Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Scvrklé prsty nejsou náhoda. Díky nim nám ruce tak nekloužou

aktualizováno 
Vrásky, které vznikají na prstech při delším pobytu ve vodě, mohou být výhodné, tvrdí nová vědecká hypotéza. Odvádějí údajně vodu z bříšek prstů, a tím mnohdy zlepšují náš stisk.

Vůbec nekloužou! Vrásky vznikající na prstech by měly pomáhat i při manipulaci pod vodou. | foto: Profimedia.cz

Mezi prsty nám během života proklouzne ledacos. Ale mohlo by to být ještě mnohem víc, kdyby se nám ve vodě na prstech nevytvářely typické velké vrásky. Myslí si to alespoň biologové z americké laboratoře 2AI ve státě Idaho.

První náčrt své myšlenky publikovali v časopise Brain, Behaviour and Evolution (krátké shrnutí práce je dostupné zde.) Vědci se domnívají, že vrásky na prstech mají podobnou funkci jako drážky na pneumatikách. Zatím jde pouze o částečně potvrzenou hypotézu. Ale výsledky první studie (a údajně i nyní probíhajících) pokusů vypadají přesvědčivě.

Řeč mrtvých prstů

Inspirace vedoucí k hypotéze byla poněkud morbidní. Hlavní autor studie, neurobiolog Mark Changizi, se náhodou dostal k vědecké práci ze 30. let o vlastnostech prstů s přerušenými nervy. Její autoři říkají, že kůže takových prstů po ponoření do vody vrásky nevytvoří. Výsledek experimentu naznačuje (ale ne jednoznačně dokazuje), že na vzniku svraštělých oblastí na mokrých prstech se podílí i nervový systém. Možná tedy nevznikají úplně samovolně a bez smyslu.

Changizi na starou práci narazil během zkoumání jiné otázky (zajímalo ho, proč má lidská ruka takový tvar jaký má), napsal v e-mailu Technetu. Vzbudila v něm otázku, k čemu by mohly takové rýhy sloužit. Otázku probíral i se svým studentem Romanem Weberem. A toho napadl příměr, který předznamenal celou hypotézu: Nemohlo by jít o obdobu drážek na pneumatikách, které odvádí vodu a zlepšují tak přilnavost? 

Pohled na prsty zblízka ukazuje, že vrásky vznikající při delším pobytu ve vodě

Pohled na prsty zblízka ukazuje, že vrásky vznikající při delším pobytu ve vodě jsou často nespojité kanálky vedoucí směrem od bříšek ke krajům. Na pohled by to mohlo znamenat, že vzniklé vrásky slouží k "odvodnění" místa, kde je kontakt s drženým předmětem nejdůležitější, tedy bříšek prstů.

Oba vědci začali pro svou hypotézu hledat první důkazy. Nejprve nafotili 28 promáčených prstů a jejich porovnáním zjistili, že všechny vykazují některé společné rysy. Především vytvářejí dlouhé, nespojité kanálky. Jimi může odtékat voda z bříšek prstů ve chvíli, kdy sevřeme nějaký předmět.

Jinak by mohlo hrozit, že mezi předmětem a prstem vznikne vrstvička vody, která brání pevnému uchopení. Proč je to špatně, může ukázat závodní motoristický příklad. Na suchém povrchu se vozům F1 nejlépe závodí na zcela hladkých pneumatikách.

Jakmile se ale vozy dostanou na mokrou vozovku, rychle přezouvají na pneumatiky s drážkami. Ty zlepšují kontakt s asfaltem, protože odvádí vodu pryč z prostoru mezi pneumatikou a silnicí. Totéž samozřejmě platí u pneumatik běžných vozů. Ale u těch se nepoužívají zcela hladké gumy. Navíc drtivá většina řidičů naštěstí nejezdí s takovou mírou rizika jako jezdci F1, takže následky mírného deště nebývají na běžných silnicích tak hrozné jako u závodů.

Za vším hledej opici

Ale příměry jako důkazy nestačí. Autoři myšlenky musí dokázat, že scvrklé prsty opravdu jsou výhodnější. Zatím jsme udělali jenom první krok minimálně ze tří základních, napsal Changizi Technetu. Tým podle něj v první studii jenom ověřil, že scvrklé prsty mají tvar, který hypotéze vyhovuje.

Dále chtějí biologové ověřit, zda se vrásky vyskytují i na prstech jiných druhů zvířat. Samozřejmě především těch, která se občas pohybují u vody a mají citlivé prsty. Nabízí se tak především další primáti kromě člověka.

Primatologové, které Changizi oslovil s otázkou, jestli se jejich svěřencům ve vodě prsty scvrknou či nikoliv, prý jen překvapeně odpovídali, že vůbec netuší. Americkému neurobiologovi se podařilo objevit fotografie koupajícího se makaka (tyto opice se vodě obvykle nijak nevyhýbají) se scvrklými prsty.

Třetí velkou oblastí testování by měl být přímo zkoumání funkčnosti scvrklých prstů ve vodě. Drží se lidem (nebo dalším živočichům) se scvrklými prsty mokré předměty lépe než ostatním? Vědci z Idaha zahájili pilotní pokus, jehož výsledky zatím ukazují ve prospěch hypotézy. Ještě ale není uzavřen.

I proto už je Changizi o platnosti hypotézy téměř přesvědčený, byť slovo "jistý" odmítá jako pro vědu příliš kategorické: "Shoda mezi předpovězenou morfologií (tvarem, pozn. red.) vrásek a předpovědí hypotézy je velmi výrazná a nevíme, co jiného by ji mohlo vysvětlit. Já bych na hypotézu svoje peníze vsadil," napsal Technetu. 

Vědci a lékaři se zatím domnívali, že vytváření vrásek je nejspíše čistě mechanickou reakcí tkáně na delší pobyt ve vodě. Jestli si Changizi a spol. vsadili správně, možná se to brzy změní.



Témata: Idaho, Testování


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rosnička zelená
Konec dinosaurů uvolnil cestu žábám

O katastrofické povaze vymírání na přelomu křídy a paleocénu před 66 miliony let dnes již téměř nepanují žádné pochyby. Tato událost postihla asi 75 %...  celý článek

Tempo těžby se zvyšuje nad plán domluvený se zástupci UNESCO, kritizují postup...
Boj o poslední nížinný prales Evropy. Odpůrci kácení se poutají ke strojům

Poslední nížinný prales Evropy zažívá horké léto. Na polské straně Bělověžského pralesa, jenž je zapsán v seznamu Světového dědictví UNESCO, dnes plane boj:...  celý článek

Snímek Čínské akademie věd vydaný u příležitosti startu satelitu Mocius má...
Číňané spustili „kvantový kosmický závod“. Zatím s přehledem vedou

Čínskému výzkumnému týmu se podařilo demonstrovat postup, který by mohl zaručit z dnešního pohledu téměř dokonale bezpečnou komunikaci. Vyslali proud vzájemně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.