Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šílená teorie: teď je rok 1713, středověk nebyl, ukradli nám 290 let

  12:45aktualizováno  12:45
Ve skutečnosti se dnes píše rok 1713, tvrdí němečtí autoři teorie o "fantomovém" čase, podle které nikdy neexistoval raný středověk.

Jak se ztrácí dny, měsíce, roky a století | foto: Profimedia.cz

Středověk neexistoval. Ano, je to tak prosté. Historické vědy si díky souběhu okolností (ztrátě dokumentů, důkazů a možná dokonce spiknutí) přidaly do encyklopedií 297 roků navíc. Nebojácné tvrzení pochází z pera dvou Němců, Hanse-Ulricha Niemitze a Heriberta Illiga.

Zmizelé roky tvůrci teorie označují za  "fantomový čas" zřejmě podle vzoru "fantomových bolestí", které cítí pacienti po amputaci v chybějících končetinách.

Teorie fantomového času - je to jasné, ty šrafované roky prostě vůbec nebyly ...

Teorie fantomového času - je to jasné, ty šrafované roky prostě vůbec nebyly ...

Jak a kdy se tak nejspíše stalo, ukazuje jednoduchá ilustrace teorie, která se objevila na internetu a najdete ji v záhlaví článku. Nevytvořili ji autoři teorie, takže ji nelze brát tak úplně za bernou minci. Minimálně Niemitze totiž připouští, že fantomové roky se mohly ztrácet postupně, tu dekáda, tu století, a nemusely se ztratit všechny najednou.

Jak se mohly nějaké roky ztratit? Pár jich bylo prý "vymazáno" již při přepisování dokumentů v Byzantské říši (9. století) nebo možná za panování Oty třetího, který (podle tvůrců teorie) uměle posunul datum své vlády k symbolickému a efektně vyhlížejícímu letopočtu 1 000 našeho letopočtu.

Vaše teorie je šílená, ale ne dostatečně šílená

Autoři prosí čtenáře, aby k jejich teorii přistupovali s otevřenou myslí. Poctivý čtenář se jim na začátku snaží vyhovět, vždyť šílenost teorie nemusí být na překážku její pravdivosti, jak naznačuje známý paradox připisovaný fyzikovi Nielsi Bohrovi (protože tenhle citát musí být v každém druhém populárně naučném článku v plném znění, plníme normu: "Pane kolego, vaše teorie je šílená. Ale není dost šílená na to, aby mohla být pravdivá.")

Navíc se na pohled může zdát, že autoři mají velkou odvahu. Stát za vlastním nápadem ji vyžaduje vždy: ve firmě, politice i ve vědě. Všude platí, že čím je nápad neotřelejší, tím větší odvahu jeho veřejní zastánci musí mít. (Což má svá pro i proti.)

Ovšem v jednom okamžiku - možná ve chvíli, kdy si dotyčný už neuvědomuje, jaké mu vlastně hrozí nebezpečí, myslil si Platón - se odvaha mění v něco jiného. Dál už se nachází jen země ohnivých proroků bez bázně. Předchozí pravidla jako by u "fantomové teorie" neplatila: otrlost věrozvěstů se blíží nekonečnu bez ohledu na šílenost jejich ideje.

A i když, jak si všiml Bohr, hranice se může nepozorovaně posunout a bývalé bludy náhle začne zastávat každý, autor těchto řádků si vyhrazuje právo v zájmu svého zdravého rozumu "fantomový čas" navěky vykázat mezi bludy.

Přiznává se tedy, že neprošel argumentaci zastánců teorie v plné šíři. Může tak říct jen tolik, že v teorii se minimálně mihnou církevní otcové, César, zakladatelé islámu a samozřejmě Židé. Kdo by ale měl chuť se zabývat nápadem podrobněji, může se podívat na shrnutí argumentů dostupné na této stránce

Rádi si ale přečteme vaše případné poznatky v diskusi pod článkem.



Témata: Normy, Islám


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek Čínské akademie věd vydaný u příležitosti startu satelitu Mocius má...
Číňané spustili „kvantový kosmický závod“. Zatím s přehledem vedou

Čínskému výzkumnému týmu se podařilo demonstrovat postup, který by mohl zaručit z dnešního pohledu téměř dokonale bezpečnou komunikaci. Vyslali proud vzájemně...  celý článek

Detektor LHCb na urychlovači LHC
Urychlovač LHC našel novou částici: většinově půvabnou a předpovězenou

Tým pracující na urychlovači LHC oznámil přesvědčivě doložený objev nové „složené“ částice. Její existenci fyzikové předpověděli před několika lety, nyní se...  celý článek

Globální oteplování - ilustrační foto
Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.