Nahrávací labely mají opravdu velký problém. Jejich snaha o zabezpečení hudby je totiž bude nejspíš stát pěkný balík. Na chráněných CD mohou prodělat velké peníze.
Duální disky si žádají dvojí honoráře
Hudební kompaktní disky, chráněné nejmodernějšími technologiemi, jako například MediaMax CD3 firmy SunnComm, obsahují vedle klasických audio tracků také datovou stopu. V ní jsou uloženy komprimované zvukové soubory, určené pro přehrání v počítači. Na CD je tedy celý obsah umístěn dvakrát, a protože skladatelé a vydavatelé pobírají rentu z každé prodané skladby, chtějí za použití dvou kopií svých skladeb dostat patřičně zaplaceno.
Jednání s labely o náhradách trvají již řadu měsíců. Mezitím se však na trhu objevily desítky milionů chráněných disků. Za této situace hrozí, že nahrávací společnosti budou muset zpětně doplácet obrovské sumy.
"Naše stanovisko je jasné: Tyto disky obsahují dvě separátní kopie každé skladby, a ačkoliv se jedná o tytéž nahrávky, neznamená to, že bychom s nimi měli nakládat jako s jedinou kopií," prohlásil Cary Ramos, právní zástupce Národní asociace hudebních vydavatelů (National Music Publishers' Association - NMPA).
Revoluce ve vlastních řadách
Asociace již nahrávací společnosti jednou zažalovala, a to prakticky ze stejného důvodu, když labely začaly bez svolení autorů prodávat hudební soubory po internetu. Nyní se však vydavatelé snaží o dosažení dohody u jednacího stolu. Nejde jen o chráněná CD, ale vůbec o přepracování desítky let starých smluv a navýšení částky vyplácené z prodeje hudby.
Dříve nevýrazná a roztříštěná komunita získala v digitální éře novou moc. Jednotliví členové asociace například zablokovali nabídku produkce mnoha populárních umělců v internetových obchodech. A protože hudební průmysl upírá k online distribuci všechny své naděje do budoucna, bude se patrně muset podmínkám vydavatelů přizpůsobit.
Labely však nechtějí dát svou kůži lacino a jednání se vlečou. "Úporně se snažíme s vydavateli dohodnout, ale to velmi těžké," kroutil hlavou David Ring, viceprezident vývoje v eLabs, divize Universal Music Group. "Požadavky druhé strany jsou nadsazené, a pokud si asociace bude ještě chvíli stěžovat na výši odváděných poplatků, může se stát, že nakonec budou dostávat ještě méně."
Tři cesty
Tento případ bohužel dokumentuje známou skutečnost, že boj proti pirátství finanční prostředky labelů nešetří, ale naopak je ještě více vysává. Hudební průmysl má na vybranou: buď se ochranných (a hlavně neúčinných) prostředků vzdá, díky čemuž nebude muset platit za licence vydavatelům ani technologickým společnostem (efektivní, ale nepravděpodobné), nebo bude dál vydávat chráněné disky s datovými stopami za současných podmínek (což by byla ekonomická sebevražda), nebo se dohodne s autory na nižších poplatcích.
A to už by mělo být brzy. Společnost Macrovision uvádí, že celosvětově je její ochranou proti kopírování, založené na metodě dvou oblastí, vybaveno 200 milionů kompaktních disků, což jsou přibližně 2 miliardy skladeb ve dvojím vydání. Jestliže vydavatelé pobírají za jednu kopii v průměru 7-8, již v tomto okamžiku jim labely dluží 150 milionů dolarů.
