Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Satelit změřil rekordní úbytek ozonu. Slunce nyní opaluje jako v létě

  11:45aktualizováno  12:00
V posledních měsících došlo k rekordnímu úbytku ozonové vrstvy nad Arktidou. Patrný je však i v Čechách. Návrat dob ozonové díry se ale prý nechystá, ujišťují odborníci.

Ozonová díra, jako je nad Antarktidou na snímku, nad Arktidou není. Zatím. | foto: Profimedia.cz

Množství ozonu kleslo od začátku zimy do konce března nad oblastí kolem severního pólu Země o 40 procent, tvrdí ve svém tiskovém prohlášení Světová meteorologická organizace (WMO).

Družice Envisat, která pokles ozonu změřila.

Družice Envisat, která pokles ozonu změřila.

Za celou loňskou zimu byl pokles koncentrace ozonu jenom 30 procent. Údaje vychází z měření satelitu Envisat, který patří Evropské kosmické agentuře.

Důsledky pocítíme i v České republice, odborníci doporučují omezit pobyt na slunci a mazat se ochrannými krémy.

Druhá ozonová díra nebude

Rekordní úbytek ozonu je přesto jen ojedinělou záležitostí, nikoliv začátek vzniku nové ozonové díry, říká Karel Vaníček, vedoucí Solární a ozonové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu.

Český odborník vysvětluje: "Jde o souběh dvou příčin. Jednou je stále přetrvávající vysoká úroveň látek ničících ozon v ovzduší (vypouštěných lidskou činností, pozn. red.) a druhou je meteorologická situace nad Arktidou."

Člověkem vypuštěné látky ničící ozon (např. freony, které v atmosféře stále jsou) tak spojily obrazně řečeno své síly s nízkými teplotami ve vyšších vrstvách atmosféry. "Nízké teploty urychlují chemické procesy rozkladu ozonu," říká Karel Vaníček.

Dohromady zesílily přirozený proces poklesu koncentrací ozonu, ke kterému dochází na konci zimy. Množství ozonu v atmosféře se totiž mění s intenzitou dopadajícího slunečního záření. Nejvyšší je během zimy, nejnižší v létě.

Množství ozonu ve vysokých vrstvách atmosféry nad severní polokoulí ke 30. březnu letošního roku podle údajů družice Envisat.

Množství ozonu ve vysokých vrstvách atmosféry nad severní polokoulí ke 30. březnu letošního roku podle údajů družice Envisat.

Nejvíc se spálí Skandinávci

Centrum této anomálie (o díře odborníci nechtějí ani slyšet, protože jde zřejmě o přechodný jev) se už posunulo mimo severní pól směrem na jihovýchod. "V současnosti zasahuje především Skandinávii, kde došlo k poklesu koncentrací ozonu až o 40 procent proti běžné úrovni v této době," říká Karel Vaníček. 

Okraje oblasti s nižším množstvím ozonu ale leží až v oblasti střední Evropy. I u nás máme množství ozonu asi o 20 procent nižší, než je dlouhodobý průměr, potvrzují odborníci. "Nepředstavuje to žádné nebezpečí a nevyžaduje žádná speciální opatření," ujišťuje Karel Vaníček. 

Ozon chráněný Montrealem

Látky ničící ozon v atmosféře přetrvávají, i když se dnes jejich užití výrazně omezuje. Reguluje ho tzv. montrealský protokol podepsaný 22. března 1985 ve Vídni. Smlouva představuje jeden ze vzácných příkladů velmi úspěšné mezinárodní spolupráce. Podepsalo ho 180 států světa. ČR se připojila v roce 1990.

Omezuje použití celkem 96 látek poškozujících ozonovou vrstvu. Patří sem "tvrdé freony" (tj. halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (CFC), "měkké freony" (částečně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (HCFC)) a brom-fluor-uhlovodíky.

Montrealský protokol byl úspěšný i proto, že ho kladně a celkem bez problémů přijala i komerční sféra. Omezované látky totiž dokázala rychle nahradit jinými technologiemi, a to bez velkých ekonomických ztrát a v některých případech dokonce i se ziskem. 

Veřejnost jenom musí být připravena, že už nyní, na začátku dubna, máme v podstatě letní hodnoty ozonu a měli bychom se tedy podle toho chovat, tvrdí český odborník. Doporučuje tedy chovat se, jako by byl vrchol léta: častěji se mazat ochrannými krémy a hlídat si celkovou dobu strávenou na slunci.

Ochranný štít Země

Ozonová vrstva se nachází ve výšce 25 až 35 kilometrů nad zemským povrchem a chrání planetu před škodlivým ultrafialovým slunečním zářením. Vrstva je tvořena zvýšenou koncentrací tříatomového kyslíku (O3).

Množství ozonu v atmosféře během roku přirozeně kolísá. Ovšem člověk do cyklu vnesl nový prvek. Kvůli jeho činnosti se do ovzduší dostaly látky, které ozon rozkládají. Například freony. Tyto sloučeniny jsou sice mnohem těžší než vzduch, přesto se však dostávají do výšek 30 až 50 kilometrů nad povrchem. Zde se drží dlouhé roky a fungují jako katalyzátor reakce rozkladu ozonu. 

"Jde o sloučeniny, které se v přírodě téměř nevyskytují," říká Karel Vaníček. Dosavadní rovnováhu to narušilo. Ozon se ničil rychleji, než se obnovoval. Vědci si trendu poprvé všimli v 60. letech, kdy na nebezpečí upozornili Maria Molin a Sherwood Rowland. Oba se v roce roce 1995 dočkali Nobelovy ceny za chemii.

Razantní úbytek ozonu ve vyšších vrstvách atmosféry pak vědci od 80. let naměřili především na jižní polokouli, nad Antarktidou. Významné byly ovšem poklesy i nad severním pólem. V Arktidě je ovšem meteorologická situace poněkud složitější (jak dokazuje i letošní zima) a dlouhodobý trend úbytku ozonu tu nebyl tak jasně čitelný jako nad jižním pólem.

Radikální omezení emisí látek ničících ozon vedlo ale v posledních dvaceti letech ke stabilizaci ozonové vrstvy. "U některých látek už došlo k poklesu koncentrací, zatím se ovšem nepodařilo prokázat, že by se ozonová vrstva začala obnovovat," shrnuje Vaníček výsledky měření za poslední roky.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.