Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Satelitní snímky Země v téměř reálném čase

  13:13aktualizováno  13:13
Chcete sledovat průběh přírodních událostí, jakými jsou například obrovské požáry, záplavy nebo sopečné erupce? Je to možné, stačí se jen připojit na server MIRAVI, který tento týden spustila Evropská kosmická agentura.

Hlavní stránka projektu MIRAVI | foto: ESA

MIRAVI (MERIS Images RApid Visualisation) umožňuje přístup k nejčerstvějším snímkům zemského povrchu, které jsou generovány na základě dat pořízených optickým zařízením MERIS družice Envisat. Portál sleduje sondu Envisat na její cestě kolem Země, přičemž k aktualizaci snímků dochází každé dvě hodiny.

Pro vědeckou komunitu nejde o nic nového, ta je s podobnými obrázky dobře obeznámena, ale laická veřejnost jistě ocení možnost pozorovat Zemi z výšky 800 kilometrů. Návštěvník stránek projektu MIRAVI tak vidí Zemi stejně jako pozorovatel nacházející se na palubě satelitu. Nyní se tedy může obdivovat krásám naší „modré planety“ doslova každý. A navíc může sledovat časový vývoj právě probíhajících přírodních, atmosférických a dalších jevů.

Družice Envisat, mimo jiné největší světová družice svého druhu, shromažďuje důležité informace o vývoji životního prostředí Země a poskytuje významná data o znečištění atmosféry s ohledem na změny globálního klimatu spojené s lidskou činností. Kolem Země oběhne 14krát za den a vždy po 35denním cyklu se opět vrací na původní dráhu, každé tři dny pořídí úplnou mapu světa.

Envisat (zkráceno z Environmental Satellite) je společným projektem Evropské kosmické agentury a Kanady. Od svého vypuštění v roce 2002 soustavně monitoruje zemský povrch - pevninu, atmosféru, moře a oceány i špičky ledovců.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.