. Je letošní zima příznak věcí příštích?

  15:53aktualizováno  15:53
Nezvyklý průběh zimních měsíců v různých částech Evropy či Severní Ameriky by mohl ukazovat, jak nás ovlivňuje změna teplot na konci světa.

Teplo na Aljašce, sucho v Kalifornii, sníh v New Yorku či v Atlantě, bouře a záplavy v Británii i teplo v Česku mají společnou příčinu vysoko v atmosféře: prstenec rychlého proudění, kterému se říká jet-stream nebo tryskové proudění.

Tato proudění obepínají Zemi několika pásy. Pro průběh zimy u nás je asi nejdůležitější ten, který se nazývá polární. Pohybuje se někde nad severní Evropou, Ruskem, Amerikou a Atlantikem. Na vítr je velmi stálý, vane stále jedním směrem ze západu na východ. I jeho "koryto" se mění pomalu, řádově ve dnech a ještě spíše týdnech, ale stálé není.

Jet-stream neobíhá kolem planety v kruhovém prstenci, různě se zahýbá a stáčí podle meteorologické situace. Během letošní zimy nabral velmi košatou podobu a po severní polokouli silně "meandruje" ve velikých obloucích. V takto vzniklých zátočinách pak panuje velmi různorodé počasí podle jejich orientace. Pokud se jet-stream stočí blíže k severnímu pólu, může do oblastí i v poměrně vysokých zeměpisných šířkách pronikat teplý vzduch z jihu (to je náš případ). Pokud se naopak stočí k jihu, proniká i dost na jih studený vzduch z Arktidy (třeba na východě USA).

Obvykle celý "had" jet-streamu pozvolna rotuje a jednotlivé kapsy teplého, či studeného vzduchu se pohybují s ním. Letos byla ovšem jeho podoba v podstatě neměnná, a jednotlivé oblasti tak měly po několik týdnů stálé počasí.

Vzhledem k tomu, jak žhavé téma jsou posledních 20 let klimatické změny, se samozřejmě nabízí otázka, zda je to náhoda, či nikoliv. Odpověď je nejistá, jak to v klimatologii bývá. Z jedné zimy nelze vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry, shodují se všichni odborníci. A například poslední dvě zimy měly mnohem "tradičnější" průběh a nebyly nijak výjimečné.

Najdou se však i argumenty podporující názor, že nezvyklá zima by mohla být projevem systémových změn v Arktidě. "Není to nic jistého, ale skutečně její průběh odpovídá tomu, co by se dalo logicky očekávat jako důsledek oteplování Arktidy," říká Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Logika tohoto tvrzení není laikovi na pohled úplně zjevná, protože jde o řetězec kroků. Za prvé je nutné vědět, že jet-stream "meandruje" tím více, čím je pomalejší. Když je rychlý, bývá prstenec dotažený kolem Země pevněji. Pokud je pomalejší jako letos, záhybů přibývá.

Co ovlivňuje rychlost proudění? Energii mu dodává rozdíl teplot mezi tropy a oblastmi kolem pólů. Čím větší teplotní rozdíl, tím větší je "spád" mezi oběma oblastmi, tím silněji chce studený vzduch nahradit teplý a naopak. Důsledkem je  neustálé promíchávání atmosféry, ve které pak vzniká vír jet-streamu.

Tady vstupují do děje změny teploty v různých částech Země. Arktida se v posledních dvou desetiletích otepluje, tropy ne. Rozdíl teplot mezi nimi se tedy snižuje, což by v důsledku mělo podle představ klimatologů vést k oslabování jet-streamu, a následně tedy k většímu "meandrování" a vytváření kapes s různě teplým vzduchem zhruba ve stejných zeměpisných šířkách.

To, že se letos jet-stream neposunuje a "kapsy" zůstávají na jednom místě, už je zřejmě důsledek něčeho jiného a nejspíše je to jen rozmar letošního počasí.

Teoreticky je tedy představitelné, že zima bude mít do budoucna v různých místech se stejnou zeměpisnou šířkou různý průběh. Pokud budeme mít smůlu a ocitneme se v "chladné zátoce", zasype nás sníh, zatímco sousedé na stejném stupni o několik set kilometrů dále po něm neuvidí ani stopu a budou si užívat přílivu teplého vzduchu.

V tuto chvíli ovšem nic takového nemůžeme tvrdit s jistotou, opakuje Ladislav Metelka, podle kterého budou odborníci čekat ještě několik let, než se odváží říct, zda jde o krátkodobý exces nebo začátek dlouhodobějšího trendu. I když tento jev nelze považovat za prokázaný, dostal už pojmenování "Santova pomsta" a představuje jeden ze žhavých problémů klimatologie a klimatického modelování. Ale i přes chytlavou přezdívku zatím své místo v učebnicích nemá jisté.

Animace s rozsahem ledu v Arktidě v posledních 25 letech

Podle některých hypotéz by vliv na teplotu v Arktidě a potažmo rychlost jet-streamu měla mít i plocha ledové pokrývky v Arktidě. Led by podle ní mohl fungovat jako "poklička", která brání kontaktu vody (samozřejmě teplejší než led) s atmosférou, a tak přispívat k udržení nízkých teplot v oblastech okolo pólů. Protože plocha ledu se za posledních 25 let o něco snížila, i to by mohlo přispět k nezvyklému charakteru letošní zimy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.