Skříň nového pantografu po montáži kabiny

Skříň nového pantografu po montáži kabiny | foto: Škoda

Dnes poprvé o kousek popojede nový český vlak ze Škodovky

  • 46
Hliníkovou skříň postavili v Ostravě, z Plzně je ocelová kabina. V Cerhenicích oba kusy spojili a testovali. Podívejte se, jak vznikal nový český vlak RegioPanter.

Ve čtvrtek 3. 11. na zkušební koleji v plzeňské škodovce poprvé veřejně popojede nový český vlak nazvaný Regiopanter. Nepohne se však o víc než o pár desítek metrů. Testovací kolej mu delší jízdu neumožní. Po slavnostní premiéře bude odtažen na zkušební okruh do Cerhenic, kde projde závěrečnými testy před uvedením do provozu.

RegioPanter ze škodovky je první vlak v novodobé historii firmy, který ještě před vyjetím dostal vedle firemního označení také jméno. Vlaky, které jej v dřívějších dobách nedostaly, se stejně pozdějšímu pojmenování nevyhnuly. Například lidové označení pantograf se vžilo pro dosluhující elektrické jednotky. 

Práce na vývoji, výrobě a testování soupravy, kterou výrobce označuje jako EV7, probíhaly současně na několika místech nejednou. Například v Ostravě ve firmě Škoda Vagonka vznikla hliníková skříň čelního vozu. 

Přečtěte si první díl mapování vzniku nového pantografu

Ve stejném čase pracovali v plzeňské Škodě Transportation na velmi odolné ocelové kabině strojvedoucího, která musí vyhovovat náročným železničním normám TSI na nárazovou odolnost. Zároveň také vznikaly podvozky, pult strojvedoucího a další součásti vlaku. 

V Cerhenicích proběhly úspěšné zkoušky provozního zatížení skříně. Po měření následovala kompletní demontáž, aby mohly být zvlášť skříň a kabina převezeny do Plzně. Následovala výroba prvních dvou souprav.

Skříň nového pantografu je z hliníku, váží jen 8 300 kg

Prostor pro cestující v novém vlaku ze Škody má dvě různě vysoké části. Nízkopodlažní středová je v úrovni nástupiště a má dvoje široké dveře. Zvýšenou část si pak vynutila samotná výška podvozků.

Skříň nového pantografu

Hrubá stavba skříně je vyrobena z protlačovaných hliníkových profilů. Takzvaný hlavový vůz (čelní) má 17 velkých oken a k tomu ještě dvě úzká o poloviční šířce. 

Oblast přechodu mezi nízkopodlažní a vysokopodlažní části se obešla bez vnitřních výstužných stěn. 

Skříň nového pantografu po montáži kabiny
Nový pantograf - montáž ocelové kabiny na hliníkovou skříň
Nový pantograf - montáž ocelové kabiny na hliníkovou skříň

Ocelová kabina je uchycena k hliníkové části šroubovými spoji kvůli odolnosti vůči nárazům

Na následující fotografii si všimněte, že vůz má rovnou plochou střechu, která je dimenzovaná pro uložení technologického vybavení, které u vysokopodlažních vozů bývá umístěno pod podlahou.

Skříň nového pantografu při expedici ze Škody Vagonky v Ostravě

Hmotnost hliníkové části čelního vozu je 8 300 kilogramů. Samotný kabinový modul váží 2 360 kilogramů. 

Statické pevnostní zkoušky v Cerhenicích - data poskytlo 180 čidel

V blízkosti Železničního zkušebního okruhu v Cerhenicích v hale VÚKV (Výzkumný ústav kolejových vozidel) proběhly úspěšné statické pevnostní zkoušky hlavového vozu. 

Nejprve do Cerhenic dorazila z Ostravy po železnici skříň hlavového vozu. Ocelovou kabinu dovezl kamion. 

Skříň nového pantografu bez ocelové kabiny

Na místě proběhlo přišroubování více než dvoutunové kabiny ke skříni s vysokou přesností (řádově desetiny milimetru). 

Více než dvoutunová ocelová kabina je k hliníkové skříni přišroubována s více než milimetrovou přesností

Následovala příprava skříně pro zkoušky. Při ní technici nalepili přibližně 180 speciálních čidel - tenzometrů (slouží pro měření mechanického napětí). Poté ještě byly nainstalovány přípravky, které simulují provozní zatížení skříně.

Zátěžové stavy zahrnují působení tahových a tlakových sil v různých výškách skříně při současném svislém zatížení, které je simulováno hydraulickými válci.

Samotné zkoušky trvaly tři týdny. Testy potvrdily správné dimenzování skříně. Ta musí vydržet tlakovou sílu 1 500 kN (kilonewtonů), nebo tahovou sílu 1 000 kN.

Vzhledem k umístění těžkých technologických celků na střeše (trakční vybavení, kompresor, klimatizační agregát) je podrobena působení simulovaných sil i střecha vozu. 

Při každém zátěžovém stavu se měří mechanické napětí a deformace (např. průhyb skříně, změny úhlopříček dveřních a okenních otvorů). Výsledky testů potvrdily správnost výpočtů konstruktérů.

Po ukončení zkoušek následovala demontáž zatěžovacích přípravků, odstranění tenzometrů. Rozpojení se dočkal také kabinový modul a skříň a následoval transport obou částí čelního vozu do Plzně, kde na hliníkovém tubusu ve společnosti MOVO proběhla povrchová úprava.

Ve výrobě je již 11 vagonů

V současnosti probíhají montážní práce na vagonech první a druhé jednotky. V různých stádiích výroby je již 11 vagonů tvořících jednotky 650, 640 a 440. Ve společnosti Škoda Vagonka a.s. jsou již připravovány hrubé stavby pro 5. jednotku řady 440.

Práce na střeše čelního vozu HV1, instalace hlavního vypínače s odpojovačem

Vozdilo s dokončeným obložením čela kabiny sendvičovými panely

Montáž pultu strojvedoucího, zapojování kabeláže přístrojů

Práce na montáži střešní výzbroje probíhají na pracovišti vybaveném variabilními lávkami

Dokončování montáže první jednotky, v pozadí je čelní vůz na podvozcích. V popředí pak druhý vůz ve fázi finalizace montáže (bez podvozků). Spojením těchto dvou částí vznikne dvouvozová jednotka

Po namontování všech částí následovalo takzvané oživování soupravy. Při něm se ověřují správné funkce všech elektrických zařízení vlaku. Laicky jde o to, aby se při zapnutí osvětlení například místo toho neotevřely dveře.

Nová jednotka připravená na první zkušební jízdu v areálu výrobce. Pro jízdu má k dispozici řádově desítky metrů.