Původ člověka a dalších obratlovců vystopovali paleontologové k obyčejnému živočichovi, který žil v oceánech před půl miliardou let. Uvádí to studie, kterou v pondělí zveřejnil britský vědecký časopis Biological Reviews.
Nová analýza podle vědců dokázala, že vyhynulý tvoreček Pikaia gracilens je nejprimitivnějším známým příslušníkem rodiny strunatců, která se stala velice úspěšnou, když v současnosti zahrnuje ryby, obojživelníky, ptáky, plazy i savce – tedy i člověka.
Pikaia gracilensPrvní exempláře tohoto fosilního červa byly objeveny už v roce 1911. Živočich byl ale dlouho přehlížen. Až v 70. letech minulého století padly první spekulace o tom, že by pěticentimetrový zploštělý červ podobný miniaturnímu úhoři mohl být nejstarším známým příslušníkem rodiny strunatců, a tedy i dávným prapředkem člověka.  Zkamenělina nejstaršího předka člověka |
Vědci u živočicha našli strunu hřbetní (chorda dorsalis, též notochord), z níž se později stala součást páteře obratlovců, cévní systém a také myomery, svalové segmenty oddělené od sebe tenkými pojivovými přepážkami.
StrunatciŽivočišný kmen, který se určuje podle hřbetní struny, což je prvotní náznak budoucí páteře u obratlých živočichů. |
"Objev myomerů byl klíčovým důkazem, po němž jsme dlouho pátrali," řekl hlavní autor studie Simon Conway Morris z Cambridgeské univerzity. "S identifikovanými myomery, notochory a vaskulárním systémem tato studie jednoznačně stanoví, že pikaia je nejprimitivnější strunatec na planetě," dodal.
"Takže až si příště dáme na krbovou římsu rodinnou fotografii, na pozadí bude pikaia."
"Až použití elektronových mikroskopů umožnilo vidět velmi jemné detaily jeho anatomie," řekl AFP spoluautor studie Jean-Bernard Caron z Torontské univerzity. "Pomyšlení, že labutě, hadi, medvědi, zebry – a také lidé – sdílejí nejdávnější historii s tímhle malým tvorem ne delším než prst, vede k hluboké pokoře," dodal.
