Slepí vidí sluchem díky zařízení od Philipse

  • 10
Již léta se vědci pokoušejí připojit elektronickou kameru přímo ke zrakovému centru mozku nevidomého pomocí implantátu. Doktor Meijer z laboratoří Philipsu přišel s řešením, které využívá místo implantátu zvuk ze sluchátek.
Lidé, jejichž smysly fungují nedostatečně nebo nefungují vůbec, si odjakživa snaží pomoci používáním ostatních smyslů, které fungují lépe. Lidé, kteří nevidí, si pomáhali a pomáhají hmatem pomocí slepeckých holí či sluchem, na veřejných prostranstvích se tak můžeme setkat se zvukovými generátory, které nevidomým pomáhají s orientací nebo tlumočí stav semaforu.

Na trhu se objevila zařízení na principu sonaru, která dokáží pomocí frekvence tónu nebo pomocí vibrací upozornit svého uživatele na blízkost překážek. Tato zařízení však rozhodně nezpřístupňují obraz svého okolí.

Velké naděje se vkládají do mozkových implantátů. Pokud jsou nevratně poškozeny oči nebo nervy, které přenášejí signály z očí do zrakového centra v mozku, je možné zrakové centrum dráždit uměle pomocí elektrod propojených přes počítač s kamerou. Implantáty však vyžadují náročný chirurgický zásah i sofistikované algoritmy zpracování signálu v počítači.

Výzkumník Dr. Peter Meijer z holandských laboratoří firmy Philips se rozhodl obejít implantáty a obraz přenášet sluchem. Využil zkušenosti, že u nevidomých se často velmi dobře vyvíjí sluch a je pak schopen analyzovat i komplexní polyfonní (vícehlasé) zvuky, a představil si obraz z kamery jako záznam spektrogramu. Představme si vertikální souřadnici každého pixelu (bodu snímaného kamerou) jako frekvenci tónu, horizontální souřadnici jako pozici tónu v čase a jas pixelu jako intenzitu zvuku. Doktor Meijer navíc využívá stereofonní zvuk, horizontální souřadnice pixelů na obrázku tak odpovídají horizontálním souřadnicím zvuku ve sluchátkách.

Převod obrazu na zvuk 

Technologii navrženou doktorem Meijerem již začínají využívat první nevidomí uživatelé. Člověk, který nikdy v životě neviděl, se po týdnu dokáže rozeznávat, stěny a dveře v bytě, pozná, zda je zapnuto či vypnuto světlo, a rozezná i různé předměty. Doktor Meijer nazval svůj systém The vOICe (Hlas; jedná se o slovní hříčku, písmena OIC jsou anagramem "Oh I See", tedy "Ó, já vidím").

Dr. Meijer vystavil výsledky svého úsilí na stránkách www.seeingwithsound.com (název se dá přeložit jako Vidění prostřednictvím zvuku). Technologii si na nich můžeme vyzkoušet prostřednictvím interaktivního javového appletu, ke stažení je k dispozici výuková verze software pro Windows. Ještě zajímavější je program společnosti Blue Edge Bulgaria pro telefon Nokia 3650, který pro generování zvuku využívá aktuální obraz zachycený fotoaparátem v mobilu.

Vyzkoušeli jsme program The VoOICe BEB na Nokii 3650. Aplikace snímkuje v třívteřinových intervalech záběry z kamery, po analýze obrazu telefon přehrává „chrčivé zvuky“. Pro necvičené ucho zní velmi podobně. Pokud je prostor před telefonem volný, je zvuk vyšší, pokud je před objektivem překážka, je znatelně hlubší. Aplikaci lze mít spuštěnu i na pozadí.

Prekazka 

Nepodařilo se nám aktivovat negativní zobrazení.

Takto telefon hrál při namíření do volného prostoru (obr. nahoře), takto před překážkou (když jsme objektiv namířili směrem k zemi, viz obr. dole). 

Prekazka 

Nejsme schopni posoudit, do jaké míry je tato aplikace pro nevidomé použitelná. V nouzové situaci ale určitě posloužit může.