Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec zcela bez varování. Co ještě říká nová zpráva o konci letu MH17

  13:43aktualizováno  15:13
Malajsijské letadlo MH17 bylo v době svého zničení nad Ukrajinou zcela v pořádku. Nic nenasvědčuje tomu, že by zničení způsobila porucha či chyba posádky. Předběžné závěry ukazují na cizí zavinění. Nová zpráva podrobně představuje závěry holandských úřadů.

Nově zveřejněné informace pocházejí z předběžné zprávy pro Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Vyšetřování vedou holandské úřady, které o to oficiálně požádala Ukrajina (ta by jinak měla nárok vyšetřování vést sama, protože na jejím území k nehodě došlo, více v našem předchozím článku). Pomáhali i experti z dalších zemí včetně USA, Malajsie a Ruska.

DOKUMENT: Předběžná zpráva o pádu letadla MH17

„Na základě předběžných zjištění k dnešnímu datu neexistují náznaky žádných technických ani operačních problémů před koncem záznamů CVR a FDR ve 13:20:03.“

„Pozorované poškození přední částí letadla naznačuje, že stroj byl proražen velkým množstvím objektů s vysokou energií z vnějšku letadla. Je pravděpodobné, že následné poškození vedlo ke ztrátě strukturální integrity letadla, což vedlo k rozlomení trupu za letu.“

Předběžná zpráva vyšetřování pádu letu MH17

Předběžná zpráva vyšetřování pádu MH17

Hlavní místo nálezu trosek, kde se našel podvozek, motory i velká část trupu....

Hlavní místo nálezu trosek.

Více v originální zprávě (anglicky, PDF), ze které jsme pro vás přeložili závěry.

Vyšetřování komplikoval fakt, že přístup na místo nehody byl hodně omezený. Mezinárodní tým se na něj zatím vůbec nedostal a Holanďané pracovali tři týdny pouze z Kyjeva. Ve dnech 19. a 21. července se k místu havárie dostali odborníci z ukrajinského úřadu pro civilní letectví, mezi 22. a 24. červencem na místě byli i malajsijští experti. Vyšetřovací komise od obou získala fotografie i svědectví, ale stále doufá, že bude moci vyšetřit věci přímo na místě.

Jinak měla komise přístup ke všem možným údajům: datům z řízení letového provozu na ruské i ukrajinské straně, záznamy z černých skříněk na palubě, výsledky pitev obětí, meteorologické záznamy atd.

Let MH17 nebyl 17. července v době nehody na východní Ukrajině jediný (oblast tedy zdaleka nebyla uzavřená). V okruhu 100 kilometrů se pohybovala ještě další tři letadla. Kvůli možnosti střetu požádalo řízení letového provozu letadlo MH17, aby vystoupalo na vyšší letovou hladinu (35 tisíc stop místo 33 tisíc), ale nakonec se situace vyřešila opačně: MH17 zůstalo ve 33 tisících stopách a druhý letoun vystoupal do 35 tisíc stop. Ob jednu letovou hladinu (jsou po tisíci stopách) proto, že liché letové hladiny jsou určeny pro lety na východ, sudé na západ. Jde o zcela běžnou událost.

Situace nad východní Ukrajinou ve 13:20 17.července 2014. Tečkami je vyznačena...

Situace nad východní Ukrajinou ve 13:20 17.července 2014. Tečkami je vyznačena plánovaná trasa MH17.

Až do nehody probíhalo vše normálně

Ve 13:19:53 vedení letového provozu vyzvalo MH17 ke změně kurzu kvůli možnému přiblížení k jinému civilnímu stroji. Posádka to jen o pár vteřin později, ve 13:19:59 odsouhlasila, a to byla poslední komunikace s letadlem. Vedoucí provozu hned obratem (ve 13:20:00) chtěl změnu kurzu potvrdit, ale odpovědi se už nedočkal. Letoun se v tu chvíli pohyboval ve výšce 33 tisíc stop rychlostí 915 kilometrů za hodinu.

Fotogalerie

Podle zprávy do černých skříněk nikdo nezasahoval. Jejich záznam se zastavil ve 13:20:03, a tak se zdá, že víme prakticky na vteřinu přesně, kdy bylo letadlo zničeno. Že k tomu došlo zvenčí, se zdá jako nejpravděpodobnější alternativa. V záznamech přístrojů ani komunikace posádky nebyla zatím nalezena jediná zmínka o nějaké abnormalitě v chování letadla či po tísňovém volání. Detailní analýza stále pokračuje.

Podle rozmístění zmapovaných trosek vzdálených od sebe více jak 8 kilometrů se jeví prakticky nepochybné, že letadlo se rozpadlo ještě ve vzduchu. U nejblíže zaznamenané poslední polohy letadla ležely trosky pilotní kabiny a přední části trupu, které rychle spadly volným pádem k zemi.

O kilometry dále leží zbytek trupu, který si udržel rychlost a vztlak déle. Prakticky pohromadě tu ležely zbytky křídel, obou motorů, podvozku i části trupu. Velká část z nich je ohořelá v důsledku požáru, který vypukl po dopadu trosek. Necelý kilometr od hlavního místa nálezu ležela směrovka letadla se zadní částí trupu a ve vzdálenosti několika set metrů od ní i výškovky a další drobné trosky.

Přední část letadla zasáhlo více objektů s vysokou rychlostí

Plášť předku stroje obsahoval mnoho otvorů a prohlubní. Vyšetřovatelům se nepodařilo žádný z dílů odvést z místa a podrobit zkoumání v laboratoři, podle fotografií však způsob proražení trupu letadla naznačuje, že jím zvenčí pronikly objekty s vysokou kinetickou energií, které narušily pevnost letadla. Vyšetřovatelé zároveň uvádějí, že podle rozmístění trosek i jejich poškození si nedokážou vysvětlit selháním letounu či jeho systémů bez vnější příčiny.

Horní pohled na podlahu kokpitu s vyznačenými otvory po otvorech po průniku...

Horní pohled na podlahu kokpitu s vyznačenými otvory po otvorech po průniku drobných předmětů pláštěm stroje. Vlevo dole je výřez na podlahu zdola.

Cílem vyšetřování není přímo ukázat prstem na viníka, ale navrhnout opatření, která by podobným nehodám měla v budoucnosti zabránit. Zatím funguje jen expertní komise, která by měla své závěry a doporučení členům Mezinárodní asociace pro civilní letectví předložit na zasedání této organizace v únoru 2015. Dá se čekat zpřísnění kritérií pro doporučení letů nad oblastmi konfliktů. Ale jak „přísná“ mohou být, aby příliš neomezovala možnosti letecké přepravy, to je otevřená otázka.

Co mohlo sestřelit let MH17

Raketový systém SA-11 BUK se v poslední době díky své nenáročnosti, relativně snadné obsluze, efektivitě a relativní dostupnosti stal oblíbenou zbraní například islámistických povstalců, kteří bojují v Iráku. Ve výzbroji jej mají i proruští separatisté. Sami to potvrdili (více v tomto článku). 

Rakety systému BUK nejsou samonaváděcí. To znamená, že je operátor musí během letu takzvaně sledovat. Pokud by chtěl akci přerušit, je to možné. Raketa pak vyletí co nejvýše a exploduje.

Oproti vžité představě, že raketa cíl (letadlo) přímo zasáhne, do něj ve skutečnosti nenarazí, ale vybuchne vedle něj (případně pod ním). Vzniklé střepiny mají větší ničivý účinek. 

Protiletadlový BUK finské armády

Protiletadlový BUK finské armády







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.