Škola hrou aneb „Martínkova zvířátka“

  • 1
Zajdete-li si se svým potomkem do lesa, možná tam uvidíte více zvířat než v pražské ZOO - a vaše dítě bude nadšeno. Pokud však chcete, aby se také o zvířatech něco naučilo, pořiďte mu multimediální CD-ROM.

Multimediální CD-ROM nazvaný „Martínkova zvířátka“ je dalším produktem z řady výukových titulů Dětský koutek společnosti Terasoft, které jsou výrobcem doporučovány jako vzdělávací pomůcka již od tří let věku dítěte. Prostřednictvím kreseb, fotografií, video-sekvencí a zvuků se děti mohou setkat přibližně se stovkou více i méně exotických zvířátek, a to vše prakticky hrou.

 

Instalace

Po vložení CD-ROM do mechaniky dojde k automatickému spuštění aplikace – není nutná instalace souborů na pevný disk. Program je určen pro platformu operačního systému Windows 95, 98 nebo Windows 2000 a pro jeho provoz doporučuje producent počítač s procesorem Pentium o frekvenci minimálně 100 MHz a 16 MB volné paměti.

 

Jak to pracujemartinek_box

Titul je rozdělen na sedm základních částí. V první části nazvané „Zvířátka se představují“ se děti mohou prostřednictvím multimediálního záznamu seznámit se zvířátky v šesti kategoriích - domácí mazlíčci, užitková zvířátka, lesní zvířátka, ptáci, cizokrajní ptáci a cizokrajná zvířátka. Na tuto část navazuje „Zvířecí školička“, kde si děti ověří své poznatky a znalosti o zvířátkách ve výše uvedených kategoriích. Nejedná se zde o pouhé určení typu „Které ze zobrazených zvířátek je křeček...?“, ale děti musí označením konkrétního zvířátka odpovědět např. na otázku, které zvíře se může naučit mluvit. Jako hodnocení úspěšnosti odpovědi je zde využíváno usmívající se a mračící se sluníčko, přičemž při špatné odpovědi se hlas moderátora snaží dítěti napovídat a přiblížit mu správnou odpověď. Za správnou odpověď je dítě samozřejmě pochváleno.

 

Martínkova

Rozpoznání zvuků a jejich přiřazení k jednotlivým zvířátkům, to je úkol, který na malého studenta čeká ve třetí části tohoto multimediálního titulu. Ve čtvrté části se děti seznámí se zvířecími rodinami – prohlédnou si samce, samici i mláďata. Cílem této části je naučit děti správně pojmenovat mláďata a jejich rodiče v kategorii domácích zvířátek. Tato část umožňuje i prozkoušení spočívající v přiřazování mláďat k rodičům, přičemž dítě musí vybrat to správné ze tří mláďat. Mnohem náročnější je pro dítě pátá část, kde musí přiřazovat správnou kresbu k fotografii a naopak. V prvním případě je ke zobrazené fotografii nabídnuto šest kreseb, v druhém případě k jedné kresbě šest fotografií zvířat. Pravděpodobně nejnáročnější je šestá část, kdy dítě musí podle vyslechnutého či přečteného popisu určit, o jaké zvířátko se jedná. Na výběr je opět několik variant a pokud se dítě splete, má k dispozici i doplňující nápovědu.

 

Martínkova

Sedmou, závěrečnou část titulu Martínkova zvířátka tvoří sada sedmi her, která je příznačně nazvána „Hrajeme si se zvířátky“. Kromě zvířecího puzzle a pexesa se však spíše jedná o určitou formu testování znalostí a postřehu dítěte. Úkoly spočívají např. v přiřazování jednotlivých zvířat ke stínům či k určení, jaká potrava je pro které zvíře vhodná. Tuto část lze tedy hodnotit doslova a do písmene jako praktickou ukázku školy hrou.

  

Závěr

Stejně jako ostatní tituly z edice Dětský koutek, jsou i „Martínkova zvířátka“ velmi dobře propracována, a to jak po stránce scénáře, tak i po stránce vlastního multimediálního provedení. Součástí tohoto titulu je také kvalitně zpracovaná detailní nápověda. Program je navíc koncipován tak, aby jej mohly ovládat i děti, které ještě neumějí číst – což rozšiřuje možnost jeho využití i v oblasti předškolní výchovy.