Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ochránce Země je v kosmu. Před katastrofami bude varovat i Česko

  10:39aktualizováno  11:14
Dvě minuty po jedenácté večer se ve čtvrtek 3. dubna z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vznesla na orbit první družice z Evropského programu pozorování Země Copernicus. Jmenuje se Sentinel (Ochránce) a bude varovat například před přírodními a živelními katastrofami.

Start nosné rakety s družicí Sentinel 1A na palubě. | foto: Ondřej Mirovský

Copernicus je v rámci kosmických programů EU mladším bratrem dobře známého navigačního programu Galileo. Slouží především k pozorování povrchu Země, a to několika druhy družic, které budou postupně vynášeny na zemský orbit. Hlavním cílem programu je poskytování spolehlivých a včasných prostorových dat především pro podporu ochrany životního prostředí a zajišťování civilní bezpečnosti. Právě pro bezpečnost je role nové družice Sentinel 1A zásadní.

Fotogalerie

Může být využita k rychlému a efektivnímu řešení krizových situací jako jsou především povodně, které stále častěji a ničivěji postihují nejen Evropu. Jméno Sentinel, tedy česky Ochránce, tak družice nedostala náhodou. Na oběžnou dráhu evropskou družici vynesla raketa typu Sojuz. Ačkoliv panovaly obavy, že by při průletu atmosférou mohlo dojít ke komplikacím, které by zhatily mnohaleté úsilí, všechno dopadlo dobře. Když se podařilo se Sentinelem ze Země navázat kontakt, všem lidem, kteří z Darmstadtu (řídící středisko ESA, odtud se "družice řídí") události na kosmodromu na druhém konci naší planety na monitorech sledovali, spadl kámen ze srdce. Ochránce bezpečně krouží ve výšce 693 kilometrů nad zemským povrchem a připravuje se k práci.

Evropa se v kosmu osamostatňuje

V čem je tedy vlastní spuštění nové družice tak průlomové? Především jde o první z mnoha kroků na cestě k vyšší nezávislosti na datech z jiných zemí. Evropa v současnosti z asi šedesáti procent využívá data z "neevropských" družic nebo z družic komerčních provozovatelů, kteří za data požadují vysoké částky. Program Copernicus bude naopak díky financování družic i provozování služeb z rozpočtu EU data poskytovat zdarma. Pro roky 2014 - 2020 je na program vyčleněno zhruba 3,8 miliardy eur. V posledních pěti letech si vývoj programu Copernicus vyžádal přibližně 1,2 miliardy.

Technicky vzato můžeme o Sentinelu mluvit jako o radarové misi poskytující data nezávisle na denní době a za každého počasí. Umožňuje to radar se syntetickou aparaturou SAR. Mise bude tvořena dvěma družicemi. Vypuštění první z nich (1A) právě úspěšně proběhlo. Start druhé sesterské družice Sentinel 1B je plánován na příští rok. Družice budou pořizovat data v pásmu C, prostorové rozlišení se bude v rámci zvoleného režimu pohybovat od 5 do 40 metrů. Časové rozlišení bude při provozu obou družic 6 dnů (pro zbytek světa), pro Evropu a Kanadu jeden až tři dny.

Proti povodním i v Česku

Mise Sentinel 1 je primárně zaměřena na sledování pevniny a moří, zejména pak mořského ledu, oceánských vod, mořského pobřeží a polárních oblastí (nikoliv tedy například atmosféry). Pro Českou republiku ovšem bude důležitější jejich možné využití v oblasti krizového řízení, zejména díky dostupnosti aktuálních dat téměř v reálném čase. Konkrétní využití dat se předpokládá při povodních či deformacích terénu, které bude možné pomocí radarové interferometrie detekovat s milimetrovou přesností.

Sentinel 1A na oběžné dráze (vizualizace)

Sentinel 1A na oběžné dráze (vizualizace)

Pro mapování zaplavených území je velkou výhodou fakt, že radarové snímky lze na rozdíl od optických pořizovat i přes vysokou oblačnost. Další oblastí uplatnění pro data ze Sentinelu 1 je například mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin či sledování rozsahu sněhové pokrývky. Podobné informace mohou pomoci při předpovídaní povodní či sledování dopadu klimatických změn.

Výhodou nové generace radarových družic je i fakt, že bude docházet k častějšímu opakování snímkování ze stejné pozice. Tyto "revistis" se mohou dobře uplatnit v případě povodňových událostí ve velkých oblastech.

V současné době se bude družice na orbitu "probírat." Dobrá zpráva je, že se a ní již podařilo spojit a po prvním kontaktu začala jedenáctihodinová sekvence pro rozvinutí solárních panelů a antény. Poté bude následovat podrobná kontrola všech systémů a kalibrace radaru. Plné operační nasazení družice obvykle nastává do tří měsíců a zatím všechno nasvědčuje tomu, že tomu u Sentinelu nebude jinak. Na začátku července bychom tedy mohli využívat data z nové družice, která budou volně dostupná a zdarma. Jen doufejme, že snímky pro ničivé povodně nebudeme zas tak často potřebovat.

Autor je specialista kosmického výzkumu EU Technologického centra Akademie věd.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.