Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlučné sovětské lokomotivy „sergej“ lidé nenáviděli, dnes jsou ikonou

aktualizováno 
Přesně před půl stoletím převzali Čechoslováci první kus lokomotivy, která se na našich kolejích zabydlela jako „sergej“. Hlučné lokomotivy s červenou hvězdou za normalizace nebyly příliš populární, ale postupně se z nich stala legenda našich železnic. V dobrém i zlém.

Lokomotiva řady 781 Sergej. | foto: Petr Martinek - www.zelpage.cz

První lokomotivu, kterou všichni znali pod přezdívkou sergej, převzaly bývalé Československé státní dráhy (ČSD) 18. března 1966 ve Zvolenu. Postupně se z těžkých dieselelektrických lokomotiv řady T 679.1 nebo T 679.5 a později 781 stala nedílná součást naší železnice: SSSR do bývalého Československa dodal 601 těchto mezi strojvůdci oblíbených strojů (ČSD používaly 599 lokomotiv, jedna sloužila ve VSŽ Košice a jedna v elektrárně Vojany).

Sergejů bylo opravdu „mnogo“

Do bývalého Československa bylo dodáno 601 mezi strojvůdci oblíbených strojů. ČSD používaly 599 lokomotiv, jedna sloužila ve VSŽ Košice a jedna v elektrárně Vojany.

Více bylo vyrobeno jen malých motorových vozů řady 810 (dříve M 152.0), kterých jezdilo na našich tratích téměř 700.

Druhá nejpočetnější řada v historii našich železnic, parní nákladní lokomotiva řady 556.0 přezdívaná Štokr, byla dodána „jen“ v 510 kusech.

Červená lokomotiva s rudou hvězdou na čele si vysloužila ironickou přezdívku sergej, kterou používali i ti, kteří se v železničních vozidlech nevyznali. V časech normalizace o nich nemluvili vždycky hezky. Autor článku jako dítě i dospělý po roce 1989 nejednou vyslechl legendy o tom, že naše továrna ČKD měla „Rusy“ zakázanou výrobu výkonných motorových lokomotiv, které mohl produkovat pouze Sovětský svaz. Jako projev nekultivovanosti byla vnímána hlučnost prvních dodaných lokomotiv, které byly v noci při rozjezdu slyšet i na vzdálenost několika kilometrů.

Hlavně pro uhlí

Lokomotivy řady T 679 se rychle rozšířily na tratě od Chebu po Černou nad Tisou. V jízdním řádu 1969/70 stály dokonce krátce v čele legendárního Západního expresu, ve kterém nahradily slavné parní rychlíkové lokomotivy albatros. Čechoslováci proto sergeje vnímali jako příčinu rušení romantické parní trakce.

Pokud byly sergeje nasazeny na osobní vlaky, tak v zimním období u Západního expresu nastal problém s vytápěním. Lokomotiva neměla systém pro vytápění, proto se do vlaku zařazoval vytápěcí vůz. Jinak se sergeje používaly v osobní dopravě jen v letním období.

Mohutný a výkonný stroj se zejména využíval k vozbě nákladních vlaků, kde spolehlivě vykonal spoustu těžké a užitečné práce. V běžném provozu byly Sergeje nejsilnějšími československými motorovými lokomotivami. Jejich výkon dosahoval až 1 470 kW a vyvinuly tažnou sílu až 260 kN. Přesto některé velmi těžké nákladní vlaky, například s uhlím, dopravovaly ve dvojicích. Takto jste je mohli vidět na severu a západě Čech nebo na trati z Veselí nad Moravou do Brna.

Fotogalerie

Sto šestnáct tun těžký sergej měl dva třínápravové podvozky, které na jednu stranu měly „příznivá čísla“ co se týče nápravových tlaků (19,3 tuny na nápravu), na druhou stranu v obloucích o malých poloměrech tyto podvozky způsobovaly nadměrné obrušování kolejnic. Aby se tento negativní vliv alespoň omezil, měly na mnoha místech povolenou podstatně nižší rychlost než čtyřnápravové lokomotivy.

Motor vznikal vedle dílů do motorů ponorek

Mezi lidmi tehdy kolovaly zvěsti, že sergeje pohání motor z ponorky, který má „ruskou“ spotřebu nafty. Pravda je taková, že motor sergeje vyráběl Kolomenský závod, ve kterém také vznikaly díly pro motory do sovětských ponorek.

Lokomotivy řady 781 poháněl z dnešního pohledu unikát - pomaloběžný přeplňovaný vidlicový dvoudobý dieselový dvanáctiválec 14 D 40 se souproudým výplachem válců o zdvihovém objemu 150,6 litru o maximálním výkonu 1470 kW (2000 k) při 750 otáčkách za minutu. Při 400 otáčkách za minutu běžel motor 14 D 40 na volnoběh. Motor měl hodinovou spotřebu při maximálním výkonu 340 kg (asi 410 litrů), při volnoběhu 35 kg (40 l). I proto najdete mezi podvozky nádrž na 3900 litrů nafty.

