Sonda Phobos-Grunt

Sonda Phobos-Grunt | foto: ČTK

Satelit plný toxického paliva padá k Zemi. K Marsu už zřejmě neodletí

  • 82
Na začátku týdne vypuštěná sonda Phobos-Grunt nekomunikuje s pozemním řídícím střediskem. K Marsu patrně vůbec nedoletí. Stroj naplněný tunami toxického paliva se patrně zřítí do atmosféry během dnů až týdnů.

"Vyhlídka, že se sondu podaří oživit a přimět letět k Marsu, je krajně nízká," uvedl pro agenturu Interfax nejmenovaný zdroj z kosmodromu Bajkonur. "Až dosud všechny pokusy dostat na palubu pokyny programátorů nevedly k úspěchu. Během noci bylo takových pokusů několik, včetně využití speciálního zařízení na Bajkonuru," potvrdil další zdroj z ruské vesmírné agentury Roskosmos. Další pokusy mají následovat v podvečer, ale šance zachránit sondu označil ruský zdroj jako velmi malé.

Phobos-Grunt se sice po 668 vteřinách letu zdárně oddělil od nosné rakety, ale poté nezamířil k zamýšlenému cíli, měsíci Marsu Phobos, odkud měl dopravit na Zemi vzorky povrchu. Motory sondy se nezažehly, což podle expertů mohlo zavinit buď selhání techniky, či chyba v počítačovém programu. V druhém případě by záchrana ještě mohla být možná.

Už nám zase padají satelity

Sonda se pohybuje po nízké oběžné dráze mezi 204 kilometry v nejnižším bodě a 340 kilometry v nejvyšším. Jeho pohyb můžete sledovat už i na internetu, protože jsou známé údaje o jeho pohyb. Na dráhu satelitu se můžemte podívat například na stránkce Heavens-above.com (přímo zde).

Zhruba ze stejné výšky na nás spadly i obě vysloužilé družice, které letos na podzim vzbudily pozornost kvůli nebezpečí, které z jejich pádu hrozilo. Oficiální informace agentury Roskoskom tvrdí, že by mohla na orbitě vydržet až měsíc.

Více o sondě i ruských letech k Marsu se dozvíte zde

Nejvíce bude záviset na počasí, přesněji slunečním počasí, které neumíme předpovídat. Pokud se zvýší aktivita Slunce, brzdění sondy se zrychlí. "Aktivita Slunce ovlivňuje výšku zemské atmosféry, která sondu zpomaluje, a tudíž se dá těžko odhadnout, kdy zanikne," říká Miloš Tichý z observatoře v Kleti. Antonín Vítek dodává, že jediná "bouře" na Slunci může život sondě zkrátit o několik dní, možná až týden.

Fobos-Grunt je sice veliký, váží i se stupněm Fregat 13 tun, z drtivé části by však při pádu shořel v atmosféře. Na Zem by téměř jistě dopadlo méně než deset kilogramů vážící návratové pouzdro, které připomíná velký disk. V něm se na Zem měly vrátit vzorky z Phobosu. Ze zbytku sondy se asi mnoho nezachová.

Na povrch Země by se tak mohli nečekaně rychle vrátit i vesmírní turisté, kteří s Phobosem cestovali. Jde o pokusné subjekty experimentu LIFE, který na sondu dostala americká soukromá společnost Planetary Society. Na palubě jsou bakterie (deinokok, bacilus), archea (jednobuněčné organismy, které laikovi připomenou bakterii, ale ve skutečnosti patří do úplně jiné říše), pivní kvasinky, semena rostliny huseníčku a drobní živočichové želvušky. Pokus měl ukázat, jak to je s cestováním živých organismů kosmickým prostorem.

Bude se sestřelovat?

Největší část hmoty sondy ovšem netvoří přístroje nebo vědecké experimenty, ale raketové palivo. Na palubě je ho více než sedm tun. Jde o velmi jedovaté látky (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý).

Když v roce 2008 hrozil pád amerického špionážního satelitu USA-193, Spojené státy uváděly, že by zhruba půl hydrazinu v jeho nádrži mohlo v případě pádu do obydlené oblasti představovat zdravotní nebezpečí pro obyvatele. Nakonec byl satelit raději zničen raketovou střelou ještě před sestupem do atmosféry.

Naštěstí jsou mezi USA-193 a Phobos Grunt důležité konstrukční rozdíly. Nádrž amerického satelitu byla dobře izolována tělesem satelitu a opravdu byl reálný předpoklad, že by pád mohla přežít. (Což neznamená, že Spojené státy příležitost nebraly jako zkoušku zbrojních systémů.)

Nádrže Phobos Gruntu nijak pečlivě izolované nejsou. Kryje je pouze fólie odrážející paprsky Slunce. Brzy v pádu by se tedy měly roztavit a palivo se bezpečně vypařit v atmosféře. Antonín Vítek odhaduje, že se tak může stát ve výškách nad 50 kilometrů.

Jak upozornily některé zprávy, na palubě sondy jsou radioaktivní látky. Jejich množství je ale zanedbatelné a nebezpečí nepředstavují. Jde o pár gramů kobaltu-57 s poločasem rozpadu kolem devíti měsíců, který je zdrojem gamma záření. Je nezbytný pro práci spektrometru, který má zjistit, zda se na povrchu Phobosu nalézá železo. Podobná zařízení byla například i na amerických "marsovských vozítkách" Spirit a Opportunity.

,