Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body...

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body na jejím povrchu. | foto: NASA

Na trpasličí planetě září tajemné bílé skvrny. Vědci jsou z nich perplex

  • 90
Trpasličí planeta Ceres leží mezi Marsem a Jupiterem a je to největší těleso (průměr 950 km), které se mezi dráhami obou planet pohybuje. Nyní se k němu blíží sonda Dawn, která právě při přibližování odhalila podivné světlé skvrny na jeho povrchu.

Již sedm a půl roku je ve vesmíru sonda Dawn (Úsvit). Po návštěvě planetky Vesta se na jaře roku 2012 blíží ke svém u druhému cíli. Je to planetka Ceres, o které někteří vědci soudí, že by tam mohl přežít mikrobiální život. A právě při přibližování začíná odhalovat první detaily z tohoto tělesa. Veliký rozruch udělal snímek pořízený 19. února ze vzdálenosti 46 tisíc kilometrů. Jsou na něm jasně vidět dvě zářící skvrny.

„Nyní je vidět, že jasná skvrna na Ceresu má společníka s menším jasem, ale pravděpodobně bude ve stejné pánvi. To by mohlo ukazovat na sopku, jako původce skvrny, ale budeme muset počkat na lepší rozlišení, než budeme moci učinit takové geologické závěry,“ řekl podle NASA Chris Russell, hlavní výzkumník mise Dawn, z University of California v Los Angeles.

Animace složená z 28 snímků trpasličí planety Ceres pořízené sondou Dawn 4. 2. 2015 ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů s rozlišením 14 km na pixel (zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI)

Mnohem více je ze zářících skvrn překvapený Andreas Nathues, z institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy německém Göttingenu.

„Nejjasnější místo je stále příliš malé na to, abychom ho mohli rozpoznat naší kamerou, ale navzdory své velikosti je jasnější než cokoliv jiného na Ceresu. Je to pro nás opravdu neočekávané a záhadné,“ uvedl Nathues pro NASA.  

Dráha sondy Dawn ve Sluneční soustavě

Sonda Dawn se nyní pomalu přibližuje k planetce Ceres a podle plánů by se na její orbitu měla dostat 6. března. Následovat bude asi 16měsíční pobyt u této planetky. Ten bude mít za cíl zkoumat povrch planetky a na základě získaných údajů zjistit, jak planetka vznikla a jak se vyvíjela. Počáteční oběžná dráha umožní globální průzkum, později se výška sníží na cca 140 km a je možné, že se sonda přiblíží pod 50 km.

Sonda Dawn již dříve navštívila jinou trpasličí planetku Vesta, která také leží v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Pořídila zde mezi roky 2011 a 2012 na 30 tisíc snímků, Vesta je druhá největší planetka této oblasti, která je pro vědce zajímavá i proto, že je to pásmo asteroidů obsahující „prvotní materiál“ naší sluneční soustavy.

16. července 2011

Sonda s iontovým pohonem

Jak jsme psali již dříve, Sonda Dawn měla startovní hmotnost 1 218 kg. Základní těleso má tvar hranolu z hliníkové slitiny, k jehož protilehlým stěnám jsou připevněny panely slunečních baterií o rozpětí 19,7 m s celkem 11 480 fotovoltaickými články.

Maximální celkový příkon je 10 kW, z čehož podstatná část je určena pro iontový pohon. K tělesu je ve stejné rovině jako panely pevně připojena parabolická anténa o průměru 1,5 m s vysokým ziskem, vějířovitá anténa se středním ziskem a všesměrové antény. Z horní stěny vystupuje tyč magnetometru o délce 5 m. Na stejné stěně je instalována přístrojová plošina a rentgenový spektrometr.

Iontový pohon spotřeboval na přelet od Země k planetce Vesta nejméně 290 kg xenonu a dalších zhruba 110 kg na přesun k druhému cíli.

Sonda Dawn nese „vzkaz ze Země“. Na kryt iontového motoru byl instalován mikročip o velikosti americké pěticentové mince obsahující více než 360 tisíc jmen, které fandové kosmických letů zaslali v době od září 2005 do 4. listopadu 2006.