První dodané lokomotivy byly velmi hlučné. Proto byl na strojích 113 a 114 odzkoušen tlumič výfuku. Poté byly dosazovány na lokomotivy již z výroby a dodatečně byly tlumiče hluku (československé výroby) namontovány i na již předtím dodané lokomotivy.

Mašinfíra měl volant, řídil výkon lokomotivy

Lokomotivy řady 781 byly principiálně dieselelektrické. Spalovací motor poháněl přes lamelovou spojku trakční generátor GP 312, který vyrábí elektřinu pro šestici čtyřpólových trakčních motorů. Maximální rychlost sergeje byla 100 km/h.

Kabina lokomotivy řady 781 Sergej.

Kabina lokomotivy řady 781 Sergej.

K řazení jízdních stupňů používal strojvedoucí řídicí kontrolér. Ten původně nebyl půlkruhový, ale připomínal volant z ruského „žigulíka“. K ovládání pískovače sloužil „ klakson“ (vnitřní kruh). (Popis kabiny strojvedoucího můžete najít na stránkách dedikovaných této lokomotivě sergeje.bilysklep.cz.)

Spouštění mohutného vidlicového Dieselova motoru 14 D 40 zajišťuje trakční generátor v režimu motoru.

Skříň lokomotivy je usazena na dvou třínápravových podvozcích, uspořádání náprav je Co'Co'. Podvozek má čtyři kluznice, které nesou váhu skříně. Výjezd z oblouku umožňuje válečkové vratné zařízení. Krouticí moment tlapových trakčních elektromotorů přenáší jednostranné čelní ozubení.

Strojovna s dvoutaktním dieselovým dvanáctiválcem, trakčním stejnosměrným generátorem, pomocnými zařízeními a kobkou s řídícími aparaturami je mezi dvěma koncovými kabinami strojvedoucího. Kabiny od strojovny oddělují tlusté protihlukové stěny s dvojitými dveřmi. Díky tomu je v kabině malá hlučnost a vibrace, což lokomotivní čety oceňovaly.

Sergej, Gagarin, buben z tajgy i doprava raket

Pro občany Československa byly sergeje ruské lokomotivy, ale vyráběla je ukrajinská lokomotivka v Luhansku. V první polovině šedesátých let lokomotivy vyvinula pro maďarské železnice MÁV, kam jich dodala 276 kusů.

Sergeje byly poté dodávány pro potřeby železnice v dalších socialistických zemích. Pochopitelně i zde dostaly výkonné lokomotivy své specifické přezdívky. Např. před dvěma lety jsem jel z Opavy do Bohumína zkratkou přes Polsko, které provozovalo víc než 1100 sergejů. V Chalupkách jsem na přejezdu pozoroval kouřícího gagarina (polská přezdívka podle prvního kosmonauta), který prováděl posun. Řada gagarinů u našich severních sousedů byla během posledních dvou desetiletí modernizována a zůstává v provozu.

V NDR (Německé demokratické republice) jich jezdilo více než 370. Pro hlučnost dostaly lokomotivy přezdívku Taigatrommel – buben z tajgy. Stroje putovaly také na Kubu, do Mongolska, Korejské lidově demokratické republiky a stovky jich jezdily i na sovětských železnicích.

Sergeje byly vyráběny také jako dvoudílné, ve speciální úpravě pro dopravu taktických raketových komplexů nebo jako stroje pro dopravu vesmírných raket na odpalovací dráhu na kosmodromu Bajkonur. Celkem tak v letech 1964 až 2002 vyrobila lokomotivka v Luhansku (Vorošilovgradu) od tohoto typu přes 7 000 lokomotiv a jejich sekcí.

Pokud chcete vidět ikonické sergeje na vlastní oči, navštivte např. muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. „Ruské lokomotivy“ také můžete potkat při nostalgických jízdách. Více obrázků sergejů si můžete prohlédnout na stránkách serveru www.zelpage.cz, jemuž tímto děkujeme za povolení použít fotografie.

Základní technické údaje
Maximální rychlost100 km/h
Hlavní generátor
GP 312
Délka přes nárazníky
17 550 mm
Rozchod1435 mm
Hmotnost vyzbrojené lokomotivy
116 ±3% t
Hmotnost na nápravu
19,3 ±3% t
Trvalá tažná síla
194 kN
Palivová nádrž
3 900 l
Motor14 D 40
Maximální výkon1470 kW (2 000 k)
Zásoba chladící vody
950 l
Kapacita akumulátorů450 Ah
Minimální poloměr oblouku125 m






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.