Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Srdce třídenního dítěte vyhrálo soutěž o nejlepší snímek. Podívejte se

aktualizováno 
Úkolem fotosoutěže bylo pořídit co nejlepší snímky počítačovým tomografem za použití co nejnižší dávky radiačního záření. Mezinárodní porotu zaujalo srdce třídenního dítěte, kulka v čele desetiletého chlapce i břicho devětašedesátiletého muže.

Srdce třídenního miminka s nadměrně nafouklou levou plící a aortou o půměru 1,9 milimetru | foto: Carolyn Young, Great Ormond Street Hospital for Children NHS Trust, UK

Asi není mnoho mezinárodních fotosoutěží, kde nesoutěží fotografové. Jedna taková měla za cíl vybrat unikátní snímky pořízené lékaři "cétečkem". Přihlášeno bylo více než 600 snímků, které ve zhruba 160 institucích a nemocnicích ve 43 zemích vytvořily počítačové tomografy (CT) Siemens.

Obraz CT vypočítá počítač

Zpracování má na starosti speciální software. Programové vybavení běžně představuje třetinu ceny celého přístroje.

Úkolem bylo pořídit co nejlepší snímky za použití co nejnižší dávky radiačního záření. Mezinárodní porota hlasovala v sedmi lékařských kategoriích: kardio, cévy, rutinní diagnostika, dvouzdrojová CT, traumatologie, neurologie a pediatrie.

Rozhodce zaujalo srdce třídenního dítěte, kulka v čele desetiletého chlapce i břicho devětašedesátiletého muže. Podrobný popis snímků včetně údaje o radiační zátěži najdete ve fotogalerii.

"Vítěz Mezinárodní soutěže CT snímek roku 2011 byl vyhlášen před zahájením prosincového Kongresu Severoamerické radiologické společnosti (RSNA) v Chicagu, kde byly vítězné snímky následně vystaveny," sdělila redakci Veronika Němcová z pořadatelské společnosti Siemens. Nyní je poskytla i redakci Technet.cz.

Jak funguje "cétečko"

Počítačový tomograf je v podstatě "vylepšený" rentgen, ve kterém vytváří obraz počítač. Ostatně, anglický název zařízení je computed tomography, česky výpočetní tomograf. Rentgenové záření po průchodu lidským tělem zaznamená detektor, který předává data o obraze počítači. 

Fotogalerie

Ten získaná data dosadí do soustavy složitých rovnic a z jejich výsledků rekonstruuje skutečnou podobu lidského těla.

Technologie umožňuje získat z "rentgenu" podstatně více podrobností. Lékař může na monitoru doslova rozebrat tělo na součástky mnohem lépe, než je to možné při výuce ve škole na modelu lidského těla.

Tomografie v překladu z latiny znamená zobrazování v řezech. CT přístroj lidské tělo skutečně virtuálně "nařízkuje" na tenké plátky.

Pět vylepšení "cétečka" pro snížení radiační zátěže

1. Spirální CT

V roce 1989 přišla revoluce v podobě takzvaného spirálního CT. Rentgenka s detektorem se otáčejí kolem pacientova těla a zároveň se pomalu posunuje stůl, na kterém vyšetřovaný člověk leží. Přístroj snímá průběžně celé tělo po hustě vinuté spirále a potřebná data nasbírá podstatně rychleji.

2. Zvyšování počtu detektorů

Další vylepšení přináší postupné zvyšování počtu detektorů. Původně byl jenom jeden, následovaly čtyři, pak šestnáct. Moderní přístroje jich mají 64 až 128. To umožnilo významně vylepšit kvalitu obrazu. První přístroje měly rozlišení několik milimetrů, dnes CT zachytí detaily o velikosti 0,4 milimetru.

3. Zrychlení otáčení

Otočná část s rentgenovou trubicí a detektory váží více než tunu. Přesto zvládne až tři otočky za sekundu.

4. Více zdrojů záření

V roce 2006 se objevil první CT přístroj vybavený dvěma zdroji záření. Kolem pacienta rotují současně a 360° jedné otočky si rozdělí na polovinu, takže rychlost snímání je ještě vyšší.

5. Zkrácení doby snímkování

A každá desetina sekundy se počítá. Je to důležité především u snímání srdce stiženého arytmií. Často bije tak rychle a nepředpověditelně, že jen extrémní rychlost zajistí ostrý obraz.

Dosavadní vrchol v technologii CT představuje přístroj Somatom Definition Flash z roku 2009, který nasnímá srdce za 0,25 sekundy. To je méně než polovina doby srdečního tepu. Obraz celého hrudníku se v počítači ocitne za 0,6 sekundy, takže pacient už nemusí zadržovat dech. To není jen pohodlné. V případě malých dětí nebo třeba pacientů na jednotce intenzivní péče je to dokonce jediná možnost, jak získat kvalitní snímky.

Díky počítači může lékař vybrat jen ty části lidského těla, které ho zajímají. Může je také poskládat k sobě. Výsledkem je 3D model: třeba srdce, cévního řečiště nebo mozku, jehož detaily lékař zkoumá z různých úhlů. Nejmodernější přístroje zvládají zobrazit i celé časové sekvence, např. tlukoucí srdce.

Vlastní CT přístroj sestává zjednodušeně řečeno ze dvou hlavních částí. Stolu, na kterém pacient leží, a otočné konstrukce, v níž je rentgenová lampa a proti ní detektor záření prošlého tělem. Otočné konstrukci CT nikdo z oboru neřekne jinak než "gantry“.

Skenování zpočátku postupovalo kousek po kousku. Otočná část obkroužila pacientovo tělo, nasnímala jeden řez, poté se stůl o kousek posunul a celý proces se opakoval tak dlouho, dokud přístroj nenasnímal celou zkoumanou oblast.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.